AKTUÁLNĚ: Українці, увага! Тут ви можете знайти важливі посилання з інформацією про ваше перебування в Чеській Республіці. *

Zveřejněno Tisková zpráva

Problémy v důchodovém pojištění přetrvávají

Stížnosti týkající se důchodové problematiky patří v působnosti veřejného ochránce práv k trvale nejpočetnějším. Jen v loňském roce si na důchody stěžovalo 422 občanů. Přestože je každý podnět do značné míry jedinečný, u starobních důchodů jednoznačně převládají stížnosti na výši přiznaného důchodu. U invalidních důchodů jde zase nejčastěji o přezkoumání zamítavého rozhodnutí. V posledních letech roste také počet stížností na důchody se zahraničním prvkem. Vedle dlouhodobě nedořešených tzv. československých důchodů si lidé stěžují zejména na dlouhou dobu vyřizování důchodů, pokud část svého života pracovali v zahraničí. Obecně lze shrnout, že v každém desátém případě ochránce zjistí ze strany rozhodujícího orgánu pochybení.

Důchod nižší o několik tisíc

Záležitosti důchodového pojištění jsou natolik složité, že už k samotnému podání žádosti o důchodovou dávku je nutné určité právní povědomí. Z tohoto důvodu žádosti s občanem osobně sepisují pracovníci okresní správy sociálního zabezpečení, kteří jsou zároveň povinni poskytovat odbornou pomoc a radu, tedy nikoli pouze formálně vyplnit žádost. Pro četnost případů a závažnost dopadů nepodání základních informací pracovníky okresních správ sociálního zabezpečení na výši důchodové dávky žadatele považuje ochránce za nutné na tento problém upozornit.

Při šetření celé řady případů ochránce zjistil, že pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení žadatelům odbornou pomoc neposkytují a především jim nevysvětlují dopady údajů uvedených v žádosti. Neobjasňují jim veškeré možnosti, pokud jde např. o druh a typ důchodové dávky, datum jejího přiznání apod., aby občan mohl podat žádost, která skutečně vyjadřuje jeho vůli a nevyznívá naopak v jeho neprospěch. Výhradním právem občana sice je vybrat si okamžik odchodu do starobního důchodu a uplatnit na něj nárok, ale pokud žadateli nejsou srozumitelně poskytnuty veškeré informace a vysvětleny možnosti, může z nevědomosti svým rozhodnutím sám sebe poškodit.

Na ochránce se například obrátila stěžovatelka, které vznikl nárok na důchod v roce 1992, ale žádost podávala až v roce 2005, kdy jí byl odebrán invalidní důchod. Pracovníci okresní správy sociálního zabezpečení ji neupozornili na finanční důsledky a souvislosti, takže poté, co stěžovatelka podala žádost o přiznání důchodu k aktuálnímu datu, byl jí z důvodu souběhu s vdovským důchodem rozhodnutím ČSSZ přiznán starobní důchod ve výši pouhých 906 Kč. Zakopaný pes leží v rozlišení nároku na dávku a v nároku na výplatu dávky. Nárok na důchod vzniká dnem splnění podmínek stanovených zákonem o důchodovém pojištění, nárok na výplatu pak podáním žádosti o přiznání důchodu. Pokud se někdo rozhodne do důchodu neodejít hned, může se při podání žádosti rozhodnout, jestli bude žádat o důchod k datu vzniku nároku nebo k datu podání žádosti. Rozdíl ve výši přiznaného důchodu může být v některých případech propastný.

Náprava je s ohledem na právní moc rozhodnutí velmi problematická. ČSSZ je vázána vůlí občana, jak ji uvedl v žádosti o důchod. K chybě dochází na samotném začátku, na okresních správách sociálního zabezpečení. Přestože tedy stěžovatelé splnili veškeré podmínky pro vznik nároku na důchod v určité výši, nesprávným postupem pracovníků okresní správy jim byl důchod výrazně snížen, a to bez možnosti nápravy a do konce života. Zůstává jim tak jediná možnost – podání žádosti ministrovi práce a sociálních věcí o odstranění tvrdosti. Stěžovatelka s důchodem 906 Kč se s podporou ochránce na ministra obrátila a její žádosti bylo vyhověno. Důchod jí byl nově přiznán ke dni vzniku nároku na něj, tedy k roku 1992, což znamenalo okamžité navýšení o téměř 3000 Kč. Pro úplnost lze dodat, že se od 1. ledna 2007 změnila právní úprava v tom směru, že každý důchodce (oprávněný) může do 30 dnů změnit datum, od kterého žádá přiznat dávku důchodového pojištění. Je to určitě krok správným směrem, ovšem bez bližších informací typu „kde se stala chyba“, to nápravě ve 100% případů nepomůže.

V této souvislosti lze ještě připomenout nevhodnou formu poučení žadatele o opravném prostředku. Žadatel je ČSSZ v rozhodnutí poučen o tom, že se žádné řádné opravné prostředky v řízení správním nepřipouštějí, což je sice v souladu se zákonem, ale chybí dostatečně zřetelná informace o možnosti podání žaloby k soudu. Informace o tomto právu je podána až na poslední straně rozhodnutí a velmi malým písmem. Žadatelé se tak často domnívají, že proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení nemají vůbec žádnou možnost obrany.

Vytisknout

Zpět na aktuality