Seriál Ochránce – 9. díl – Orgán sociálně-právní ochrany dětí

Výchova dětí je tím nejtěžším povoláním na světě, říká se. Je vždy nepříjemné, když do ní musí zasáhnout úředníci tzv. sociální péče. Ještě horší, když sami pochybí.

OSPOD – Orgán sociálně právní ochrany dětí, nebo jednoduše – sociálka. Tento úřad se má starat o to, aby rodiče plnili své povinnosti. Může navrhovat výchovná opatření a podávat soudu návrhy k nařízení ústavní výchovy. Ovšem když pracovníci tohoto úřadu chybně posoudí situaci a vaše dítě skončí v diagnostickém ústavu, zůstanete téměř bezmocní. A právě tuto vzpomínku v sobě asi ještě dlouho ponese paní Nováková i její dcera Pavla. Rodičovské příspěvky jsou pro matky samoživitelky nezbytným zdrojem příjmu. Co se ale stane, když těžce nemocná maminka skončí v nemocnici a jejího ročního syna začnou vychovávat prarodiče? Pokud vás sociální pracovnice správně nepoučí, můžete dopadnout jako Gregovi, kteří dnes kvůli chybným informacím ze sociálky dluží úřadu práce více než 20 tisíc korun. V takových chvílích pak nezbývá než se obrátit na ochránce veřejných práv. (oficiální text ČT)

Paní N. napsala ochránci o své tíživé situaci. Rodinné problémy se snažila s OSPODem řešit, spolupracovala, s dcerou docházela k odborníkům. Na základě interpretace posudku jednoho z nich však OSPOD neočekávaně přistoupil k podání návrhu na předběžné opatření, kterým byla dcera umístěna do ústavního zařízení.

Dcera paní G. nastoupila léčbu a předběžným opatřením byl její syn svěřen do péče prarodičů. Ani ona, ani prarodiče nevěděli, že tuto skutečnost musí nahlásit na úřadu práce, jako změnu v souvislosti s pobíráním rodičovského příspěvku. Na úřadech se jim nedostalo základního sociálního poradenství. Podle zákona měla matka nahlásit, že jí byl syn předběžným opatřením odebrán z péče. Rodičovský příspěvek by jí pak nebyl vyplácen. Současně měli prarodiče právo požádat si o dávku SSP – rodičovský příspěvek z důvodu svěření dítěte do péče na základě předběžného opatření. Toto však s ohledem na neznalost právní úpravy neučinili. Domnívali se, že když se péče vztahuje stále na to samé dítě, nejde o žádné zneužívání dávky. Paní G. tak na základě plné moci rodičovský příspěvek dcery vyzvedávala a využívala ho na péči o vnuka. Když se to úřad práce dozvěděl, stanovil povinnost vrátit rodičovský příspěvek za dané období, protože byl vyplacen neprávem.

Paní S. byly děti odebrány ze sociálních důvodů. Paní S. má své děti ráda, je mezi nimi silný citový vztah, ale s péčí o ně potřebuje pomoc. Právě OSPOD je zákonem uložena povinnost pomáhat rodičům, mj. i při řešení nepříznivých sociálních poměrů rodiny a poskytovat nebo zprostředkovat rodičům poradenství a pomoc. V tomto případě se tak nedělo a tak ředitel dětského domova sám paní S. (protože sama dětským domovem prošla) nad rámec svých povinností přechodně do doby získání jiného bydlení umožnil v zařízení pobyt společně s dětmi (neboť v zařízení byly k dispozici prostory, které to umožňovaly; matka byla s dětmi v oddělené části od rodinné skupiny a po celou dobu se o děti s podporou pracovnice domova starala).