Pomáháme bez rozdílu
Vyhledávání
 
Ochrana osob omezených na svobodě > Aktuality z detencí > Aktuality z detencí 2012 > ESLP v případu Bureš odsoudil Českou republiku

Aktuality z detencí

ESLP v případu Bureš odsoudil Českou republiku

6. listopadu 2012

Evropský soud pro lidská práva v říjnu 2012 odsoudil Českou republiku v případu pana Bureše za nelidské a ponižující zacházení na záchytce, a tedy za porušení čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Stěžovatel, pan Bureš, je mladý muž z Brna trpící psychosociálním postižením. Na základě předpisu lékaře užíval tlumící psychiatrickou medikaci. V únoru 2007 se těmito léky nechtěně předávkoval a pod jejich vlivem opustil svůj byt pouze ve svetru, bez kalhot a spodního prádla. Venku byl zadržen policií, která předpokládala, že je pod vlivem drog. Byl proto ambulancí převezen do Psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích.  Podle záznamů ambulance byl během převozu klidný.

Kolem 8 hodin večer byl přemístěn na záchytnou stanici, která je součástí léčebny. Byl zde vyšetřen psychiatrem, který zaznamenal, že pan Bureš nemá žádná zranění a že je klidný. Po noci strávené na záchytné stanici byl následující ráno přesunut na příjmové oddělení v léčebně a následovala jeho nedobrovolná hospitalizace. Podle zprávy lékaře, který pana Bureše ráno při příjmu vyšetřoval, měl pan Bureš viditelné odřeniny kolem krku, zápěstí, kotníků a kolen. O několik dní později byl vyšetřen neurologem, který zjistil, že popruhy, kterými byl pan Bureš připoután k lůžku, mu způsobily částečnou paralýzu obou paží.

Pan Bureš tvrdil, že byl po celou noc strávenou na záchytné stanici, od 8 hodin večer do 6.30 hodin ráno, připoután k lůžku popruhy (kurty), které měl kolem krku, zápěstí, kolen a kotníků. Upozornil, že použití popruhů nebylo řádně zaznamenáno. Dále tvrdil, že dva pracovníci záchytky během nasazování popruhů klečeli na jeho hrudníku a slovně jej napadali. Uváděl, že pracovníci jej během noci nekontrolovali. Kvůli těsnému utažení popruhů nemohl dýchat a narušil se mu krevní oběh, čímž došlo k poškození nervů v jeho pažích. Tvrdil, že mu bylo způsobeno fyzické i duševní utrpení takové intenzity, kterou lze klasifikovat jako nelidské zacházení v rozporu s čl. 3 Úmluvy.

Vláda tvrdila, že pan Bureš nebyl připoután k posteli nepřetržitě, ale ve třech intervalech během noci. Soud vycházel z  popisu událostí poskytnutých vládou, neboť nacházely lepší odraz v provedených důkazech. Z těchto dále vyplynulo, že pan Bureš byl poprvé připoután k lůžku v době od 20:10 do 22:00 hodin, tedy ihned po příchodu na záchytku, z důvodu jeho údajného neklidu, podruhé byl připoután k lůžku od 4:30 do 5.00, protože napadl ošetřovatele a potřetí od 6:30 do 7:15, protože podle záznamů vykazovat destruktivní chování.

Soud nejprve uvedl, že duševně nemocné osoby jsou obzvláště zranitelné, což musí být zohledněno při posouzení toho, zda byly podrobeny nelidskému zacházení (para 85). Vycházel z evropských a národních standardů používání omezujících prostředků, dle kterých mohou být prostředky omezující pohyb použity jen výjimečně, v krajním případě a pokud hrozí bezprostřední újma. Jejich užití musí být dále přiměřené.

Pouhý neklid nemůže proto podle soudu ospravedlnit připoutání osoby k lůžku po dobu téměř 2 hodin (para 96). Nadto vznikly pochybnosti, zda byl pan Bureš při příjmu opravdu neklidný. Soud také upozornil na to, že před připoutáním k lůžku nebyly vyzkoušeny žádné alternativní metody zklidnění. K prvnímu připoutání pana Bureše bylo tedy podle soudu přistoupeno v rámci rutinního postupu (para 97).

Soud připustil, že lze použít opatření omezující pohyb, pokud je osoba agresivní a napadne personál. Nebyl však přesvědčen o tom, že druhé připoutání pana Bureše mělo za cíl zabránit dalším napadením personálu. Soud v této souvislosti uvedl, že je nepřijatelné použít omezovací prostředky jako trest (para 98). Soud dále konstatoval, že použití opatření omezující pohyb nelze ospravedlnit skutečností, že se osoba brání jejich aplikaci (para 99).

Soud dále také upozornil na to, že léčebna vedla o použití omezovacího prostředku jen nejzákladnější záznamy. Chyběly přesné informace o důvodu použití omezení i údaj o tom, kdy přesně byl pan Bureš poprvé připoután k lůžku. Soud proto zdůraznil potřebu vést řádnou zdravotnickou dokumentaci (paras 103, 104).

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -   Přístupnost webu
© Kancelář veřejného ochránce práv