AKTUÁLNĚ: Proč je potřeba zrušit kojenecké ústavy (tzv. „kojeňáky“)? V novém videu to vysvětlujeme společně s dalšími odborníky

Zveřejněno Tisková zpráva

Černé stavby: Ústecký magistrát přislíbil ochránci nápravu

V souvislosti s šetřením ve věci nepovolených staveb P. Oulického v obci Řehlovice v CHKO České středohoří informoval Magistrát Ústí nad Labem ochránce, že již vydal příslušné pokyny stavebnímu odboru, aby postupoval tak, jak uvádí zpráva veřejného ochránce práv.

Ochránce proto nyní očekává sdělení magistrátu, jak stavební úřad pokračuje v řízení o odstranění nepovolených staveb, a požádal rovněž o doložení, zda stavební úřad učinil kroky k prověření užívání nepovolených staveb. Za užívání nepovolené stavby lze uložit pokutu až do výše 1 milionu Kč (podle typu stavby), která může být ukládána i opakovaně.

Naproti tomu Krajský úřad jakékoli pochybení odmítá s tím, že ochránce záležitost posuzuje zpětně, optikou událostí, které úřad nemohl předvídat, a s informacemi, které krajský úřad před více jak půl rokem neměl. Namítá, že pokud by tou dobou už ústecký magistrát vydal rozhodnutí o odstranění staveb, ochránce by se kauzou pravděpodobně vůbec nezabýval. Zcela přitom opomíjí skutečnost, že ochránce své šetření zahájil až poté, kdy média zveřejnila informaci o tom, že ústecký magistrát přerušil řízení ve věci odstranění staveb z důvodu „nesrovnalostí v územním plánu“, přestože bylo zcela evidentní, že zastupitelstvo obce Řehlovice žádost stavebníka o změnu územního plánu opakovaně zamítlo. Ani poté, co ústecký magistrát řízení přerušil, nepodnikl krajský úřad žádné kroky k nápravě a naopak byl s přerušením srozuměn, přestože se tím fakticky nenaplnila jeho proklamovaná očekávání. Rozhodnutí odebrat záležitost obci Trmice a předat ji ústeckému magistrátu totiž krajský úřad odůvodňoval zejména vyšší odbornou způsobilostí a předpokladem rychlého a kvalifikovaného rozhodnutí.

Výkon rozhodnutí i exekucí

Ochránce dlouhodobě upozorňuje na pravomoci stavebních úřadů při vymáhání rozhodnutí. V praxi totiž často dochází k situacím, kdy stavební úřad sice vydá rozhodnutí o odstranění stavby, ale stavba stojí dál, protože vlastník ji neodstraní a stavební úřad naplnění rozhodnutí nevymáhá. Ochránce v této souvislosti upozorňuje na obecnou povinnost správních orgánů zajistit výkon rozhodnutí. V případě, že vlastník i po opakovaných výzvách a ukládaných pokutách odmítá stavbu odstranit, má podle zákona stavební úřad rozhodnutí vykonat sám a veškeré náklady vymáhat po vlastníkovi třeba i exekucí.

Jednání krajského úřadu v rozporu se správním řádem

Šetření ve věci nepovolených staveb v obci Řehlovice zahájil ochránce z vlastní iniciativy na základě zpráv v médiích, podle nichž byly stavby realizovány v rozporu s územním plánem obce Řehlovice, bez potřebného stavebního povolení a bez souhlasu CHKO. Současně ze zpráv vyplývalo, že příslušný stavební úřad v Trmicích zahájil řízení o odstranění staveb, ale než mohl rozhodnout, Krajský úřad Ústeckého kraje mu věc odebral a předal ji k vyřízení Magistrátu Ústí nad Labem. Ten následně řízení přerušil pro údajné nesrovnalosti v územním plánu.

Po analýze podkladů shromážděných od jednotlivých dotčených úřadů má ochránce za zcela prokázané, že se stavebník dopustil hrubé stavební nekázně, když bez povolení stavebního úřadu a dalších orgánů státní správy, včetně Správy CHKO České středohoří, přistoupil k realizaci velkého souboru staveb a terénních úprav. Za takové situace stavební zákon ukládá stavebnímu úřadu povinnost bez zbytečných prodlev zahájit řízení o odstranění staveb. Jestliže toto řízení úřad v Trmicích zahájil, nešlo o projev jeho vůle, ale o plnění povinnosti uložené zákonem.

Odebrání věci krajským úřadem a předání k rozhodnutí jinému úřadu považuje ochránce za jednání v rozporu s principy dobré správy a rovněž v rozporu se správním řádem. Ten v § 131 uvádí podmínky, kdy je možné, aby nadřízený orgán převzal věc od podřízeného správního orgánu. Může k tomu dojít v případě, že jde o záležitost výjimečné obtížnosti, kterou je možné řešit jen s použitím mimořádných odborných znalostí. Dále může být důvodem vysoký počet účastníků, nebo když se dá očekávat, že by rozhodnutí podřízeného orgánu ovlivnilo právní poměry účastníků ve správních obvodech více podřízených správních orgánů. Žádný z těchto zákonných důvodů podle veřejného ochránce práv nenastal – účastníků řízení není vysoký počet a okruh staveb není výjimečný, takže jde o řízení, které nijak nevybočuje z běžné agendy kteréhokoli stavebního úřadu.

Podstatná část tohoto případu souvisí s územním plánem obce. Jeho schválení přísluší výhradně zastupitelstvu obce. Jde o stěžejní právní předpis obce a jeho schválenou podobu musí respektovat i stavební úřad. Ochránce má za prokázané, že se zastupitelstvo obce Řehlovice opakovaně zabývalo žádostí stavebníka o zařazení jeho pozemků do zastavitelného území a opakovaně odmítlo jeho žádosti vyhovět. Podle ochránce nebyl důvod pro přerušení řízení z důvodu nesrovnalosti v územním plánu a právní nejistoty v území, protože zastupitelstvo svůj názor na změnu územního plánu prezentovalo jednoznačně. Upozornil, že stavební úřad neschvaluje územní plán a jeho podobu nemůže ovlivnit, takže není možné, aby dlouhodobě toleroval „černé stavby“ s odvoláním na to, že se připravuje změna územního plánu, která by stavbu v daném místě mohla umožnit. Není možné přerušit řízení o odstranění stavby a několik let vyčkávat, zda bude stavba změnou územního plánu připuštěna. Ochránce proto vítá, že Magistrát Ústí nad Labem tuto skutečnost nyní akceptuje a v řízení o odstranění staveb bude pokračovat.

Vytisknout

Zpět na aktuality