Nezákonné vyvlastnění

Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček šetřil stížnost vlastníků, na jejichž pozemku bylo ve vyvlastňovacím řízení zřízeno věcné břemeno pro stavbu plynovodu. V rámci řízení postupoval Magistrát města Ústí nad Labem v rozporu se zákonem. Ačkoli vlastníci předložili znalecký posudek, magistrát jej neuznal a nechal si vypracovat vlastní. To zákon umožňuje pouze tehdy, když vyvlastňovaný, ani vyvlastnitel žádné posudky nepředloží. Vyvlastňovací rozhodnutí Magistrátu města Ústí nad Labem tak bylo nezákonné. Krajský úřad chybu v odvolacím řízení přesto nenapravil a také Ministerstvo pro místní rozvoj, na které se zástupce ombudsmanky obrátil s podnětem k přezkumu, odmítlo nezákonnost napravit.

„Institut vyvlastnění je důležitým nástrojem k prosazování veřejných zájmů, avšak jde o tak závažný zásah do práva, že je třeba přísně respektovat veškerá zákonná ustanovení, která se vyvlastnění týkají. V uvedeném případě však došlo k nezákonnému zásahu do vlastnického práva a je alarmující, že žádný z úřadů vůbec nepřipustil možnost tuto nezákonnost napravit. Nejedná se přitom o situaci, kdy by se vlastník choval obstrukčně a bránil se poskytnout své pozemky pro stavbu veřejného zájmu,“ kritizuje zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček postup úřadů a dodává: „Úřady, počínaje magistrátem, přes krajský úřad až po ministerstvo, zcela vyšly vstříc provozovateli plynovodu a vlastníkům naopak jejich práva upřely.“

Provozovatel plynovodu požádal Magistrát města Ústí nad Labem, aby ve vyvlastňovacím řízení zřídil věcné břemeno na pozemku stěžovatelů. Navrhl, aby byl rozsah věcného břemene stanoven na 152 m², tj. zahrnoval plynovod a jeho ochranné pásmo.

Při stanovení náhrady za vyvlastnění se podle zákona vychází v první řadě ze znaleckého posudku předloženého vlastníkem, protože je to on, kdo proti své vůli přichází zčásti nebo úplně o vlastnické právo. Magistrát proto vyzval stěžovatele, aby posudek předložili. Ti tak učinili a v jimi předloženém znaleckém posudku byla peněžitá náhrada vyčíslena na 200 Kč za m². Znalec však posoudil dopady stavby plynovodu na vlastnická práva jinak, než navrhoval provozovatel plynovodu. Podle znalce omezuje stavba plynovodu vlastnická práva nejen v úzkém ochranném pásmu plynovodu, ale i v širším bezpečnostním pásmu (např. nutnost souhlasu provozovatele plynovodu se stavbou i v širším bezpečnostním pásmu). Podle znaleckého posudku předloženého stěžovateli by věcné břemeno mělo být stanoveno v rozsahu 1 171 m².

Magistrát města Ústí nad Labem stěžovatele neupozornil, že posudek s jiným rozsahem věcného břemene nelze využít, nevyzval je, aby ve stanovené lhůtě posudek opravili, a neupozornil je, že pokud posudek neopraví, nebude k němu přihlížet. Místo toho se Magistrát města Ústí nad Labem rozhodl, že bude na věc nahlížet tak, jako kdyby stěžovatelé žádný posudek nepředložili. Ustanovil svého znalce a zadal mu posudek vycházející z žádosti provozovatele plynovodu o zřízení věcného břemene 152 m². Posudek určil jako náhradu cenu 3,50 Kč za m². Magistrát pak na základě něho rozhodl o vyvlastnění 152 m² formou věcného břemene a přiznal za to stěžovatelům částku 530 Kč.

Podle zástupce ombudsmanky bylo jednání úřadu v rozporu s principy právního státu založeného na úctě k právům občanů: „Stěžovatelé pouze uplatnili své právo, aniž by vyvlastňovací řízení mařili. Jestliže se magistrát domníval, že jejich znalecký posudek obsahuje vadu ve stanovení rozsahu věcného břemene, měl povinnost je poučit, proč takový posudek nelze v řízení použít, a vyzvat je, aby ho upravili, nikoli se tvářit, že žádný posudek neexistuje.“

Zástupce ombudsmanky v této souvislosti upozorňuje, že poučovací povinnost úřadů je zakotvena jak ve správním řádu, tak v soudních rozhodnutích, zejména ji definoval Ústavní soud. Pokud procesní právní úkony občanů jako účastníků správního řízení obsahují zjevnou nesprávnost, kterou je ale možné odstranit tím, že správní orgán účastníky řízení poučí a pomůže jim, je podle Ústavního soudu povinností správního orgánu takovou pomoc poskytnout a dát účastníkům řízení příležitost nesprávnost odstranit.

Zákon o vyvlastnění přesně určuje postup při stanovení náhrady za zřízení věcného břemene. Pořadí znaleckých posudků, k nimž se přihlíží, je zákonem dané a vyvlastňovací úřad nemá možnost uvážit, ke kterému se přikloní. Zákon respektuje, že jsou to právě vyvlastňovaní, jimž je rozhodnutím úřadu omezeno nebo úplně odejmuto vlastnické právo k pozemku nebo stavbě, takže je spravedlivé umožnit jim, aby jako první předložili posudek o výši peněžní kompenzace. Z jejich znaleckého posudku vyvlastňovací úřad při rozhodování primárně vychází.

Druhou možností je znalecký posudek, který předloží vyvlastnitel (ten, v jehož prospěch se vyvlastňuje), ale pouze v případě, že vlastník s tímto posudkem souhlasí.

Teprve v případě, kdy ani vlastník, ani vyvlastnitel znalecký posudek nepředloží, nechá si posudek zpracovat vyvlastňovací úřad a podle něj pak stanoví peněžní náhradu.