Pomáháme bez rozdílu
Vyhledávání
 
informační linka
+420 542 542 888

Elektronický zpravodaj

Pro přihlášení k odběru našeho elektronického zpravodaje zadejte svůj email.

Ostatní > Příklady pochybení ministerstva

PŘIKLADY POCHYBENÍ MINISTERSTVA

1. Na ochránce se obrátil pan I. V. se stížností na nečinnost ministerstva spravedlnosti při vyřizování jeho žádosti o náhradu škody způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení. Žádost podal dne 5. 5. 2009 a dne 19. 5. 2009 byl vyrozuměn o jejím přijetí. Protože po šesti měsících nebyla žádost vyřízena, obrátil se na ministerstvo s urgencí. Ministerstvo ani poté nereagovalo.  Pan I.V. se proto posléze obrátil na ochránce, který šetřením zjistil, že ministerstvo žádost o náhradu škody vyhodnotilo až dne 28. 7. 2010, tedy po 14 měsících. Žádost byla podle obsahu posouzena jako žádost o náhradu škody (nikoliv přiměřené zadostiučinění) a vyhodnocena kladně s tím, že celková délka soudního řízení byla skutečně nepřiměřená. Jelikož však stěžovatel neprokázal existenci předpokladů pro vznik odpovědnosti sátu za požadovanou újmu[1], nebylo možné jeho nároky mimosoudně vypořádat ani částečně. Současně byl stěžovateli poučen, že v případě nesouhlasu má možnost obrátit se na příslušný soud.

Ochránce konstatoval, že ministerstvo mělo v případě, kdy nebylo schopno žádost o náhradu škody vyřídit do šesti měsíců, vyrozumět o tom žadatele a současně ho poučit o jeho právech, tj. možnosti žaloby u příslušného soudu.

2. Dne 30. 6. 2008 se na ministerstvo spravedlnosti obrátil pan L.B. s žádostí o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 150.000,- Kč z titulu nepřiměřené délky soudního řízení. Ministerstvo dospělo dne 11. 8. 2009 k závěru, že odpovídající výše zadostiučinění v penězích by v této věci měla činit 47.000,- Kč. Tuto sumu poté stěžovateli vyplatila.

Ministerstvo v tomto případě sice žádost vyřídilo věcně správně, ale ne ve lhůtě (byla vyřízena po 14-ti měsících, za což se ministerstvo omluvilo).

3. Dne 8. 2. 2010 se na MPSV obrátila paní J.B. s žádostí o náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem, neboť jí nebyly včas vyplaceny nemocenské dávky. Požadovala částku 1.295,- Kč. Ministerstvo její žádosti vyhovělo a dne 18. 2. 2010 jí požadovanou částku zaslalo.

Ministerstvo sice vyřídilo žádost včas, ale žadatelce řádně nezdůvodnilo své stanovisko. Dostalo se jí jen obecného sdělení, že souhlasí s jím navrhovaným mimosoudním vyrovnáním, které jí zasílají na účet.

4. Dne 17. 6. 2010 se na MPSV obrátila paní J. K. s žádostí o náhradu škody způsobenou jí nesprávným úředním postupem (nečinností úřadu), resp. s žádostí o náhradu nemajetkové újmy ve výši 250.000,-Kč z důvodu pozdního vyplácení důchodu Českou správou sociálního zabezpečení. Ministerstvo podání posoudilo jako žádost o náhradu škody dle § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a shledalo ji dne 25. 10. 2010 nedůvodnou, protože žadatelka neprokázala splnění podmínky příčinné souvislosti, tj. neprokázala, že „nesprávný úřední postup spočívajících v průtazích v řízení a jí uplatňovaná škoda jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku“.

Ministerstvo žádost sice vyřídilo včas, ale podle obsahu ji špatně posoudilo, neboť stěžovatelka se domáhala náhrady přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Díky chybnému posouzení nebylo její žádosti ani zčásti vyhověno, přestože je možné se domnívat, že jí nemajetková újma skutečně vznikla (v době, kdy ji nebyl řádně vyplácen důchod, si musela k zajištění svých potřeb vzít půjčku).

5. Dne 12. 5. 2008 se na MPSV obrátila paní A.Z. (zastoupena právním zástupcem) s žádostí o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 1.500,-Kč způsobené jí nesprávným úředním postupem České správy sociálního zabezpečení, která o její žádosti o jednorázovou částku dle zákona č. 261/2001 Sb.[2] ze srpna 2001 rozhodla až dne 12. 2. 2002 a nadto částka tam uvedená byla špatně vypočtena.

Ministerstvo na její žádost nereagovalo, ani žadatelku neinformovalo, že její žádost ministerstvo postoupilo spolupracující advokátní kanceláři. Žadatelka se proto musela obrátit na soud, kde bylo ministerstvo zastoupeno advokátem. Soud návrhu žadatelky zcela vyhověl a ministerstvu stanovil povinnost kromě přiznané částky 1500 Kč jí uhradit i náklady soudního řízení ve výši 6.900,-Kč. Ministerstvo se prostřednictvím svého právního zástupce (externí advokát) proti tomuto rozhodnutí odvolalo. Městský soud odvolání zamítl s poukazem na to, že se jedná o tzv. bagatelní spor (přiznané peněžité plnění nižší než 10.000 Kč), v němž není odvolání přípustné. Soud nakonec rozhodl, že ministerstvo má povinnost dále uhradit žadatelce i náklady odvolacího řízení ve výši 3.748,50Kč.

Ministerstvo předně žadatelku vůbec nevyrozumělo o svém stanovisku k věci. Dále bylo ministerstvo od počátku zastoupeno advokátem, což je v takovém bagatelním případě nepřípustné; nadto tento advokát podal odvolání ve sporu, v němž odvolání není přípustné. Ministerstvo tak namísto požadované částky za přiměřené zadostiučinění ve výši 1.500,- Kč muselo žadatelce uhradit navíc náklady soudního řízení v celkové výši 10.648,50 Kč.

PŘÍKLAD DOBRÉ PRAXE

Dne 2. 2. 2010 se na ministerstvo spravedlnosti obrátila paní N. L. s žádostí o náhradu škody a zadostiučinění nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup, která jí vznikla v důsledku nepřiměřeně dlouhých soudních řízeních. Žádost byla ministerstvem posouzena ve dvou rovinách (1) ohledně tvrzené nemajetkové ujmy, kdy bylo konstatováno, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo a žádost byla v této části shledána nedůvodnou. (2) ohledně tvrzené majetkové újmy (škodě) bylo konstatováno, že požadavky byly shledány nedůvodnými, neboť nelze shledat příčinnou souvislosti mezi délkou soudních řízení a tvrzenou škodou.

Ministerstvo vyřídilo žádost ve lhůtě, řádně odůvodnilo své stanovisko a žadatelku poučilo, že se nejedná o rozhodnutí, které by bylo přezkoumáváno ve smyslu procesních předpisů s tím, že případný další postup upravuje § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.


[1] Mimosoudně jsou totiž vypořádávány jen nároky dostatečně doložené a zcela nesporné co do základu i výše

[2] o poskytnutí jednorázové peněžní částky účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů a o změně zákona č. 39/2000 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 až 1945

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -   Přístupnost webu
© Kancelář veřejného ochránce práv