Pomáháme bez rozdílu
Vyhledávání
 
informační linka
+420 542 542 888

Elektronický zpravodaj

Pro přihlášení k odběru našeho elektronického zpravodaje zadejte svůj email.

Aktuálně > Tiskové zprávy 2009 > Transparentnost jako nástroj k potlačení korupce

Transparentnost jako nástroj k potlačení korupce

29. listopadu 2009

Otevřenost veřejné správy je jedním ze základních pilířů demokratického státu, je základním principem dobře fungující veřejné správy, je přímým nástrojem kontroly a je také nástrojem pro potlačování korupce veřejné moci. Bez respektování principu otevřenosti by veřejná správa nemohla plnit svou základní funkci – sloužit občanům. Otevřenost veřejné správy je také předpokladem důvěryhodnosti. To jsou stěžejní myšlenky, které se opakovaly v projevech všech účastníků konference Otevřenost veřejné správy.

<//img><//img>Zástupkyně ochránce zdůraznila, že pokud občan nemá informace, dostává se do nerovného postavení vůči úřadům. Jeho důvěra v rozhodování úřadů klesá a zvyšuje se naopak riziko korupce. Podle výsledků výzkumu korupce, které nedávno zveřejnila Transparency International, klesla Česká republika na 52. místo. Oproti loňsku si pohoršila o sedm míst a před ni se dostalo i Polsko nebo Maďarsko.

Nedostatky fungování systému poskytování informací vidí zástupkyně ochránce především ve formalismu, kdy jsou žádosti občanů o informace vyřizovány způsobem, který není v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím. Žádosti jsou nesprávně posuzovány podle správního řádu a poskytnutí informace je na základě tohoto právního předpisu odmítnuto. Často také není vydáno řádné rozhodnutí o zamítnutí poskytnutí informací.

Slovenský ombudsman připustil, že na Slovensku stále absentuje dostatečný tlak veřejnosti na výkon veřejné správy, takže tento kontrolní mechanismus ještě není dostatečný. Zákon o svobodném přístupu k informacím však pomáhá posílit aktivizaci společnosti, zvyšuje tlak na transparentnost a tím snižuje riziko korupce.

V Rakousku občané obvykle nevyužívají ombudsmana k zajištění přístupu k informacím, v tomto směru jsou občané relativně spokojeni a diskuze vedou především fundamentalisté požadující mnohem větší rozsah přístupu k informacím. Občané se na ombudsmana obvykle obracejí s přáním dozvědět se víc o záměrech úřadů, plánech, o uvažování úředníků apod. Nejde tedy o snahu o prolomení tajemství, ale o snahu dozvědět se více o jednání a záměrech úřadů. Diskuze se v Rakousku vedou především o propojování informací. V dnešní době je možné prakticky všechno, je to jen otázka peněz a technologií. Informace jsou někdy pouhým vedlejším produktem administrativy. V Rakousku funguje pravidlo, že pro občany je dostupné všechno, co není výslovně zakázáno. Co není utajováno, je veřejně dostupné. V každém zákoně musí být ustanovení, zda jsou údaje veřejné či neveřejné. Pokud jsou utajované, podléhají speciálnímu dohledu a dozoru.

Orgány státní správy mají povinnost zveřejňovat to, co mají v zákoně. Ombudsman však chce jít ještě nad rámec tohoto zákona, a to především v sociální oblasti. V současné době jsou úředníci jediní, kdo vědí všechno o sociální péči, o dávkách apod., a čekají, až si k nim potřební přijdou o službu nebo dávku požádat. Tento postup ale neodpovídá požadavku rovného zacházení, protože ve znalosti a informovanosti jsou občané proti úředníkům znevýhodnění. Ombudsman proto chce, aby úředníci prostřednictvím informačních systémů sami zjišťovali potřeby občanů, upozorňovali je na jejich práva a nabízeli jim služby či dávky, na něž mají právo, bez toho, aby o ně občané museli žádat.

Maďarský ombudsman pro ochranu osobních údajů podporuje proaktivní přístup, tedy zveřejňování maxima informací, ovšem při současném dodržení ústavních práv, především práva na soukromí a ochranu osobních údajů. Informoval o případech zveřejňování informací o platech veřejných činitelů. Vláda se s ohledem na požadavek transparentnosti rozhodla podpořit zveřejnění a směrnicí k tomu dokonce vyzvala. Ústavní soud však směrnici zrušil, protože byla v rozporu s ústavou a porušovala zákon na ochranu osobních údajů. Ombudsman pro ochranu osobních údajů proto inicioval diskuzi, jejímž výsledkem byl zákon, který zveřejňování takových údajů umožňuje.

Právo na soukromí nemůže podlehnout právu na informace. S touto myšlenkou vystoupil předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec, který také připustil, že ochrana osobních údajů je často mylně chápána jako překážka poskytování informací. Je přitom součástí řešení věcí veřejných.

Upozornil také na nutnost vytvářet nová pravidla pro zabezpečení dat v souvislosti s tím, jak nové technologie odstranily překážky v dostupnosti dat v rámci internetu apod. Zdůraznil, že zpracování jakýchkoli informací musí mít dopředu jasně definovaný legitimní účel a musí být respektován princip přiměřenosti.

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -   Přístupnost webu
© Kancelář veřejného ochránce práv