Zveřejněno
Ombudsman na Sněmu Soudcovské unie upozornil na nedostatečné odměny znalců a tlumočníků nebo neutěšenou situaci pomocného justičního personálu a zaměstnanců soudů
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček využil svého vystoupení na Sněmu Soudcovské unie k otevření diskuze o oblastech, které se podle něj v justiční agendě dlouhodobě nedaří změnit k lepšímu. Trvale nízké odměny soudních znalců a tlumočníků vedou podle ombudsmana k tomu, že mnozí z nich obor opouští. Nedostatečná flexibilita soudů v personální oblasti pak neumožňuje vedení soudů operativně reagovat na dočasnou, ale přitom dlouhodobou nepřítomnost soudců i pomocného justičního personálu kvůli dlouhodobým nemocem, rodičovským dovoleným nebo například stážím.
Ombudsman před delegáty Soudcovské unie vyzdvihl schopnost soudů vyrovnat se s obtížnými podmínkami rozhodování v době pandemie covidu. Ze statistických údajů zveřejněných ministerstvem je podle něj zřejmé, že i přes pokračování pandemie se soudy dokázaly vypořádat s jednotlivými agendami. Po krátkodobém nárůstu délky řízení je totiž trend vývoje délky soudního řízení opět klesající. „Ani ve své činnosti jsem nezaznamenal větší počet podnětů týkajících se stížností na průtahy v řízení odvíjejících se od nutnosti soudů reagovat na covidová opatření,“ uvedl ombudsman.
Je si zároveň vědom, jaké problémy způsobuje soudům nepružná personální politika české justice. „Český systém nezná žádnou obdobu létajících či emeritních soudců a vedení soudů má omezené možnosti, jak řešit nečekané situace v personální oblasti. Obecným trendem má být posilování role asistentů soudců a vyšších soudních úředníků, kteří by měli odlehčit zátěž soudců a pomoci s vyřizováním typově jednodušší agendy,“ míní ombudsman. Jako obzvlášť palčivou v tomto ohledu vnímá pozici okresních soudů. Ty mívají minimální počet asistentů. Při jednáních s vedením jednotlivých soudů zejména v rámci šetření týkajících se průtahů v soudním řízení ombudsman pravidelně zaznamenává volání po zavedení prvků umožňujících justici flexibilněji se vyrovnávat s personálními výkyvy či výkyvy způsobenými změnami nápadu.
Soudům by podle ombudsmana mohlo odlehčit také dlouho diskutované zveřejňování soudních rozhodnutí. Díky zveřejňování rozhodnutí v elektronické databázi by totiž mohly soudy dostávat méně žádostí o informace. Na rozdíl třeba od sousedního Slovenska u nás dosud plošné zveřejňování judikatury nefunguje. Odborníci přitom doufají, že publikování pomůže například i akademikům při výzkumech nebo samotným soudcům, kteří budou moci nahlédnout, jak podobné případy rozhodují jejich kolegové v jiných částech republiky.
Plynulost a délku soudních řízení podle ombudsmana negativně ovlivňuje také nedostatek kvalitních soudních znalců. Například v opatrovnických řízeních pak má tato situace zásadní dopad na jejich účastníky. Za tristní považuje stav ve znaleckých odvětvích psychiatrie, sexuologie nebo dětské psychiatrie.
V rámci meziresortního připomínkového řízení vyjádřil ombudsman podporu navrhované změně vyhlášky o odměňování znalců, která by měla vést k prvnímu významnějšímu navýšení odměn pro znalce a soudní tlumočníky a překladatele. „Připomínkové řízení skončilo 19. srpna, Ministerstvo spravedlnosti se s připomínkami zatím nevypořádalo,“ sdělil ombudsman a připomněl, že za poslední dva roky ukončilo svou činnost téměř 1 900 znalců.
V závěru svého vystoupení ombudsman poděkoval za dobrou spolupráci s vedením soudů, s nimiž spolu s kolegy komunikuje během svých šetření. Ta se nejčastěji týkají způsobu vyřízení stížností, ať již na nevhodné chování soudních osob či na průtahy v řízení. Z šetření podle ombudsmana vyplývá, že drtivou většinu stížností, se kterými se na něj občané obrací, vyřídí vedení soudů včas. „Pokud již šetření zahajuji, nesetkávám se s neochotou soudních funkcionářů poskytnout mi své vysvětlení a vyžádané podklady, ani s neochotou přijmout či zohlednit případný můj odlišný právní názor – spolupráce je v případě vedení soudů velmi efektivní a rychlá,“ uzavřel Stanislav Křeček.