Vyhledávání
Filtr témat
 
informační linka
+420 542 542 888

Elektronický zpravodaj

Pro přihlášení k odběru našeho elektronického zpravodaje zadejte svůj email.

Aktuálně > Tiskové zprávy 2007 > Vsetín při vystěhování romských rodin pochybil

Vsetín při vystěhování romských rodin pochybil

13. června 2007

Opatření neodpovídalo reálné situaci jednotlivých osob a problém romské komunity neřeší.

Šetření v případu vystěhování romských obyvatel z pavlačového domu na ulici Smetanova ve Vsetíně byla uzavřena s konstatováním pochybení Městského úřadu Vsetín.

Export sociálně vyloučených rodin nebo rodin ohrožených sociálním vyloučením“ z obcí a měst, v nichž dlouhodobě žijí, nelze přijmout jako koncepční a účinné řešení.

Pro řešení sociálního vyloučení je klíčová spolupráce mezi orgány pomoci v hmotné nouzi, sociálně-právní ochrany dětí, sociálními terénními pracovníky, nevládními organizacemi, romskými rodinami a samosprávnými orgány města

Ochránce zjistil nedostatky v systému vyplácení sociálních dávek. Městský úřad Vsetín využíval institutu zvláštního příjemce, přesto romské rodiny měly dluhy na nájemném. Chybělo důsledné vyhodnocování, zjišťování a odstraňování příčin zadlužení romských rodin. Zcela nečinný byl orgán sociálně-právní ochrany dětí v oblasti zákonem požadované práce s rodinami a v prevenci s cílem zajistit práva dětí na příznivý vývoj a řádnou výchovu. Pochybení byla konstatována i v postupu stavebního úřadu. Ten zůstával řadu let nečinný i přes objektivně zjištěný špatný stavebně-technický stav domu na ulici Smetanova. V průběhu let nevydal žádné rozhodnutí, které by vlastníkovi objektu – městu Vsetín – ukládalo situaci řešit, ačkoli je to povinností stavebního úřadu vyplývající ze stavebního zákona.

Velmi rozporná jsou zjištění týkající se sociální práce s romskými rodinami ve Vsetíně. V rámci „Řešení romské problematiky ve Vsetíně v letech 1998-2006“ přidělilo město Vsetín byty 22 rodinám v běžné bytové zástavbě, což je nepochybně integrační prvek. Současně však byly další romské rodiny během stejného období sestěhovány do domu na Smetanově, což je naopak prvek protiintegrační. Tento postup ostatně kritizoval i materiál města Vsetín „Koncepce práce terénních sociálních pracovníků“.

V roce 2002 schválila Rada města Vsetín opatření zahrnutá v „Koncepci práce terénních sociálních pracovníků.“ Tento materiál velice podrobně a přesně popisuje charakteristiku a vývoj romského bydlení ve Vsetíně, stejně jako jednotlivé objekty obývané Romy ve Vsetíně, včetně pavlačového domu na ulici Smetanova. Materiál podrobně mapuje složení obyvatel domu, a to včetně sociální situace a informace o tom, zda platí nájem nebo mají dluhy. Koncepce doporučuje komplexní řešení problému neplacení nájemného, tedy nejen bytovou otázku, ale všechny další prvotní příčiny, které vyústí v problémy s bydlením. Uvádí se zde, že vystěhováním neplatičů se problém nevyřeší, pouze se přesune na jiné místo. Řešení by mělo být individuální a nikoli plošné, jedině tak se dá zabránit kontraproduktivní paušalizaci romského etnika. U domu na ulici Smetanova varuje před možným vyhrocením situace v okamžiku, kdy z důvodu opravy bude nutné byty uvolnit.

Proti této koncepci stojí jiné dva materiály, „Postup vůči neplatičům a nepřizpůsobivým občanům“ z roku 2004 a „Uplatňování programu nízké tolerance“ z roku 2005. První z materiálů navrhuje postup vůči právnickým a fyzickým osobám, které mají nesplněné závazky vzhledem k městu Vsetín. Obsah materiálu vychází z principu, že osobám, které neplní své závazky vůči městu a budou vedeny v k tomuto účelu zřízené evidenci, nebude vyhověno v záležitostech, jejichž výčet je v materiálu uveden. Jde například o nájem bytů, prodej nemovitostí, poskytnutí půjčky apod. Závazky vůči městu budou podle schváleného materiálu důsledně vymáhány. Druhý materiál „nízké tolerance“ vyhodnocuje realizaci uvedených postupů. Jasně z něj vyplývá, že v případě bytů v pavlačovém domě na ulici Smetanova došlo po zavedení uvedených postupů k hromadnému splácení dluhů na nájemném, a to až do plné výše.

Šetření tedy ukázalo, že město Vsetín se situací nepřizpůsobivých občanů a neplatičů zabývalo dlouhodobě, a to včetně pavlačového domu na ulici Smetanova. Rodiny zde žily většinou v nájemních vztazích na dobu určitou, přičemž řada smluv byla opakovaně prodlužována. Tím mohl u romských rodin vzniknout pocit, že se jedná o dlouhodobé řešení jejich bydlení. Město Vsetín také souběžně zvažovalo rekonstrukci domu na Smetanově, takže jednoznačné signály, že by romské rodiny měly svoje bydlení řešit jiným způsobem, neexistovaly.

Situace se bez zřetelných důvodů změnila v letech 2004-2005, kdy město Vsetín upustilo od záměru rekonstrukce a začalo realizovat plán výstavby v lokalitě Poschla a přípravu vyklizení bytů v domě na ul. Smetanova na základě soudních rozhodnutí. Stalo se tak i přesto, že po uplatnění programu „nízké tolerance“ v roce 2005 začali dlužníci hromadně splácet své dluhy a někteří své dluhy na nájmu vyrovnali v plné výši. To mohlo oprávněně vyvolat u romských rodin pocit, že pokud plní své závazky vůči městu Vsetín, to nepřistoupí k „dramatickému řešení“.

Jediný úřad, jehož postup byl v celé kauze příkladný, byla Krajská hygienická stanice Zlínského kraje, která využila všech svých pravomocí k zajištění ochrany veřejného zdraví.

Rodiny vystěhované z domu na Smetanově

36 rodin (230 osob) se přestěhovalo do dvou objektů složených z obytných kontejnerů v lokalitě Poschla na okraji Vsetína. Na základě rozhodnutí o vyklizení Okresního soudu ve Vsetíně. Důvodem bylo skončení nájemních smluv na dobu určitou.

7 rodinám město Vsetín zajistilo bytovou náhradu ze stávajícího bytového fondu města Vsetín (mimo lokalitu Poschla).

6 rodin (68 osob) bylo vystěhováno mimo území města Vsetín do obcí na Jesenicku, Prostějovsku a Uherskohradišťsku. Všechny tyto rodiny platily za užívání bytů v pavlačovém domě na ulici Smetanova. Tři rodiny měly dluhy na nájemném z předchozího nájemního vztahu, ale dluh splácely. Zbývající tři rodiny dluhy neměly.

V pavlačovém domě na ulici Smetanova má i nadále trvalý pobyt 99 osob1, ačkoli byl dům v říjnu 2006 asanován.

Výplata sociálních dávek a předcházení zadlužování

Šetření prokázalo, že až do 31. 12. 2006 byly do výše dávky sociální péče rodinám zahrnovány i skutečně vynaložené náklady na bydlení. V souladu s právní úpravou využíval Odbor sociálních věcí MěÚ Vsetín institut zvláštního příjemce pro zaručení účelu, kterému má dávka sloužit, přesto měly rodiny dluhy na nájemném a službách spojených s nájmem a energií.

Ochránce zjistil, že od 1. 1. 2007 celostátně používané programové vybavení neumožňuje MěÚ Vsetín rozdělit výplatu sociální dávky na více účtů. Starostka města Vsetín uvedla, že požádala o náležitou úpravu, aby mohl MěÚ Vsetín poukazovat příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení na více účtů, což současný systém neumožňuje. Ochránce se domnívá, že sama skutečnost, že programové vybavení není schopno vyhovět formálním a věcným požadavkům na uplatnění institutu zvláštního příjemce, nemůže být omezením, které by uspokojivě vysvětlovalo nenaplnění účelu a cíle platné právní úpravy.

Veřejný ochránce práv doporučuje důsledně využívat institutu zvláštního příjemce dávek pomoci v hmotné nouzi k zamezení zadlužování a sociálnímu propadu přestěhovaných rodin. Doporučuje také průběžně vyhodnocovat prováděná opatření, aby se předcházelo dalšímu zadlužení. Za efektivní považuje ochránce především průběžné vyhodnocování příčin zadlužování a stanovení individuálních plánů k odstranění zadlužení. Klíčovou je trvalá spolupráce mezi rodinami přestěhovanými do nájemních bytů v lokalitě Poschla, sociálními terénními pracovníky, romskými koordinátory, nevládními organizacemi, dotčenými správními orgány a městem Vsetín. Jako vhodné se jeví také ustanovení domovních důvěrníků, tj. osob, které jsou respektovány jak Romy tak úřady, k zprostředkovávání informací a pomoci při řešení aktuálních problémů. Dále je třeba prosazovat komunitní bydlení, které spočívá v zapojení místní romské komunity do přípravy a především do správy domů, v nichž žijí. Oba tyto náměty obsahoval již materiál „Koncepce práce terénních sociálních pracovníků“ zpracovaný městem Vsetín již v roce 2002.

K problémů s programovým vybavením do doby jeho úpravy ochránce doporučil u rodin, u nichž hrozí nebo dokonce již došlo k zadlužení, rozdělit a poukázat výplatu příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení a odeslat ji na dva účty či na účet a složenku bez využití programového vybavení. Okruh těchto rodin může být vytipován podle názoru ochránce ve spolupráci pracovníků OSV MěÚ a terénních sociálních pracovníků. Úkolem tvůrce a správce programového vybavení je pak zajistit možnost zpětného zaevidování takto proběhlých výplat.

Sociální dávky a důsledky vystěhování

Zvláště negativní důsledky vystěhování obyvatel mimo území Vsetína a nedokonalost zvoleného řešení se ukázaly v souvislosti s poskytováním sociálních dávek podle právní úpravy platné od 1. 1. 2007. Podle ní je totiž nárok na doplatek na bydlení vázán na trvalý pobyt v místě „faktického bydliště“ (tj. v bytě, který žadatel užívá). U rodin vystěhovaných na Jesenicko, Prostějovsko a Uherskohradišťsko, u kterých nedošlo ke změně trvalého pobytu (stále jsou trvale hlášeny ve Vsetíně), ale fakticky žijí mimo území města Vsetín, je příslušným orgánem pomoci v hmotné nouzi Odbor sociálních věcí MěÚ Vsetín. Ten však rodinám nemůže poskytnout doplatek na bydlení, protože nesplňují podmínku „faktického bydliště“ v místě trvalého pobytu. Podle platné právní úpravy však pověřené obecní úřady mohou v závažných případech přiznat doplatek na bydlení i osobě, která v jeho obvodu fakticky bydlí, přestože tam nemá trvalý pobyt. Tento postup veřejný ochránce práv doporučuje.

Závažné nedostatky v práci MěÚ Vsetín byly zjištěny také u poskytování informací některým žadatelům o doplatcích na bydlení. Někteří klienti byli po předběžném posouzení sociální situace pracovníkem Odboru sociálních věcí informováni, že na doplatek na bydlení nemají nárok a proto je zbytečné, aby podávali písemnou žádost, která by stejně byla zamítnuta. Právní úprava však vyžaduje, aby žadatelé o doplatek na bydlení podali žádost písemně. V případě zamítnutí pak mají právo využít opravného prostředku, což jim uváděný postup pouhé ústní informace neumožňuje.

Sociálně-právní ochrana dětí

Orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) je povinen pracovat s rodinami ohrožených dětí a zajistit prevenci směřující k zamezení vzniku problémů v rodinách. Zájem dítěte je třeba sledovat i v případech, kdy lze předpokládat, že mohou nastat výchovné či jiné problémy – např. pokud v rodině v minulosti docházelo k trestné činnosti starších sourozenců. Ačkoli OSPOD MěÚ Vsetín znal situaci ve vystěhovávaných rodinách na Jesenicko, Prostějovsko a Uherskohradišťsko a věděl o jejich dřívějších problémech, nebyla ve spisové dokumentaci zapsána jediná zmínka o tom, že by se těmto rodinám jakkoli věnoval a vykonával preventivní péči.

Za závažné považuje veřejný ochránce práv především zjištění, že úřad zřejmě nemá dostatečný počet sociálních pracovníků, aby mohl řádně a v plném rozsahu vykonávat sociálně-právní ochranu dětí s trvalým pobytem ve Vsetíně, tj. aby v rámci výkonu přenesené působnosti zajisti ochranu práv dětí na příznivý vývoj a řádnou výchovu. Tím dochází k porušení základního principu zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Ve svém vyjádření ke zprávě o šetření poukázala starostka Vsetína na finanční náklady spojené se zvýšením počtu pracovníků na úseku sociálně-právní ochrany dětí. Město k tomuto účelu nemá dostatečnou finanční rezervu. Starostka také poukázala na realizaci projektu terénní sociální práce, což sice veřejný ochránce práv považuje za přínosné, ovšem terénní sociální práce vzhledem ke svému účelu, metodologii práce a cílům nemůže nahradit výkon sociálně-právní ochrany dětí. Ochránce doporučuje přijmout taková opatření, která by plně zajistila ochranu dětí, a to včetně prevence. Odbor sociálních věcí MěÚ Vsetín by měl rovněž zajistit bezodkladné doplnění spisové dokumentace, zejména u dětí rodin vystěhovaných na Jesenicko, Prostějovsko a Uherskohradišťsko, aby ji mohl předat příslušnému OSPOD v nových bydlištích rodin.

Stavební řád a ochrana veřejného zdraví.

Hodnocení postupu stavebního úřadu i krajské hygienické stanice vycházelo z právní úpravy platné v době rozhodování o pavlačovém domu na ul. Smetanova a o výstavbě obytného souboru Poschla ve Vsetíně.

Pavlačový dům na ul. Smetanova

Stavebně-technický stav pavlačového domu před jeho asanací byl dlouhodobě velmi špatný. Ve svém důsledku již ohrožoval zdraví a životy lidí. Otázkou je, kdo nese za takový stav odpovědnost a zda se mu dalo předejít, co mohly učinit orgány státní správy a co skutečně učinily.

Stav a údržba stavby je povinností vlastníka, kterým bylo v případě domu na ul. Smetanova město Vsetín. Zhoršující se stav domu nebyl v tomto případě vlastníkem důsledně řešen. Od svého vzniku (1941) nebyl objekt celkově ani částečně rekonstruován.Vlastník domu po dobu delší než 10 let neplnil povinnost stanovenou mu stavebním zákonem a neudržoval stavbu v dobrém stavebně-technickém stavu. Tato situace byla nejpozději od roku 1998 stavebnímu úřadu známa, přesto stavební úřad nevydal v průběhu dalších let žádné rozhodnutí, které by vlastníkovi stavby ukládalo situaci řešit. Naopak, na žádost vlastníka povolil stavební úřad používání nebytových prostor (dříve vyřazené byty z důvodu zdravotní závadnosti) jako byty. Toto rozhodnutí vykazuje řadu vad. Zcela v něm například chybí vysvětlení, jakým způsobem bylo u těchto bytů dosaženo stavu, který vyhovuje právním předpisům, a to s ohledem na skutečnost, že tyto byty byly z bytového fondu vyřazeny pro zdravotní závadnost, zejména kvůli plísním.

Šetření případu prokázalo, že stavební úřad byl nečinný, když přes objektivně zjištěný stav domu, který odůvodňoval jeho zásah, a přes nečinnost vlastníka, nepřistoupil k dalším opatřením podle stavebního zákona.

Pokud jde o postup stavebního úřadu v řízení o povolení odstranění domu, nebylo zjištěno pochybení. Stav domu dokonce opravňoval stavební úřad k nařízení odstranění stavby z moci úřední.

Obytný soubor Poschla

V procesu změny územního plánu pro umístění bytových domů v oblasti Poschla šetření neprokázalo pochybení v činnosti stavebního úřadu. Umístění bytových domů v lokalitě Poschla bylo rozhodnutím města Vsetín v samostatné působnosti. Orgány státní správy, které vystupovaly v pozici dotčených orgánů, tedy nemohly navrhovat jiné umístění ani porovnávat tuto lokalitu s jinými. Poschla byla přitom dvěma dotčenými orgány (ministerstvo dopravy a krajská hygienická stanice) označena za nevhodnou pro daný záměr.

Krajská hygienická stanice využila důsledně svých pravomocí a v důsledku jejích podmínek bylo dosaženo redukce negativních vlivů a rizikových faktorů na únosnou a přijatelnou úroveň. Už v průběhu územního plánování si krajská hygienická stanice vyžádala hodnocení zdravotních rizik

Veřejný ochránce nepovažuje lokalitu Poschla za optimální pro trvalé bydlení. Tato oblast je silně poznamenána rušivými vlivy (bývalá skládka – kontaminace zeminy, výstup skládkových plynů apod.; blízkost silnice I/57), které musely být redukovány na zákonem stanovené limity. Zůstává však jen minimální prostor pro eliminaci případných budoucích rušivých vlivů. Pochybnosti o vhodnosti nových budov pro trvalé bydlení vyvolávají i stížnosti obyvatel na nadměrnou vlhkost a výskyt plísní.

Po předložení zprávy ochránce o šetření, Krajská hygienická stanice Zlínského kraje vyzvala město Vsetín k doložení dokladu prokazujícího, že obytné kontejnery použité při výstavbě obytných domů v lokalitě Poschla ve Vsetíně jsou vhodné pro trvalé bydlení dokladů.

Starostka Vsetína považuje za dostačující důkaz skutečnost, že průvodní a souhrnná technická zpráva, které byly součástí předložené projektové dokumentace, dostatečným způsobem řeší vhodnost staveb k trvalému bydlení.

Přestože tedy nedošlo k pochybení v procesním postupu, pokud jde o územní, stavební a kolaudační řízení, veřejný ochránce práv pro odstranění veškerých pochybností o vhodnosti bytového souboru v lokalitě Poschla pro trvalé bydlení a splnění obecně technických požadavků na výstavbu podal podnět k přezkoumání zákonnosti stavebního a kolaudačního rozhodnutí u Krajského úřadu Zlínského kraje

Objekty na Jesenicku, Prostějovsku a Uherskohradišťsku

Stav domů, do nichž se romské rodiny přestěhovaly, odpovídá stavu pavlačového domu na ul. Smetanova. Ve chvíli, kdy se rodiny podle kupní smlouvy staly vlastníky objektů, přešla na ně i odpovědnost za stavebně-technický stav. K povinnosti splácet půjčku k nákupu nemovitosti přistupuje i povinnost zajistit finančně náročné opravy.

Při nedostatečných opravách může i zde stavební úřad v krajním případě nařídit vyklizení nebo odstranění stavby pro ohrožení zdraví či života. V takovém případě musí být obyvatelům objektu zajištěno alespoň přístřeší. Pokud by k tomu došlo, tato povinnost by dopadla na obce, v nichž se objekty nacházejí, nikoli na město Vsetín, kde má část vystěhovaných doposud trvalý pobyt.

Pokud byl důvodem pro vystěhování osob z pavlačového domu na Smetanové nevyhovující stav domu a obava o zdraví obyvatel, pak přestěhováním do jiných nevyhovujících objektů na Jesenicku, Prostějovsku a Uherskohradišťsku tento problém vyřešen nebyl.

Vystěhování romských rodin z pohledu ochrany základních lidských práv

Veřejnému ochránci práv nepřísluší autoritativně stanovit rozpor jednání města Vsetína vůči romským rodinám se základními právy a svobodami. K tomu je v našem právním systému povolán Ústavní soud. Posouzení lidskoprávního aspektu vystěhování je však žádoucí z hlediska úplnosti šetření celého případu.

Vystěhování rodin do lokality Poschla bylo legitimní co do cíle i zvoleného prostředku. Naopak, vystěhováním občanů Vsetína na Jesenicko, Prostějovsko a Uherskohradišťsko došlo k zásahu do základního práva na respektování rodinného a soukromého života.

Ve svém vyjádření ke zprávě starostka města Vsetín vyjádřila s tímto závěrem nesouhlas. Zopakovala, že tyto osoby užívaly bytové jednotky v domě na ulici Smetanova bez právního důvodu, byly povinny se podle rozhodnutí vystěhovat a neměly nárok na náhradní bydlení. S přihlédnutím k sociální situaci těchto osob město Vsetín učinilo maximum v tom směru, aby všechny tyto osoby bydlení získaly. Odmítla jakékoli naznačování, že by byli obyvatelé domu k přestěhování donuceni formou „jakéhosi“ nátlaku. Zdůraznila, že tyto osoby měly dost času na to, aby si bydlení zajistily samy a bez pomoci města. Město Vsetín je přesvědčeno, že se nedopustilo porušení jakýchkoliv práv přestěhovaných osob a že učinilo všechny možné kroky pro vyřešení složité sociální situace těchto osob.

Město Vsetín bylo vůči vystěhovaným rodinám v postavení pronajímatele, resp. vlastníka domu na ulici Smetanova. Kromě toho je však město Vsetín veřejnoprávní korporací, společenstvím občanů, které kromě funkce ekonomické a dalších plní i funkci sociální. Tato role je bezpochyby historicky dána a vychází z přirozeného vztahu mezi obcí a občany obce.

Veřejný ochránce práv kladně hodnotí fakt, že se město Vsetín o řešení sociální situace rodin pokusilo. Zcela však odmítá zvolený způsob vystěhování. Pokud by vystěhování rodin na Jesenicko, Prostějovsko a Uherskohradišťsko mělo být přijato jako standardní, byl by tak posvěcen „export sociálně vyloučených rodin, nebo rodin ohrožených sociálním vyloučením“ z obcí a měst, v nichž dlouhodobě žijí, jako lék sociálního vyloučení.

Co se týče zvoleného způsobu vystěhování, spatřuje zde ochránce podstatné porušení práva těchto obyvatel na lidskou důstojnost a ochranu soukromého a rodinného života spočívající v omezení svobody volby místa pobytu a způsobu života, které za pomoci neformálního nátlaku samosprávné moci zapříčinilo v případech rodin vystěhovaných do domů na Jesenicko, Prostějovsko a Uherskohradišťsko zhoršení sociální situace těchto osob. Ochránce proto považuje za vhodné umožnit vystěhovaným občanům uplatnění jejich práv vůči městu Vsetín, tj. umožnit jim podání žádosti o pronájem městského nájemního bytu a zajistit její nestranné projednání samosprávnými orgány města.

Plné znění stanoviska.

1 Pozn. Ke dni zpracování zprávy o šetření dne 5. dubna 2007

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -  Přístupnost webu  -  RSS - Tiskové zprávy  -   RSS - Aktuality z detencí
© Kancelář veřejného ochránce práv