Poslanci vyhodnotí, jak vláda naložila s doporučeními ochránce

V březnu letošního roku předložil veřejný ochránce práv Poslanecké sněmovně zprávu o své činnosti za rok 2011 a s ní i 7 doporučení k legislativnímu řešení zásadních systémových problémů, s nimiž se v rámci své práce setkal. Pokud k tomu připočteme dvě nenaplněná doporučení z roku 2010, jde celkem o devět zákonů, jejichž dopady způsobují podle zjištění ochránce občanům značné, někdy i existenční potíže.

Zprávu vlády o využití doporučení veřejného ochránce práv na změny právní úpravy, uvedených v Souhrnné zprávě o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2011 dosud projednal petiční výbor Poslanecké sněmovny. Po projednání a rozpravě označil využití doporučení vládou za nedostatečné a tento závěr doporučil přijmout v usnesení i Poslanecké sněmovně.

Veřejný ochránce práv doporučoval:

1. Zakotvení poučení o právu na správní žalobu do správního řádu: vzhledem k ústavně garantovanému právu domáhat se soudní ochrany je nezbytné, aby všechna druhoinstanční správní rozhodnutí obsahovala poučení o možnosti podat správní žalobu. Zabrání se tak propadnutí nároku na ochranu před rozhodnutím úřadů pro neznalost práva. Snaha ochránce prosadit poučení nelegislativně nebyla úspěšná, nadále však považuje legislativní změnu za nezbytnou.

2. Systém DONEZ a vyřazování z evidence uchazečů o zaměstnání za nedostavení se na kontaktní místo veřejné správy (DONEZ): uváděným důvodem zřízení systému DONEZ je prevence nelegálního zaměstnávání, což však nespadá do působnosti Úřadu práce. Kontrolu nelegálního zaměstnávání vykonávají orgány inspekce práce. Praxi, kdy se vybraní uchazeči musí několikrát týdně hlásit na pobočce České pošty, považuje ochránce za rozpornou se zákonem o zaměstnanosti i s Listinou základních práv a svobod.

3. Vracení DPH osobám se zdravotním postižením: podle ochránce je nezákonné nepřiznávat nárok na vrácení DPH osobám se zdravotním postižením z důvodu koupě vozidla mimo tuzemsko. Příslušná část ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty je v rozporu s právem EU. Ochránce proto doporučil její vypuštění.

4. Novela loterijního zákona: přestože Ústavní soud výslovně potvrdil právo obcí regulovat provozování herních zařízení, novela loterijního zákona se přechodným ustanovením pokouší účinky obecně závazných vyhlášek obcí vyloučit po dobu 3 let od účinnosti novely. Ochránce proto doporučuje zrušit toto ustanovení. Pokud by se k tomu nenašla potřebná většina hlasů, doporučuje, aby se skupina poslanců nebo senátorů obrátila na Ústavní soud s návrhem na zrušení daného ustanovení.

5. Úprava zdravotního pojištění cizinců: Ochránce dlouhodobě poukazuje na situaci dlouhodobě legálně zde pobývajících rodinných příslušníků zaměstnaných cizinců z třetích zemí. Takoví rodinní příslušníci (typicky manžel, manželka, děti, prarodiče), kteří zde pobývají na základě víza/dlouhodobého pobytu za účelem sloučení rodiny, nemají po dobu pěti let pobytu v ČR přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění. Po celou dobu jsou odkázáni pouze na komerční zdravotní pojištění, které nepokrývá celý rozsah zdravotní péče a je smluvní. Problematická je i skutečnost, že cizinec, který je rodinným příslušníkem občana EU, je v České republice v lepším postavení, než cizinec, který je rodinným příslušníkem občana ČR (typicky se jedná o manžele či manželky). Zatímco rodinní příslušníci občana EU mají po celou dobu pobytu v ČR přístup do systému veřejného pojištění, rodinní příslušníci občana ČR jsou opět odkázáni pouze na komerční pojištění.

6. Zakotvení územní působnosti soudních exekutorů: Současná volnost oprávněných při volbě soudního exekutora způsobuje, že například mobiliární exekuci provádí exekutor z druhého konce republiky. Náklady exekuce tak zbytečně narůstají. Ochránce doporučuje zakotvení územní působnosti soudních exekutorů. Zlepšila by se tím i možnost komunikace mezi exekutorem a povinným a současně by předseda příslušného soudu mohl efektivněji vykonávat dohled nad činností exekutora.

7. Úprava poměrů zaměstnanců vykonávajících státní správu: Ústava předpokládá existenci zákona, který by upravoval poměry zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu (tzv. služební zákon). Zákon sice byl přijat již v roce 2002, ale jeho účinnost je již desátým rokem odkládána. Ochránce proto doporučuje Poslanecké sněmovně, aby požádala vládu o zajištění účinné právní úpravy.

Vládou (resp. ministerstvem financí) bylo akceptováno pouze doporučení uvedené v bodě 3.

Z roku 2010 zůstala nedořešena doporučení týkající se přesunu silničně správní agendy na obce s rozšířenou působností a příprava nového památkového zákona.