Pomáháme bez rozdílu
Vyhledávání
 
informační linka
+420 542 542 888

Elektronický zpravodaj

Pro přihlášení k odběru našeho elektronického zpravodaje zadejte svůj email.

Aktuálně > Tiskové zprávy 2012 > Seriál Ochránce – 16. díl – Problémy spojené s rodičovstvím

Seriál Ochránce – 16. díl – Problémy spojené s rodičovstvím

19. prosince 2012

V neděli 23. 12. v 10:50h vysílá ČT2 poslední, 16. díl pořadu Ochránce, tentokrát o problémech spojených s rodičovstvím. Reprízu dílu uvidíte na ČT2 tentokrát ve středu 26. 12. po půlnoci v 02:40h.

Problémy, které přicházejí s narozením dítěte. Rodičovské příspěvky, délka rodičovské dovolené, nedostatek míst v mateřských školách. Režie P. Kotrla

Děti jsou radost, ale i starost. Rodičovství totiž provází nejen šťastné chvilky, ale občas i potíže. A s případy, kdy se rodina potýká s problémy, se nezřídka setkává i ombudsman.

První příběh závěrečného dílu Ochránce se týká čerpání rodičovského příspěvku. Paní Petra si při narození prvního dítěte vybrala tříletou variantu, která pro ni byla nejvýhodnější. Když po dvou letech přišla na svět druhá dcera, způsob pobírání už volit nemohla – jelikož mezi narozením potomků nepracovala, automaticky jí připadla čtyřletá varianta. Následná změna zákona a taky nedostatečné informování ze strany úřadů dostaly rodinu do nemalých potíží. Rodičovský příspěvek se paní Petře snížil téměř o 4000 Kč, s čímž nesouhlasila a snažila se proti rozhodnutí úřadů bránit. Namítala, že nebyla včas a dostatečně informována o lhůtě k provedení volby, ani o možnosti převést rodičovský příspěvek z ženy na muže.

Podobných případů, kdy rodiče nechtěně nebo nezaviněně nestihli provést volbu varianty čerpání rodičovského příspěvku, řešil ochránce více. Neztotožnil se proto s vysvětlením úřadu, že postupoval podle zákona a předal paní Petře leták, v němž bylo vše uvedeno. Sbírka zákonů, ve které byl změnový zákon uveřejněn, byla rozeslána dne 8. 12. 2010 s tím, že datum účinnosti bylo stanoveno ke dni 1. 1. 2011. Jedná se o období necelých tří týdnů, které jsou nadto vyplněny vánočními svátky. V případě, kdy by rodiče nebyli o změně zákona v inkriminovaném období adresně poučeni, se domnívám, že nelze důsledně uplatňovat zásadu, že neznalost zákona neomlouvá. Rodiče, kteří pobírali rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře od měsíce následujícího po skončení výplaty peněžité pomoci v mateřství, měli legitimní očekávání, že se mohou rozhodnout pro způsob čerpání dávky až do 21 měsíců věku dítěte. V dané situaci nelze spravedlivě požadovat, aby rodiče bez adresného poučení úřadem práce a ještě v době, kdy platila právní úprava umožňující rozhodnout o volbě nároku do 21 měsíců, znali novou právní úpravu a podle ní postupovali, obzvláště byla-li doba mezi platností a účinností nové právní úpravy tak krátká, že i krajské úřady, které poskytují úřadům práce odbornou a metodickou pomoc, byly na její možné negativní důsledky upozorněny až ve druhé polovině listopadu 2011.

Skloubit dohromady intenzivní vědeckou práci a mateřské povinnosti není vůbec jednoduchý úkol. Právě takový ale stál před paní Janou, která získala toužebně očekávaný výzkumný grant v podstatě ve stejné chvíli, kdy se dozvěděla, že je těhotná. Zjistila, že být vědkyní a současně matkou je z pohledu realizace vědeckých projektů s podporou Grantové agentury ČR prakticky nemožné. Jestliže žena získá grant na vědecký projekt, v průběhu jeho řešení otěhotní a potřebuje ho na určitý čas přerušit kvůli mateřské dovolené, musí požádat o přerušení grantu a pokud jí není vyhověno, nezbývá jí, než se grantu vzdát a „vrátit“ ho. Pokud to ale udělá, už nikdy žádný nedostane (taková je praxe Grantové agentury – jednou a dost). Jednou provždy je tak zbavena možnosti vědecky se realizovat tímto způsobem, což ji výrazně znevýhodňuje oproti mužům. Problém je i v tom, že přerušit projekt (na základě povolení), je možné jen na rok, a co je ještě horší, žádosti o přerušení je možné podávat jen 2x ročně – vždy k 1. 1. a k 1. 7. Jestliže tedy žena otěhotní či bude rodit mezi těmito dvěma termíny, je to pro ni další komplikace.

Poslední případ se týká přijímání dětí do mateřských škol. Starší syn paní B. navštěvuje už třetím rokem školku v místní obci. K zápisu tam tak přirozeně přihlásila i jeho mladšího sourozence. Rodina chtěla, aby děti byly spolu a mladší syn si tak na nové prostředí lépe zvykl. Vzhledem k tomu, že děti splňovaly všechna potřebná kritéria, rodina nepředpokládala, že by mohl nastat nějaký problém. Jenže mladší syn nakonec kvůli velkému počtu dětí přijat nebyl. V odůvodnění bylo řečeno, že jedinými kritérii výběru byl věk a trvalé bydliště v obci. Mladší syn měl mít 3 roky až v říjnu. Protože se paní B. musela vrátit do zaměstnání a školku potřebovala, odvolala se ke krajskému úřadu. Ten rozhodnutí školky zrušil, protože nebylo řádně odůvodněné.

Paní B. se podařilo syna umístit do jiné školky, takže sourozenci nejsou pohromadě. Obrátila se proto na ombudsmana, protože se domnívala, že školka měla při přijímání zohledňovat i další kritéria, například právě skutečnost, že by došlo k roztržení sourozenců a k možnému narušení vztahů mezi nimi.

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -   Přístupnost webu
© Kancelář veřejného ochránce práv