Stanovisko zástupkyně ombudsmana ke stavu ovzduší v Ostravě

Zástupkyně veřejného ochránce práv vedla od konce roku 2009 šetření z vlastní iniciativy s cílem prověřit příčiny špatného stavu ovzduší v Ostravě.  V jeho průběhu obdržela i řadu podnětů od jednotlivých osob a občanských sdružení na toto téma.

Znečištění ovzduší v Ostravě pochází ze čtyř hlavních zdrojů: průmyslu, dopravy, lokálních topenišť a přeshraničního přenosu z Polské republiky. Na řadě míst v moravskoslezském regionu jsou několikanásobně překračovány zákonné imisní limity pro polétavý prach a výhledové imisní limity pro polycyklické aromatické uhlovodíky. Zejména v zimních měsících zde opakovaně dochází k vysoké míře znečistění ovzduší a k závažným smogovým situacím. Stav ovzduší na Ostravsku je v rozporu s vnitrostátními předpisy i s mezinárodními závazky ČR vůči Evropské unii, konkrétně s evropskou směrnicí o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu, podle níž má Česká republika povinnost zajistit na celém svém území dodržování stanovených mezních hodnot koncentrací prachových částic.

Mimořádně závažná je skutečnost, že podle zveřejňovaných informací se v dané lokalitě zhoršuje zdravotní stav dětí a jako jedna z hlavních příčin je uváděna vysoká koncentrace množství polétavého prachu v ovzduší, na který se vážou karcinogenní látky. Lidé prach vdechují a spolu s ním se dostávají do jejich těla i nebezpečné škodliviny.

Zástupkyně analyzovala situaci ve všech čtyřech oblastech zdrojů znečištění a dospěla k závěru, že na straně příslušných úřadů existují dosud nevyužité právní nástroje ke zjednání nápravy.

Ministerstvo životního prostředí mělo provést srovnání české a polské legislativy a požadavků kladených na velké průmyslové podniky na obou stranách hranic. Ministerstvo mělo také navrhnout vytvoření společného programu zlepšení kvality ovzduší s využitím strukturálních fondů EU a zapojit do vyjednávání s Polskou republikou i zástupce Evropské komise jako nestranného arbitra. Po více než šesti letech jsou však česko–polská jednání stále na začátku.

Krajský úřad Moravskoslezského kraje měl s odvoláním na nepříznivé místní podmínky a na výsledky odborných studií stanovit velkým průmyslovým závodům přísnější emisní limity a nižší emisní stropy. Měl také uložit konkrétní organizační a kontrolní opatření. Šetření zástupkyně ombudsmana odhalilo, že některé velké hutě dosud nevyužívají výhradně jen nejlepší dostupné techniky, které snižují dopad výroby na životní prostředí. Je ovšem třeba dodat, že Ministerstvo průmyslu a obchodu a agentura CENIA neposkytují krajskému úřadu dostatečnou odbornou podporu, ačkoliv je to jejich úkolem.

Magistrát statutárního města Ostravy měl vyvinout větší úsilí a důslednost při pokutování občanů za překračování přípustné tmavosti kouře a spalování odpadů a nedovolených materiálů v domácích kotlích.

Ministerstvo zdravotnictví se mělo podílet na probíhajících toxikologických výzkumech na Ostravsku a mělo podpořit vznik dlouhodobých epidemiologických studií odpovídajících doporučením Světové zdravotnické organizace. Mělo také prosadit větší rozsah preventivních opatření pro ostravské děti.

Vzhledem k tomu, orgány státní správy samy nepřijaly adekvátní a účinná opatření k nápravě zjištěného stavu, formulovala zástupkyně ombudsmana návrhy opatření, která by ke zlepšení situace mohla přispět. Její stanovisku však obsahuje i další náměty, jejichž přijetí není v moci úřadů, ale je dáno k úvaze politické reprezentaci státu, kraje, případně samotného statutárního města Ostravy. Jedná se zejména o tato opatření:

• Parlament ČR by mohl do návrhu nového zákona o ochraně ovzduší doplnit možnost obce vyhlásit tzv. bezkouřovou zónu (úplný zkaz topení pevnými palivy) za stanovených podmínek.
• Statutární město Ostrava by mohlo urychleně získat pozemky a vybudovat záchytná parkoviště v místech na okrajích Ostravy vytipovaných již existující odbornou studií.
• Ministerstvo dopravy, ve spolupráci s Moravskoslezským krajem a statutárním městem Ostravou, by mohlo vybudovat nové, nebo upravit stávající železniční tratě spojující centrum Ostravy s okolními městy a obcemi (zejména Orlovou, Havířovem a Hlučínem), a to tak, aby vzniklá železniční spojení byla elektrifikovaná a rychlá.
• Ministerstvo dopravy a Moravskoslezský kraj ve spolupráci se statutárním městem Ostravou by mohli přednostně dokončit stavby státních silnic (zejména Prodloužené Rudné I a Severního spoje II) a krajských silnic v Ostravě (zejména Mostní, Krmelínské a přeložky Bílovické).
• Ministerstvo dopravy a Moravskoslezský kraj by mohli zvýšit příspěvky státu a kraje na systém čištění pozemních komunikací v Ostravě od prachu, aby bylo možno čistit jejich komunikace častěji a rozšířit tento systém také o další zpevněné plochy.
• Statutární město Ostrava by mohlo v novém územním plánu města Ostravy omezit další rozvoj obytné výstavby a zařízení s dlouhodobým pobytem lidí v místech s nejvíce znečištěným ovzduším, zejména ve čtvrti Radvanice a Bartovice.

Stanovisko zástupkyně ombudsmana s podrobnostmi o šetření, zjištěných skutečnostech a doporučeními k nápravě najdete v plném znění zde.