Pomáháme bez rozdílu
Vyhledávání
 
informační linka
+420 542 542 888


Elektronický zpravodaj

Pro přihlášení k odběru našeho elektronického zpravodaje zadejte svůj email.

Aktuálně > Tiskové zprávy 2009 > Nerovné postavení cizinců v ČR v přístupu k veřejnému zdravotnímu pojištění

Nerovné postavení cizinců v ČR v přístupu k veřejnému zdravotnímu pojištění

11. března 2009

Veřejný ochránce práv považuje nastavení stávajícího systému veřejného zdravotního pojištění ve vztahu k určitým kategoriím cizinců za deficitní a nevyvážené. Za neoprávněně znevýhodněné považuje zejména

a) rodinné příslušníky občanů ČR (typicky manželé/manželky) původem z třetích zemí po dobu přechodného pobytu na území ČR (tzn. prvních dvou let)

b) cizince z třetích zemí, kteří nejsou rodinnými příslušníky občanů EU/ČR, po dobu prvních pěti let pobytu v ČR

Pokud jde o rodinné příslušníky občanů ČR původem z třetích zemí, ochránce se domnívá, že dochází k neodůvodněnému znevýhodnění rodinných příslušníků občanů ČR (typicky manželů/manželek) z třetích zemí po dobu přechodného pobytu na území oproti rodinným příslušníkům jiných občanů EU pobývajících v ČR. Od 21. 12. 2007, s nabytím účinnosti zákona č. 379/2007 Sb., který novelizoval zákon o pobytu cizinců, již nemůže rodinný příslušník občana ČR/EU (zejména se jedná o manžele/manželky) žádat o povolení k trvalému pobytu ihned po získání statutu rodinného příslušníka, ale až po 2 letech „… nepřetržitého přechodného pobytu na území, pokud je nejméně 1 rok rodinným příslušníkem státního občana České republiky, který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo rodinným příslušníkem občana jiného členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území.“ Rodinný příslušník občana ČR tak obecně může po dobu prvních dvou let pobývat na území pouze na základě povolení k přechodnému pobytu a po tuto dobu zároveň nemá přístup (s výjimkou zaměstnanců) do systému veřejného zdravotního pojištění. Tato osoba je tak po dobu prvních dvou let odkázána na komerční pojištění se všemi jeho riziky a nevýhodami. Naproti tomu rodinný příslušník (občan třetího státu) jiného občana EU, výdělečně činného na území ČR, který rovněž pobývá na území ČR na základě povolení k přechodnému pobytu, je účasten na systému veřejného zdravotního pojištění. Po dobu, kdy je občan EU, jehož jsou nezaopatřenými rodinnými příslušníky, na území ČR výdělečně činný, nemusí hradit pojistné do systému zdravotního pojištění země, kde bydlí. Na základě Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 mají nárok na plnou zdravotní péči v České republice i v zemi, kde bydlí. Jinými slovy, stát je pak plátcem pojistného za rodinné příslušníky občanů EU (vyjma rodinných příslušníků občanů ČR!), splňující kritéria ustanovení § 7 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ochránce je přesvědčen o tom, že by mělo dojít k vyrovnání postavení rodinných příslušníků občanů ČR a rodinných příslušníků ostatních občanů EU a že neexistují pro tyto dvě kategorie cizinců přesvědčivé důvody pro odlišné zacházení v oblasti přístupu k veřejnému zdravotnímu pojištění.

Pokud jde o cizince z třetích zemí, které nejsou rodinnými příslušníky občanů EU (odhlédnuto od skupin cizinců začleněných do systému veřejného zdravotního pojištění, tedy zejména zaměstnanců), vidí ochránce nejzávažnější nedostatky v jejich vyloučení ze systému veřejného zdravotního pojištění bez rozlišování délky pobytu cizince na území a míru jeho (popř. jeho rodinných příslušníků) příspěvku na tvorbu zdrojů ke krytí nákladů na zdravotní péči. Stejně se tak přistupuje k cizinci, který na území pobývá první rok na základě víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sloučení rodiny, a stejně k osobě, která za týmž účelem pobývá na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu pátým rokem. Jde zejména o děti a další rodinné příslušníky cizinců, pobývajících na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání, popř. výkonu samostatné výdělečné činnosti (nicméně i posledně uvedená kategorie je ze systému veřejného zdravotního pojištění vyloučena). Tito cizinci tak musí využívat komerčního zdravotního pojištění, které pokrývá citelně menší rozsah zdravotní péče než veřejné zdravotní pojištění, není na něj právní nárok a s mnohými cizinci odmítají komerční zdravotní pojišťovny uzavřít odpovídající zdravotní pojištění (zejména osoby nemocné, osoby starší 70 let).

Popsaný stav je v rozporu s Aktualizovanou koncepcí integrace cizinců v ČR, která již v roce 2005 identifikovala jako jednu z hlavních překážek v oblasti sociálně-ekonomické integrace „nemožnost podílet se na veřejném systému zdravotního pojištění u státních občanů třetích zemí nebo jejich rodinných příslušníků (zejména dětí).“ Nejnověji pak koncepce požaduje zajistit přístup do systému veřejného zdravotního pojištění dětem cizinců, kteří na území ČR dlouhodobě legálně pobývají (pobyt nad 90 dnů) usnesení vlády č. 259 ze dne 17. března 2008 ke Koncepci integrace cizinců v roce 2007

Dle ochránce by mělo dojít k rozšířené osobní působnosti systému veřejného zdravotního pojištění tak, aby:

  • byl v souladu s Aktualizovanou koncepcí integrace cizinců garantován přístup do systému veřejného zdravotního pojištění všem nezaopatřeným dětem cizinců, které pobývají na území ČR na základě víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sloučení rodiny/povolení k dlouhodobému pobytu za týmž účelem;
  • došlo k odstranění nerovnosti mezi rodinnými příslušníky občanů ČR a rodinnými příslušníky ostatních občanů EU tak, aby byl i rodinným příslušníkům občanů ČR pobývajícím na území ČR na základě povolení k přechodnému pobytu garantován přístup do systému veřejného zdravotního pojištění.
  • došlo k rozšíření osobní působnosti zákona o veřejném zdravotním pojištění i o cizince ze třetích zemí, kteří mají příjmy z výdělečné činnosti na území ČR ve smyslu zákona o daních z příjmů, a to po uplynutí tří měsíců od započetí pobírání příjmů z výdělečné činnosti na území České republiky;
  • byl v souladu s Aktualizovanou koncepcí integrace cizinců zacílenou na integraci dlouhodobě legálně usazených cizinců, kteří žijí na území České republiky legálně nejméně po dobu jednoho roku, umožněn vstup do systému veřejného zdravotního pojištění i dalším rodinným příslušníkům cizinců z třetích zemí (zejména manželům/manželkám) pobývajícím na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny po uplynutí jednoho roku legálního pobytu.

Ochránce s potěšením zaregistroval informaci o nově navrhované právní úpravě osobního rozsahu veřejného zdravotního pojištění v návrhu nového zákona o veřejném zdravotním pojištění, dostupném na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví. Vítá, že zamýšlené rozšíření se do značné míry překrývá s jeho doporučeními. Jedinou výhradu ochránce uplatňuje ve vztahu k předpokládané úpravě vzniku účasti na veřejném zdravotním pojištění týkající se rodinných příslušníků občanů ČR (vyjma dětí narozených na území). Domnívá se totiž, že i dle navrženého znění zůstane po dobu prvních 180 dnů pobytu na území postavení této kategorie osob disproporční oproti rodinným příslušníkům občanů EU výdělečně činných na území ČR. U posledně zmíněné kategorie totiž bude na základě Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 i nadále zachován nárok na plnou zdravotní péči v České republice ihned po získání přechodného pobytu, u rodinných příslušníků občanů ČR pak až po uplynutí 180 dnů ode dne získání rodinné příslušnosti (klasicky uzavřeném manželství).

S ohledem na dlouhodobost popsaných problémů se ochránce domnívá, že pokud by nemělo dojít k přijetí nové právní úpravy v krátkém časovém horizontu, mělo by být k navrhovanému rozšíření přistoupeno v rámci novelizace stávajícího zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -   Přístupnost webu
© Kancelář veřejného ochránce práv