Pomáháme bez rozdílu
Vyhledávání
 
informační linka
+420 542 542 888

Elektronický zpravodaj

Pro přihlášení k odběru našeho elektronického zpravodaje zadejte svůj email.

Aktuálně > Tiskové zprávy 2006 > Veřejný ochránce práv a soudy

Veřejný ochránce práv a soudy

8. prosince 2006

Veřejný ochránce práv obdržel do 4. prosince letošního roku 238 podnětů, které se týkaly vyřizování stížností na soudní průtahy. K tomuto datu jich bylo vyřízeno 222, z toho asi v 9% byly podněty vyřízeny s výsledným konstatováním pochybení orgánů státní správy soudů (předsedů soudů či ministerstva spravedlnosti).  V oblasti soudních průtahů bylo od 1. 1. 2001 do 30. 11. 2006 ochránci doručeno celkem 1.478 podnětů.

V porovnání s předchozími lety způsobovalo průtahy v soudním řízení v roce 2006 mnohem častěji doručování. Méně častým argumentem, kterým byly předsedy soudů průtahy odůvodňovány, již byl nedostatek soudců či zaměstnanců soudů, pravděpodobně i z toho důvodu, že vůči stěžovateli, který má garantované právo na spravedlivý proces, takové námitky neobstojí. Pokud jde o předmět soudního řízení, průtahy obvykle provázejí konkursní řízení (hlavně je-li úpadcem fyzická osoba a v případě konkursů, kde se vyskytuje velké množství věřitelů), exekuční řízení, řízení o vypořádání společného jmění manželů, rozhodování ve věcech péče o nezletilé a dědická řízení. Příčiny průtahů jsou spatřovány zejména na straně soudních znalců, správců konkursní podstaty, soudních exekutorů a notářů.

Dne 9. listopadu tohoto roku uspořádal ochránce ve svém sídle v Brně pracovní setkání k vybraným otázkám státní správy soudů, kterého ze zúčastnili předsedové krajských soudů, dalších vyšších soudů, představitelé ministerstva spravedlnosti a Soudcovské unie, na němž byly shrnuty poznatky ochránce. Předmětem jednání bylo nejen vyřizování stížností na průtahy v soudním řízení (jejich příčiny a možná opatření k nápravě), ale také problematika stížností na neetické chování soudců, otázky spojené s činností znalců a tlumočníků a pozornost byla také věnována dohledové činnosti ministerstva nad exekuční činností.

Ochránce doporučil orgánům státní správní aktivněji uplatňovat jejich kompetence vůči soudním znalcům (i za současného stavu nepříliš vyhovující podoby zákona o soudních znalcích a tlumočnících) – jedná se také o možnost vyškrtnutí ze seznamů znalců. Ochránce  předložil ke zvážení možnost kopírování částí spisů tam, kde to nijak neohrozí rozhodovací činnost soudců, podrobil kritice zavedenou praxi nošení spisů mimo soudní budovu za účelem studia spisového materiálu soudcem, a to z důvodu rizika ztráty spisu či jeho částí.  Zjistil také, že stáže soudců na vyšších soudech se uskutečňují spíše nahodile dle momentálních potřeb vyšších soudů a přání či ochoty soudce. Předsedy krajských soudů proto upozornil, aby postupovali koncepčně a zejména ve vztahu k rozvrhu práce plně využili svých manažerských možností.

Ochránce zjistil, že stížnosti na soudní průtahy nejsou mnohdy řádně kvalifikovány a evidovány jako stížnost dle zákona o soudech a soudcích (jedná se o tzv. urgence do spisu). Orgány státní správy často pochybily také tím, že stížnost vyhodnotily jako nedůvodnou, ačkoliv při jejím vyřizování zjistily průtahy. Odůvodnily to tím, že dané průtahy jsou objektivní povahy a že nemohou zjednat žádnou nápravu. S takovým postupem ochránce nesouhlasí. Důsledkem toho jsou pak zkreslené statistické údaje státní správy soudů.

Ochránce upozornil také na rizika pouhého formálního prošetření stížnosti s výmluvou na nezávislost rozhodování. Podle ochránce je vždy třeba možný zásah do rozhodovací činnosti posuzovat reálně a ad hoc. Nic nebrání tomu, aby při vyřizování stížnosti byla důsledně zohledněna věcná stránka případu. Ke stížnosti na soudní průtahy je oprávněn každý, přičemž ho nelze odmítnout s poukazem na nezbytné účastenství ve věci.

Pokud jde o opatření k nápravě, ochránce se domnívá, že by orgány státní správy soudů měly mnohem častěji přistoupit k omluvě a celkově šetření stížností vést v souladu s principy dobré správy vstřícněji a přiléhavěji. Na místě je rovněž přikročit i k zahájení kárného řízení, což se obvykle nepraktikuje. 

Ze setkání vyplynuly následující pracovní závěry:

·  Veřejný ochránce práv zašle předsedům krajských soudů informace o pochybeních týkajících se okresních soudů spadajících do jejich obvodu, a to vždy pravidelně za čtvrtletí.

·  Soudcovské unii zašle k publikaci své závěry k etice soudců a k vyřizování stížností na průtahy v soudním řízení.

·  Ochránce apeluje zejména na Ministerstvo spravedlnosti a na Poslaneckou sněmovnu[1], aby byla vydána aktuální právní úprava na úseku státní správy znalců a tlumočníků, odpovídající novému správnímu řádu a současným potřebám.

·  Veřejný ochránce práv je ochoten se připojit k úvahám o změně ústavní koncepce zákonného soudce na pojetí zákonného soudu, a to zejména v souvislosti s diskusí o možných operativních změnách rozvrhu práce a za účelem zajištění rychlého a kvalitního rozhodnutí (s přihlédnutím k individuálním odborným zkušenostem soudců).

·  Problém ustanovování opatrovníků do jisté míry řeší novela advokátního tarifu, která fakticky umožňuje ustanovit opatrovníkem i advokáta v místě příslušného soudu.

·  Veřejný ochránce práv doporučuje věnovat větší pozornost etickým aspektům výkonu funkce soudce, a to v širším pohledu než doposud. Jako vhodné považuje zařadit téma na školení soudců, justičních čekatelů a dalšího justičního personálu. Podobně by se tématu měl věnovat prostor i na právnických fakultách. Ne jinak je to s rétorikou právníků.

·  Téma manipulace se spisy a pořizování kopií nevyústilo v určitý dílčí závěr, avšak ochránce považuje za prospěšné již pouhé otevření diskuse k problematice.

·  Pokud jde o vysílání soudců na stáže k jiným soudům, je si veřejný ochránce práv vědom toho, že vyslání nelze podmínit „čistým stolem“. Přesto doporučuje, aby stáže byly ze strany předsedů soudů předem koncipovány (nebyly nahodilé) a aby v každém případě došlo k většímu zamyšlení nad účelem a přínosem stáže.

·  Veřejný ochránce práv vítá, že Ministerstvo spravedlnosti již v souladu s jeho doporučeními navrhlo legislativní změny, které umožní dohled nad exekutorskou komorou. Rád by byl o konkrétní podobě návrhu informován a současně dává k úvaze, zda není na místě podobně regulovat profesní samosprávu i pokud jde o Českou advokátní komoru.

V Brně dne 4. 12. 2006       

JUDr. Otakar M o t e j l

veřejný ochránce práv 



[1] Poslaneckou sněmovnu ochránce informuje v pravidelné čtvrtletní zprávě a každý rok v souhrnné zprávě.

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -   Přístupnost webu
© Kancelář veřejného ochránce práv