Výzkum
Jedním z pilířů činnosti veřejného ochránce práv jako tělesa pro rovné zacházení je informovat širokou veřejnost o problematice diskriminace. Kromě doporučení je v tomto směru stěžejní aktivitou ochránce také provádění výzkumu týkajícího se otázek souvisejících s problematikou diskriminace.
Výzkum mapuje rozhodování českých soudů o sporech s námitkou diskriminace v letech 2015 až 2019. Podrobněji se věnuje dokazování v antidiskriminačních sporech, náhradě nemajetkové újmy a tomu, jak soudy ve svém rozhodování reflektují závěry veřejného ochránce práv. Samostatné kapitoly analyzují antidiskriminační judikaturu v oblasti zaměstnání, zdravotní péče, vzdělávání, zboží a služeb a bydlení.
Výzkum mapuje postup obcí při zřizování individuálního vyhrazeného parkoviště pro osoby se zdravotním postižením.
Cílem výzkumu bylo získat ucelenější přehled o stavu obecního bydlení, zejména pak o pravidlech obcí pro přidělování obecních bytů a jejich vyhodnocení z pohledu práva na rovné zacházení.
Výzkum popisuje a analyzuje rozhodovací činnost okresních a krajských soudů ve věcech týkajících se nenávistných projevů na internetu
Zkušenosti LGBT+ lidí s předsudky, diskriminací, obtěžováním a násilím z nenávisti.
Regionální rozložení pracovišť poskytujících konzervačně-chirurgické ošetření chrupu v celkové anestezii je nerovnoměrné, v některých krajích zcela chybí. Průměrná čekací doba na ošetření chrupu v celkové anestezii je od čtyř měsíců, až po rok a půl u dětí na Moravě. Sami lékaři považují čekací doby za nepřijatelné z medicínského hlediska.
Výzkum se zaměřil na analýzu příčin, projevů a možných řešení odděleného (segregovaného) vzdělávání romských a neromských dětí. Na základě jeho výsledků veřejná ochránkyně práv připravila sérii doporučení jednotlivým aktérům, kteří mohou zlepšit situaci romských dětí v českém vzdělávacím systému.
Slaďovací opatření přinášejí všem – ženám i mužům - možnost, jak rovnoměrněji sdílet péči o rodinu a flexibilně kombinovat rodinný a pracovní život. Výzkum mapuje slaďování na vybraných ústředních orgánech státní správy.
Výzkum uzavírání registrovaného partnerství v České republice (2016)
Ze závěrů výzkumu vyplývá, že většina registrujících matričních úřadů nečiní rozdíl mezi podmínkami pro uzavření manželství a vstup do registrovaného partnerství. V současnosti pouze tři ze čtrnácti registrujících matričních úřadů uplatňují méně příznivé podmínky pro vstup do registrovaného partnerství než pro uzavření manželství.
Jak často se obyvatelé České republiky potýkají s diskriminací, v jakých oblastech a z jakých důvodů k ní nejčastěji dochází? Kam se obracejí pro pomoc a co všechno jim brání v přístupu ke spravedlnosti? Jak o stížnostech na diskriminaci doposud rozhodovaly soudy a správní orgány? Co je třeba zlepšit, aby se lidé mohli lépe domoci svých zaručených práv? I na tyto otázky hledal odpověď výzkum veřejné ochránkyně práv v rámci projektu Společně k dobré správě. Stručné shrnutí naleznete zde (1.8 MB, Adobe Acrobat dokument).
Výzkum vůbec poprvé v České republice soustavněji zmapoval dostupnost produktů a služeb finančních institucí (banky, pojišťovny atd.) seniorům, tedy jejich možnou diskriminaci z důvodu věku. Výzkum probíhal jednak formou anonymního dotazníkového šetření, ale také metodou situačního testování s herci, kteří ve vybraných institucích v praxi ověřovali poskytování určitých produktů seniorům. Stručné shrnutí si můžete stáhnout zde (2.8 MB, Adobe Acrobat dokument).
Z výzkumu provedeného v 67 náhodně vybraných bývalých zvláštních školách vyplývá, že romské děti tvoří 32, resp. 35 % žáků. Srovnáme-li toto číslo s podílem Romů v celkové populaci ČR, je zřetelně vidět, že nepřímá diskriminace v přístupu ke vzdělání pokračuje. Metoda výzkumu a jeho výsledky jsou blíže popsány zde (701 kB, Adobe Acrobat dokument).
Výzkum ukázal, že výskyt diskriminace v pracovní inzerci není v České republice ojedinělým jevem: více než 16 % analyzovaných inzerátů obsahovalo jeden nebo více diskriminačních požadavků na uchazeče. Inzeráty byly nejčastěji diskriminační z důvodu věku a pohlaví.