Zveřejněno
Jak chránit starší lidi před diskriminací? S cílem hledat řešení a podporu se ombudsman sešel se zástupci neziskovek
Ombudsman řeší každý rok desítky podnětů na diskriminaci z důvodu vyššího věku. Také veřejná data potvrzují, jak je tento typ diskriminace rozšířen. Zážitek věkové diskriminace je podle průzkumu Ageismus 2024 nejčastější vnímanou formou diskriminace vůbec. Dominuje nad diskriminací kvůli pohlaví nebo národnosti a časem může potkat každého. I proto se ombudsman tento rok na věkovou diskriminaci zaměřuje. Za účelem spolupráce a sdílení zkušeností přivítal ve své kanceláři zástupce neziskových organizací.
Ochránit, nebo podpořit? Co ve skutečnosti potřebují starší lidé?
Společně s nimi hledal tým ombudsmana odpovědi na otázky, co může život starších lidí zlepšit a jak lze diskriminaci předejít. Shodli se na tom, že je potřeba vycházet z potřeb každého jednotlivého člověka. Z profesních zkušeností účastníků vyplynulo, že podstatnou komplikací je pro některé jejich klienty rychlý vývoj digitálních technologií. Upozorňují na potřebu podpořit starší lidi v samostatnosti a rozvoji kompetencí při používání digitálních služeb. Pokud ale starší lidé nechtějí využívat digitální technologie, měli by mít například možnost obrátit se na úřad i jinou (offline) cestou. Rizikům digitálního vyloučení z pohledu různých skupin společnosti se ve svém příspěvku věnovala také Lucie Vidovićová, socioložka z Fakulty sociálních studií MU.
Starší lidé jsou rozmanitá skupina. Zatímco někteří z nich jsou plně soběstační, jiní potřebují péči v každodenním životě. Situaci by zlepšila větší dostupnost terénních služeb a podpora neformálních pečujících. Práci lidí, kteří vedle jiných povinností pečují o staršího rodinného příslušníka, vyzdvihla ve svém vzkazu také soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková. Podpora starších lidí souvisí i se začleněním do komunity, například formou participace nebo chytrého urbanistického řešení. Obce a kraje mohou přispět k tomu, aby byl veřejný prostor přístupnější pro starší lidi a umožňoval mezigenerační setkávání. Stejně tak je důležité, aby organizace a úřady mezi sebou sdílely informace a budovaly společně dostupnou síť pomoci.
Propojovat, sledovat a pomáhat obětem diskriminace. To je mimo jiné úloha ombudsmana
Spolupráce s neziskovkami umožňuje týmu ombudsmana dlouhodobě zacílit pomoc lépe. Díky klientům organizací se dostává blíže k lidem, kteří pomoc potřebují. Získává také podněty, kde hledat v systému nejpalčivější problémy, na které by se mohl zaměřit.
Na ombudsmana se může obrátit s dotazem každý, kdo má podezření na věkovou diskriminaci. Příležitostí zasadit se o zlepšení života starších lidí má však ombudsman více. Monitoruje například podmínky lidí žijících v zařízeních, včetně domovů pro seniory. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že nejvyšší podíl lidí s postižením je ve vyšších věkových skupinách. Proto ombudsman chrání práva starších lidí i tím, že kontroluje, jestli stát dodržuje mezinárodní Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením.
Ze zkušeností ombudsmana vyplývá, že diskriminace starších lidí často vychází ze stereotypů a předsudků (např. odmítání starších uchazečů o zaměstnání). Obrana před diskriminací je tak jedním ze způsobů, jak vyvracet stereotypní pohledy na seniory. Ombudsman si proto váží práce neziskových organizací, které usilují o důstojné podmínky pro život starších lidí a jejich účinné zapojení do společnosti.