Přetíženost sociálních pracovníků = nedostatečná práce s rodinami

Každý rok se na ochránce obrací kolem 130 rodičů s problémy týkajícími se sociálně-právní ochrany dětí. Nejčastěji jde o situace, kdy v důsledku rozpadu partnerského svazku dochází ke sporům, kterému z rodičů bude dítě svěřeno do péče a jak bude upraven styk dítěte s druhým rodičem. Druhou velkou skupinu podnětů však tvoří stížnosti rodičů, kterým bylo dítě odebráno nebo jimž odebrání dítěte hrozí.

Jeden z diskusních bloků konference Rodina a dítě, která se uskutečnila 25. února v sídle veřejného ochránce práv za účasti sociálních pracovníků krajských úřadů a magistrátů z celé ČR, ředitelů dětských domovů, výchovných a diagnostických ústavů, nevládních organizací a dalších hostů, se věnoval právě problematice odebírání dětí rodičům. Ochránce v této souvislosti poukazoval především na nadužívání předběžných opatření, kterým jsou děti rodičům odebírány. Rodina je nejuniverzálnějším výchovným prostředím a odebrání dětí má být podle ochránce až krajním řešením, kterému předchází intenzivní práce s rodinou a pomoc ze strany orgánů sociálně-právní ochrany dětí. K odnětí dítěte může dojít tehdy, když kritická situace v rodině trvá dlouhodobě a je takové intenzity, že vážně ohrožuje vývoj dítěte. V žádném případě nesmí být odebrání dítěte krokem preventivním.

Z šetření ochránce vyplývá, že v řadě případů odebráním dětí práce s rodinou pro OSPOD končí, přestože by měla být naopak i nadále intenzivní a měla by směřovat k vyřešení problémů v rodině a k návratu dětí do přirozeného prostředí. Rodiče také často nebývají dostatečně poučeni o důsledcích odebrání dětí, neví, že i nadále mají právo na pravidelný styk s dítětem. V řadě případů ochránce zjistil, že díky nedostatku informací ze strany OSPOD rodiče nevěděli, že mají právo vzít si dítě domů ke krátkodobému pobytu, což je pro rodiče silným motivačním prostředkem v procesu sloučení rodiny. Často chyběly i informace o možnostech poskytnutí mimořádných dávek pomoci v hmotné nouzi apod.

Ochránce si je vědom nízkého počtu sociálních pracovníků, který může být překážkou v důsledné práci s ohroženými rodinami. Doporučuje proto, aby byly maximálně využívány navazující sociální služby poskytované neziskovými organizacemi. Pokud je v daném regionu nedostatek takových služeb, měl by OSPOD vedení obcí a krajů upozorňovat na nutnost podporovat jejich vznik.

Přetíženost pracovníků OSPOD potvrdil i přítomný zástupce ministerstva práce a sociálních věcí. Počet evidovaných případů se každý rok pohybuje kolem 600 000, což znamená, že na jednoho pracovníka OSPOD připadá průměrně 362 případů. Každý pracovník OSPOD vykoná za rok průměrně 223 návštěv v rodinách nebo ústavních zařízeních a ve funkci opatrovníka dítěte se účastní 74 soudních jednání. K přetíženosti přispívá i fakt, že zejména na úrovni obecních úřadů vykonává téměř 22 % sociálních pracovníků kumulované funkce, tj. vedle sociálně-právní ochrany dětí se věnují i dalším agendám. V důsledku této situace jsou pracovníci sociálně-právní ochrany dětí schopni zajišťovat činnost pouze v minimálním zákonném rozsahu a nemají prostor a čas pro preventivní činnost, soustavnou práci s ohroženými rodinami, poskytování poradenství a pro terénní práci.

Od roku 2007 je obcím s rozšířenou působností poskytována dotaze ze státního rozpočtu na výkon sociálně-právní ochrany dětí. Pro rok 2008 je schválena částka ve výši 717,9 mil. Kč. Dotace dává obcím možnost navýšit počet pracovníků, ale jak zástupce MPSV na konferenci v Brně upozornil, některé obce zvýšit počet pracovníků sociálně-právní ochrany dětí odmítly a raději nevyčerpané peníze z dotace vrátily zpět do státního rozpočtu.