Pomáháme bez rozdílu
Vyhledávání
 
Ochrana osob omezených na svobodě > Aktuality z detencí > Aktuality z detencí 2014 > Diskuse o trestním vymezení mučení a jiného špatného zacházení

Aktuality z detencí

Diskuse o trestním vymezení mučení a jiného špatného zacházení

10. prosince 2014

Veřejná ochránkyně práv opakovaně informuje o případech špatného zacházení na místech, kde dochází nebo může docházet k omezení svobody. Jako národní preventivní mechanismus podle Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení provádí systematické návštěvy s cílem posílit prevenci špatného zacházení. Jaká reakce je adekvátní v případě, když špatné zacházení dosahuje intenzity ponižujícího zacházení? Nabízí právní řád možnost postihu, který by odpovídal požadavkům Úmluvy proti mučení a Evropské úmluvy o lidských právech? Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová uspořádala 3. prosince v Brně neformální diskusi nad uvedenými tématy.

Zde naleznete zveřejněné příspěvky diskutujících a zápis z diskuse.

Pokud navštívené zařízení neučiní opatření k nápravě, ochránkyně může věc zveřejnit, což je nejčastější případ. Pokud je ale zjištění velmi závažné, může se podle zákona o veřejném ochránci práv obrátit na příslušné úřady. V posledním roce se ochránkyně ve čtyřech případech obrátila na orgány činné v trestním řízení v reakci na špatné zacházení v ubytovacích zařízeních pro seniory poskytujících péči bez oprávnění k poskytování sociálních služeb. Ochránkyně nabídla výklad, že konkrétní skutky mohou představovat trestné činy omezování osobní svobody, ublížení na zdraví a neposkytnutí pomoci a překračování živnostenského oprávnění. Nezdá se však, že by tímto způsobem bylo postihnuto to hlavní negativum – vytvoření celkových podmínek pro špatné zacházení (odpovědnost provozovatelů a vedoucích pracovníků) a neúmyslné špatné zacházení bez způsobení újmy na zdraví (ponižující zacházení).

Špatné zacházení lze tematizovat v různých kontextech, jak doložili analýzou dokumentů OSN a zpráv zvláštních zpravodajů pro mučení Maroš Matiaško a Anna Hofschneiderová. V českých podmínkách si můžeme klást dvě základní otázky. První se ptá, jak právo kriminalizuje špatné zacházení. Ve vztahu k nárokům plynoucím z článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva poskytl rozbor problému Petr Konůpka. Otazníky v českém právu visí především nad kriminalizací ponižujícího zacházení, které není definováno vznikem újmy na zdraví a úmyslem pachatele ve vztahu k následku jeho jednání. Nad praktickou stránkou účinného vyšetřování, tedy postupem orgánů činných v trestním řízení se kriticky zamyslela Zuzana Candigliota.

Diskuse otevřená tímto úvodem se týkala především výkladu a aplikace § 149 trestního zákoníku. Ačkoli z úst profesora Pavla Šámala zaznělo připomenutí, že toto ustanovení odráží mezinárodní závazky České republiky a komentář vybízí k výkladu směrem k postihu i jen ponižujícího zacházení jako trestného činu podle § 149, realita jeho nevyužívání orgány činnými v trestním řízení vzbuzuje skepsi, zda máme účinný trestněprávní nástroj postihu špatného zacházení. Stigma, které s sebou nese označení „mučení“, stejně jako dvacetiletá zkušenost s nevyužíváním této skutkové podstaty vedly diskutující spíše k závěru, že je namístě novelizace. Jak však připomněl Tomáš Langášek, správní trestání dotváří systém trestního postihu a i to je zapotřebí podrobit analýze. Anna Šabatová vnímá jako důležité zvýšit společenskou senzitivitu ke špatnému zacházení, neboť aplikace trestního práva vždy souvisí také se společenským vnímáním daných jevů.

Ať už uvažujeme o vynaložení sil směrem k rozvinutí účinného vyšetřování (zpracování metodik) či zpřesnění trestního zákoníku (legislativní změny), diskutující se shodli na tom, že je možné začít pracovat. Národní preventivní mechanismus bude nadále přinášet poznatky o situaci v zařízeních, přičemž Šabatová věří, že jako činnost evropského Výboru pro prevenci mučení (CPT) přispěla k rozvinutí judikatury Evropského soudu pro lidská práva, sehraje na národní úrovni stejnou úlohu zprávy národního preventivního mechanismu.

 

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -   Přístupnost webu
© Kancelář veřejného ochránce práv