Zveřejněno Díl seriálu na ČT

Seriál Ochránce – 12. díl – Trvalé bydliště

V neděli 25. 11. ve 11:05h vysílá ČT2 12. díl pořadu Ochránce, tentokrát o trvalém bydlišti a evidenci obyvatel. Reprízu dílu uvidíte na ČT2 v úterý 27. 11. v 9:00h.

Trvalé bydliště, evidence obyvatel. Proč údaje na schránce nebo zvonku často nesouhlasí se jmény lidí, kteří bydlí uvnitř? Režie E. Lípová

Jména na poštovních schránkách nebo zvoncích zpravidla napovídají, kdo asi bydlí v daném domě či bytě, ale úřední zápisy často říkají něco úplně jiného. Víte i Vy, kolik máte vlastně sousedů nebo dokonce spolubydlících? Kdo všechno bydlí ve vašem domě? Trvalé bydliště a úřední evidence obyvatel ? to je téma dalšího dílu Ochránce. Přestože první evidence obyvatel existovala už za Marie Terezie, dodnes má údaj o trvalém bydlišti jen evidenční charakter a nikdo není trestán za to, když se přihlásí někde, kde vlastně vůbec nebydlí. A přitom je tahle informace v mnoha životních situacích tak důležitá? (oficiální text ČT)

Paní D. se na ochránce obrátila se stížností na Městský úřad Litovel, po němž chtěla informaci o osobách, které jsou hlášeny k trvalému pobytu v domě v Litovli. O tuto informaci žádala jako správce dědictví po panu D., který nemovitost vlastnil. Městský úřad Litovel podání informace odmítl s tím, že ji lze poskytnout pouze vlastníkovi nemovitosti. Stěžovatelka namítala, že nemovitost je obývána neznámým počtem osob, které nemovitost využívají bez předchozí domluvy s dědici a bez řádné nájemní smlouvy. Jako správce dědictví má zajistit uchování hodnot majetku a součástí správy majetku je i zjistit a upravit vztahy v několikaletém svévolném užívání majetku cizími osobami. Jinak hrozí možnost vytvoření dluhů z užívání nemovitosti (náklady na energie, vodu, odpad) nebo i z podnikání, čímž dochází k nezákonnému obohacení na úkor dědiců. Nemovitost je také třeba pojistit a řádně odvádět poplatky, jejichž výše mnohdy závisí na počtu osob přihlášených k trvalému pobytu (např. za komunální odpad). Podle ochránce vycházely správní orgány důsledně z textu zákona o evidenci obyvatel, v němž se hovoří pouze o vlastníkovi, a odhlížely od občanského zákoníku, resp. občanského soudního řádu. Nereflektovaly faktický stav, který se váže k období mezi úmrtím původního vlastníka a potvrzením nového vlastníka (dědice). Pokud právo nemůže realizovat vlastník (protože umřel), má mít tuto možnost správce dědictví, který byl v tomto případě ustanoven soudem.

Dr. L. se narodil v ČR, ale trvale žije ve Švýcarsku. Má český i švýcarský pas. Trvalé bydliště má ve Švýcarsku. Když v ČR koupil nemovitost a v souvislosti s vyřizováním hypotečního úvěru požádal Katastrální úřad o zahájení řízení o návrhu na vklad zástavního práva ve prospěch banky, katastrální úřad řízení sice zahájil, ale následně přerušil z důvodu nesprávného místa trvalého pobytu. V této souvislosti dr. L. zjistil, že v české centrální evidenci obyvatel je veden s adresou trvalého pobytu na ohlašovně. Když se na magistrátu dotazoval, dozvěděl se, že tato adresa mu byla ze strany českých úřadů přidělena automaticky bez jakékoli jeho žádosti. Došlo k tomu, když mu byl před lety vydán český cestovní pas občana s pobytem v cizině. V důsledku nesrovnalostí v adrese trvalého bydliště byla banka informována katastrálním úřadem o přerušení řízení a následně vyplacení hypotéky odmítla. Dr. L. se cítil být jednáním úřadů poškozen a problémy by mohl mít také u švýcarských úřadů, protože k místu trvalému pobytu jsou vázány mnohé souvislosti a povinnosti. Například poplatky na zdravotní pojištění pro osoby s trvalým bydlištěm mimo Švýcarsko jsou skoro dvojnásobné, osoby s trvalým bydlištěm v cizině ztrácejí ve Švýcarsku mnohá práva a podpory (např. sociální apod.), má to dopad na různá pojištění, vzniká povinnost platit různé poplatky.

V roce 2008 se na ochránce obrátil starosta obce Pasohlávky a upozornil na problém s uváděním místa narození v nově vydávaných občanských průkazech u občanů narozených v obci Mušov. Ta zanikla v důsledku vybudování vodní nádrže Nové Mlýny. Občané narození v Mušově jsou nespokojeni s tím, že v nových dokladech mají jako místo narození uvedeny Pasohlávky. Pan starosta žádal o sdělení, „zda by šlo s touto věci něco udělat či nikoliv“. Z příloh, které ke svému podání připojil, je zároveň zřejmé, že příslušný úřad obce s rozšířenou působností – Městský úřad Pohořelice, pod něž Pasohlávky spadají a který průkazy vydává, nepostupuje jednotně, neboť některým občanům vydal doklady s místem narození Mušov. Nejde o ojedinělý případ. Na ochránce se obracejí lidé většinou nespokojeni s tím, že mají v novém občanském průkazu nebo v řidičském průkazu jako místo svého narození uvedenu obec podle aktuálního územního členění, a nikoliv původní samostatnou obec, která je nyní částí jiné obce. Další případy nespokojenosti s uváděním místa narození v dokladech se týkají obcí, které zanikly, např. v důsledku důlní činnosti nebo budování přehradní nádrže, což je i případ Mušova. Objevily se však i stížnosti, které se týkaly uvádění státu narození (V jednom případě byl pán nespokojen s tím, že má v pase uvedeno místo narození Ukrajina, když se narodil na Podkarpatské Rusi v době, kdy toto území patřilo Československu. V dalším případě byla paní nespokojena s uvedeným místem narození Ukrajina, protože se narodila na území tehdejšího Polska. Všichni jednotně upozorňují, že uvádět místo narození podle stavu v době podání žádosti o průkaz znamená z historického hlediska uvádět nepravdivé údaje, upozorňovali na rozdílnost údajů o místu narození na rodném listě a v občanském průkazu.

Ochránce už před lety informoval o této záležitosti ministra vnitra. Navrhl, mimo jiné, aby bylo možné uvést do občanského průkazu místo narození podle stavu v době narození na žádost občana jako nepovinný údaj. Přestože ministr na některé návrhy týkající se občanských průkazů a cestovních dokladů reagoval tehdy vstřícně, v záležitosti uvádění místa narození však návrhy veřejného ochránce práv akceptovány nebyly.

Vytisknout

Zpět na aktuality