AKTUÁLNĚ: Українці, увага! Тут ви можете знайти важливі посилання з інформацією про ваше перебування в Чеській Республіці.

Zveřejněno Díl seriálu na ČT

Případ pro ombudsmana: Drží mne jako rukojmí

Případ paní Karly – uvalení exekuce na prokazatelně její majetek jako kompenzace dluhů způsobených manželem. Ačkoliv nespadal do působnosti veřejného ochránce práv, protože ombudsman nemá právo zasahovat do rozhodovací činnosti soudů, je kauza příkladem snahy Kanceláře VOP poskytnout stěžovatelce alespoň právní radu. V tomto lidsky křehkém příběhu i tento druh pomoci znamenal velmi mnoho.

Drží mne jako rukojmí

Spis.značka VOP 1890/2003

Paní E. žádala ochránce o pomoc a radu v tíživé životní situaci. Její manžel za trvání manželství podnikal a z podnikání vznikly v době, kdy manželství trvalo, velké dluhy, které nebyly v důsledku onemocnění manžela spláceny, až došlo k exekučnímu vymáhání velmi vysokých pohledávek.

Problém, se kterým se na paní E. na ochránce obrátila, se míjí s jeho působností, jak ji má vymezenu zákonem č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv. Zákon umožňuje ochránci zasahovat k ochraně těch, kdo se na něho obrátí, pokud nejsou spokojeni s jednáním úřadů a dalších institucí (nebo pokud jsou nečinné), ovšem v podstatě vždy jen tehdy, pokud vykonávají státní správu. V  občanskoprávních otázkách, a tedy i v případě exekučního řízení, je tedy možnost přímého zásahu veřejného ochránce práv vyloučena a nepřísluší mu posuzovat rozhodování soudu ani postup soudního exekutora. Nemůže poskytovat ani právní služby, což je úkolem právního zástupce. Přesto i v těchto případech, pokud jsou ovšem v dopise rozhodné skutečnosti alespoň rámcově popsány a otázky jasně formulovány, poskytne stěžovateli alespoň nezávazné obecné informace, kterými nastíní jeho postavení a možnosti, jak může při ochraně svých práv postupovat.

To ochránce učinil i v případě, který popisuje osmý díl televizního cyklu případ pro ombudsmana.Vzhledem k výhradám, které měla paní E. k postupu exekutora, jí byla poskytnuta informace o možnosti podat stížnost, a to buď k předsedovi příslušného soudu, který exekutory pověřil provedením exekuce, popř. k předsedovi příslušného soudu, v jehož obvodu má exekutor sídlo. Byla poučena i o možnosti podat stížnost Exekutorské komoře České republiky.

Stěžovatelka měla také obavy z „nekonečného“ soudního sporu (ve vylučovací žalobě) a proto se tázala, jak se může bránit. Byla informována, že jako účastník řízení může nahlédnutím do spisu zjistit, zda soud činí úkony či nikoliv. Pokud by byl soud nečinný, může podat stížnost. Paní E. byl tedy vysvětlen postup podle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, tzn. podat stížnost na neodůvodněné průtahy. Byla jí podána i informace o lhůtách vyřízení stížnosti a o dalším postupu v případě, že nebude spokojena s vyřízením stížnosti nebo při překročení lhůt, popř. nečinnosti státní správy předmětného soudu – tzn. o možnosti obrátit se na ochránce se stížností. Vzhledem ke skutečnosti, že se v případě paní E. se jednalo o složitou problematiku, kterou lze jen obtížně úspěšně vyřídit svépomocí, doporučil ochránce paní E., aby si k pomoci zvolila právního zástupce. Protože však nebyla v příznivé finanční situaci, byla informována o možnosti požádat soud o ustanovení zástupce ve smyslu ustanovení § 30 občanského soudního řádu a následném postupu soudu. Dále jí byla poskytnuta informace, jak postupovat při podání žádosti v případě, že se obrátí na Českou advokátní komoru a požádá o přidělení bezplatného právního zastoupení.

Vytisknout

Zpět na aktuality