AKTUÁLNĚ: Proč je potřeba zrušit kojenecké ústavy (tzv. „kojeňáky“)? V novém videu to vysvětlujeme společně s dalšími odborníky

Zveřejněno Díl seriálu na ČT

Seriál ČT „Ochránce“ – 7. díl: Odškodnění za nesprávný úřední postup

Poškodil vás úřad nesprávným jednáním, nezákonným rozhodnutím nebo nečinností? Pak můžete žádat odškodnění. O něm bude 7. díl seriálu Ochránce vysílaný na ČT2 v úterý 18. 10. v 17:20 hod a v repríze ve středu 19. 10. v 9:35 hod.

Nesprávný úřední postup je porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Pokud lhůta není zákonem stanovena, pak musí být rozhodnutí vydáno ve lhůtě přiměřené. Nesprávným úředním postupem jsou tedy průtahy nebo nečinnost úřadu.

Občan, který je takovým nesprávným úředním postupem poškozen, může po příslušném ministerstvu, jako ústředním orgánu, žádat odškodnění v podobě náhrady škody nebo přiměřeného zadostiučinění. Náhrada škody je náhradou majetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Žádost se podává k příslušnému ministerstvu, které o ní musí do 6 měsíců rozhodnout. K žádosti je nutné doložit doklad o zrušení rozhodnutí pro jeho nezákonnost, doložit nečinnost či průtahy, je nutné formulovat výši vzniklé škody a doložit, jak žadatel k této výši dospěl (např. ušlý zisk apod.). Přiměřené zadostiučinění je satisfakce za nemajetkovou újmu. U nemajetkové újmy nemusí vůbec vzniknout vyčíslitelná škoda. Nezákonným rozhodnutím nebo nečinností se osoba cítí poškozená, byla jí způsobena např. psychická újma apod., proto žádá satisfakci (např. ČSSZ sráží z důchodu i řadu měsíců poté, co byl dluh splacen. Sice tyto peníze nakonec vrátí, ovšem klient se mezitím dostal do tíživé situace, musel si vzít půjčku, tj. zadlužil se, byl vystaven nepřiměřenému stresu, utrpěl psychickou újmu, proto žádá přiměřené zadostiučinění). Pokud zásah státu není závažný, může být přiměřeným zadostiučiněním i omluva. U větších zásahů, kdy by omluva nebyla vzhledem k újmě dostačující, musí jít o finanční satisfakci.

Odškodnění sice poskytuje stát, který je za své úřady odpovědný, ale k tíži jde úřadu, který nedělal, co dělat měl. Zpětně tak odškodnění může mít i výchovný charakter, protože může vést k větší zodpovědnosti a pečlivosti úředníků.

O lidech, kteří se nesmířili s nesprávným jednáním úřadů nebo s délkou soudního řízení a žádali odškodnění, vypráví další díl seriálu Ochránce.

Paní Volavková je přesvědčena, že výpověď v zaměstnání dostala neprávem. Rozhodla se bránit u soudu, jenže řízení trvá už déle než 10 let a rozhodnutí v ruce stále nemá. Kvůli nepřiměřené délce řízení a neodůvodněným průtahům se obrátila i na ombudsmana, který průtahy na straně soudu potvrdil a poradil paní Volavkové, aby žádala ministerstvo spravedlnosti o přiměřené zadostiučinění. Pro odškodnění za průtahy v soudních řízeních má ministerstvo zpracovaný „sazebník“, který odpovídá i požadavkům Evropského soudu pro lidská práva. Protože žádost paní Volavkové byla oprávněná, ministerstvo spravedlnosti jí vyhovělo a odškodnění vyplatilo.

Na začátku příběhu paní Švecové byl dluh, který splácela z důchodu srážkami prováděnými Českou správou sociálního zabezpečení. Stalo se však to, co potkává i řadu dalších seniorů v podobné situaci. Dlužná částka je postupně splacena, ale Česká správa sociálního zabezpečení provádí srážky dál a třeba i řadu měsíců důchod neprávem krátí. To se stalo i paní Švecové. Česká správa sociálního zabezpečení sice později svoji chybu napravila, přestala důchod krátit a neoprávněně sražené částky paní Švecové vrátila, šlo o nesprávný úřední postup, kterým byla paní Švecová poškozena a na radu ombudsmana rovněž žádala o přiměřené zadostiučinění.

Také paní Tomašovská se setkala s průtahy a laxním přístupem úřadů, když žádala o příplatek k důchodu po zesnulém manželovi, který byl po revoluci rehabilitován. Také ona nakonec žádala o přiměřené zadostiučinění za způsob, jakým úřady vyřizovaly její oprávněný nárok. Přestože jako odškodnění žádala jen částku symbolickou, ministerstvo žádost nevyřídilo a prostřednictvím advokáta se proti nároku paní Tomašovské naprosto zbytečně bránilo u soudu. Takový postup je podle ombudsmana nepřípustný, protože jde o nehospodárné a neúčelné plýtvání prostředky státního rozpočtu. Ministerstvo má vlastní právníky a není důvod, aby se v tak jednoduchých kauzách nechalo zastupovat advokátními kancelářemi. Navíc v případech, kdy jde o vyplacení částky ve výši třeba jen 1000 Kč. Náklady státu za prohrané soudní řízení jsou pak několikanásobně vyšší, než symbolické zadostiučinění, o něž se soud vedl.

Na již odvysílané díly seriálu se můžete podívat na www.ceskatelevize.cz 

Vytisknout

Zpět na aktuality