Zveřejněno
Činnost callcenter při českých konzulátech
Jedním z návrhů, který ochránce předložil ministerstvu zahraničí a ministerstvu vnitra v souvislosti se stížnostmi na „organizování“ fronty před českými konzuláty, dlouhé čekací doby, úplatky apod., byla možnost sjednávání termínu pohovoru, resp. podání žádosti o vízum, prostřednictvím internetového nebo telefonického spojení. Některé konzuláty i pod vlivem mediální kritiky zavedly callcentra, jejichž prostřednictvím se žadatel musí předem objednat.
Tento krok ochránce uvítal, ale následné informace o fungování nově zaváděných callcenter naznačily, že tato opatření nejsou dostatečná a neodstranila problémy provázející praxi konzulárních úřadů. Některé konzuláty provádějí „objednávání“ žadatelů samy, jiné k tomu využívají soukromé agentury. Využívání externích služeb je odůvodňováno administrativní náročností v případě vysokého počtu podávaných žádostí.
Jak ochránce zjistil, činnost soukromých agentur provozujících tuto službu pro české konzulární úřady není vždy transparentní. O společnostech nejsou veřejně přístupné jakékoliv bližší informace. Neexistuje zřejmě ani metodika pro výběr externího provozovatele, realizace této služby se u jednotlivých konzulátů liší, významně se liší i výše poplatků za službu (např. u konzulárního úřadu Lvov jde o 310,- Kč, v případě konzulárního úřadu Hanoj je poplatek stanoven ve výši cca 43,- Kč). Při této netransparentností nelze vyloučit, že pořadníky, které bude taková společnost sestavovat a nad nimiž bude mít kontrolu, bude manipulovat ve prospěch určitých žadatelů. Problematická je i skutečnost, že telefonická registrace, která je podmínkou pro podání žádosti o vízum, je zpoplatněna. Přestože provoz callcentra vyžaduje určité náklady, v tomto případě je poplatek fakticky vybírán za přístup ke správnímu úřadu, což nemá oporu v žádném zákoně.
Proces přijímání žádostí a udělování víz by měl primárně zajišťovat stát a pouze v mimořádných situacích, kdy je to z objektivních důvodů nemožné, mělo by být zvoleno výše uvedené řešení (externí subdodavatele) ovšem za předpokladu naprosté transparentnosti celého procesu. Jen tak se dá předcházet korupci. Jedním z možných řešení je například automatizované objednávání prostřednictvím internetu, k němuž přistoupili v některých jiných zemích, a s nímž existují zkušenosti i v českém prostředí (např. při vyřizování občanských či řidičských průkazů apod.)