OSN Výbor proti mučení adresoval České republice nová doporučení

Jedná se o standardní proces podávání zpráv smluvnímu orgánu OSN, který naposledy proběhl v roce 2012 – viz tehdejší poznámky s doporučeními . Tentokrát vláda předložila zprávu v listopadu 2016 (na základě otázek Výboru z roku 2014), přičemž v mezičase Výbor obdržel také sdělení nevládních organizací a vyžádal si vyjádření veřejné ochránkyně práv.

Ochránkyně tak vůbec poprvé s Výborem přímo komunikovala. Ve svém stanovisku  doplnila vyjádření vlády o svoje konkrétní zkušenosti ze systematických návštěv (zacházení v policejních celách, věznicích a psychiatrických zařízeních a pojistky proti špatnému zacházení) a z jednání s orgány státní správy (například na úseku ochrany dětí ohrožených domácím násilím, inkluzivního vzdělávání, detence a vyhošťování cizinců). Právnička Kanceláře také před Výborem na neveřejném slyšení odpovídala na doplňující otázky. Obsah sdělení ochránkyně není tajný a ani ničím překvapující, neboť přímo vychází z poznatků, které ochránkyně průběžně sděluje úřadům i veřejnosti. V jistém smyslu překvapující snad bylo, jak detailně se Výbor o situaci v České republice zajímal. Výbor tvoří 10 expertů volených z kandidátů navržených smluvními stranami Úmluvy, tedy z celého světa. Na jednání s právničkou Kanceláře i s vládní delegací byli výborně připraveni a kladli cílené náročné otázky.

Obecné poznámky  z května 2018 jsou tedy již zveřejněny. Výbor v nich doporučuje České republice zlepšit situaci v řadě témat, která jsou již tradičně v jeho oblasti zájmu. Má se zlepšit právní úprava trestního postihu špatného zacházení, přístup lidí zbavených svobody k bezplatné právní pomoci, citlivost detenčních zařízení při provádění osobních prohlídek a poutání. Řada doporučení se týká psychiatrické péče poskytované v nemocnicích. Výbor vždy věnuje značnou pozornost tomu, zda případné špatné zacházení je předmětem efektivní stížnostní procedury a vyšetřování, přičemž tentokrát zvlášť zdůrazňuje roli lékařů při odhalování známek špatného zacházení a předávání informací státnímu zástupci. Dokonce explicitně doporučuje zavést proškolování lékařů i orgánů činných v trestním řízení v Istanbulském protokolu o účinném vyšetřování . Dalším tradičním tématem je odškodnění neoprávněných sterilizací – krátce řečeno, členové Výboru nedokážou pochopit, proč Česká republika s epizodou programového sterilizování některých žen v relativně nedávné minulosti nemá speciální odškodňovací mechanismus. Co se týká zájmu Výboru o postavení romských dětí v rámci vzdělávacího systému, při slyšení Výbor explicitně upozornil na ponižující efekt diskriminačního rozlišování mezi dětmi a odkazoval se při tom na pojetí ponižujícího zacházení Evropským soudem pro lidská práva.

Závěrem je třeba ještě doplnit, že Výbor obdržel celkem pět sdělení od občanské společnosti (nevládních organizací). Nalezneme v nich stručné a výstižné shrnutí jejich pohledu na právní stránku problému tělesného trestání dětí, detence rodin cizinců, nucené léčby a sterilizace transgender osob, právního zastoupení dětí mladších 15 let stíhaných pro činy jinak trestné, institucionalizace dětí do 3 let věku, používání síťových lůžek a elektrických zbraní. Jsou ke stažení zde 

.