Zveřejněno Tisková zpráva

K výsledkům kontroly NKÚ

V průběhu letošního roku provedl Nejvyšší kontrolní úřad kontrolu hospodaření Kanceláře veřejného ochránce práv. Závěrečnou informaci z této kontroly s výčtem vytýkaných pochybení již NKÚ zveřejnil. Aniž bych chtěl jakkoliv zpochybňovat výsledky kontroly úřadu, jehož odbornou kompetenci vysoce respektuji, chci se vyjádřit k některým uváděným nedostatkům.

Především musím uvést, že výše chyby v účetní uzávěrce nebyla způsobena dlouhodobou či opakovanou nedbalostí ve vedení účetnictví. Je výsledkem počátečního chybného zaúčtování hodnoty budovy, ve které Kancelář veřejného ochránce práv sídlí, k čemuž došlo v roce 2001. Příčinou této chyby bylo administrativní nedopatření. Neměla za následek žádnou ztrátu či úbytek prostředků státního rozpočtu.

Za vysoce důležité však považuji především vysvětlení neoprávněného utracení 487 tisíc korun věnovaných mnou a mojí zástupkyní na dobročinné účely. K tomu je třeba uvést, že ve zcela prvním rozpočtu Kanceláře veřejného ochránce práv pro rok 2001 bylo připraveno 500 tisíc korun v tzv. dispozičním fondu. Tradičně, už od dob první republiky, mají takový fond k dispozici někteří čelní představitelé státu. Jedná se o jakési volné prostředky v jejich dispozici, se kterými mohou nakládat, jak uznají za vhodné pro veřejné blaho. Veřejný ochránce práv ovšem podle rozpočtových předpisů nárok na takový dispoziční fond neměl a moje Kancelář jej proto do rozpočtu pro rok 2001 zahrnula chybně. To jsem nicméně v době nástupu do funkce nevěděl.

Vzhledem k tomu, že rozpočet Kanceláře veřejného ochránce práv byl v době mého zvolení do funkce již schválený Poslaneckou sněmovnou a Ministerstvo financí při jeho přípravě nemělo proti jeho skladbě námitky, považoval jsem zmiňovaný dispoziční fond za danou věc. Vedení Kanceláře veřejného ochránce práv jsem vydal pokyn, aby jej pro další roky již v rozpočtu nezřizovalo, neboť jsem to nepovažoval za vhodné.

Již existující dispoziční fond jsem se rozhodl vynaložit způsobem, který by jednak odpovídal jeho účelu a smyslu a který by zároveň byl co nejrozumnější z hlediska nakládání s veřejnými prostředky.

Proto jsem největší díl tohoto fondu věnoval na nákup výtvarných potřeb pro děti ze speciálních škol, které s jejich pomocí namalovaly obrazy pro Kancelář veřejného ochránce práv. Tyto dětské obrazy dnes tvoří prakticky jedinou výzdobu všech prostor Kanceláře veřejného ochránce práv a dotváří její vstřícnou a neformální atmosféru lépe, než by to dokázaly komerčně zakoupené obrazy. Zbytek peněz jsem potom vynaložil již na čistě dobročinné akce, např. na opravu azylového domu po požáru nebo na hygienické potřeby a předvánoční balíčky pro bezdomovce. I když jsem si nyní, po kontrole NKÚ, vědom toho, že dispoziční fond veřejného ochránce práv rozpočtovaný v roce 2001 neměl být podle zákona o rozpočtových pravidlech vůbec zřízen, jsem přesvědčen, že způsob jeho vynaložení nebyl v rozporu s morálkou ani s očekáváními, které veřejnost vkládá v poctivý postup veřejných institucí.

Z nedostatků zjištěných NKÚ jsem vyvodil vůči vedení Kanceláře veřejného ochránce práv osobní důsledky.

V Brně dne 5. prosince 2006

JUDr. Otakar Motejl

veřejný ochránce práv

Vytisknout

Zpět na aktuality