Pomáháme bez rozdílu
Vyhledávání
 
informační linka
+420 542 542 888

Elektronický zpravodaj

Pro přihlášení k odběru našeho elektronického zpravodaje zadejte svůj email.

Diskriminace > Pomoc obětem diskriminace > Situační testování

Situační testování

Využití situačního testování ve věcech práva na rovné zacházení a ochrany před diskriminací

Situačním testováním rozumíme postup, který slouží ke zjišťování a prokazování diskriminačního jednání. Navozuje se situace, při níž je osoba příslušející ke skupině osob potýkajících se se znevýhodněním (např. starší osoba, osoba se zdravotním postižením, Rom), záměrně vystavena možnému diskriminačnímu jednání, aniž by osoba, u níž se předpokládá, že se diskriminace pravděpodobně dopustí, věděla, že je její jednání sledováno. Testovanému subjektu (např. zaměstnavateli, poskytovali zboží či služeb) přitom musí být v rámci situace zřejmé, že figurant je příslušníkem či příslušnicí marginalizované skupiny.

Veřejný ochránce práv může při naplňování svých úkolů ve věcech práva na rovné zacházení a ochrany před diskriminací použít situační testování dvojím způsobem: při poskytování metodické pomoci obětem a při provádění výzkumu.

A. Metodická pomoc obětem diskriminace

Účelem použití situačního testování je v tomto případě prokazování diskriminačního jednání v jednotlivých případech. Poté slouží k získání dostatečných důkazních prostředků použitelných v následném soudním či správním řízení proti konkrétní diskriminující osobě.

Jaké jsou podmínky použití této metody?

V rámci zajištění korektnosti a dodržení zásad výkonu funkce veřejného ochránce práv může ochránce a zaměstnanci jeho kanceláře vystupovat pouze jako koordinátor testování. Není proto možné, aby se zaměstnanci a zaměstnankyně zúčastnili situačního testování jako testující. Samotné situační testování provádějí pouze externí spolupracovníci především z řad neziskových organizací, s kterými ochránce uzavřel dohodu o spolupráci. Důkaz získaný při situačním testování pak může oběť či nezisková organizace předat ochránci, který posoudí, zda došlo k diskriminaci.

Je situační testování legální? Nejedná se o provokaci?

České soudy v již řešených sporech[1] vyjevily, že je každý oprávněn ověřit si, zda může nerušeně vykonávat svá práva. Pokud k neoprávněnému zásahu do práv dojde, jsou jejich nároky shodné, jako kdyby se setkal s diskriminací nečekaně.

Příklad 1: Na veřejného ochránce práv se obrátil muž se stížností na diskriminaci v oblasti zaměstnání. Uvedl, že je mu 40 let a již dva roky neúspěšně hledá zaměstnání jako prodavač. Běžně se setkává s tím, že na pozicích prodavaček jsou zaměstnávány pouze ženy. Navštívil proto vícero prodejen, které měli ve výkladní skříni zveřejněné pracovní inzeráty, a ze svých rozhovorů se zaměstnankyněmi prodejen pořídil pět videonahrávek (tzn. provedl situační testování). Ty zachycují, že mu zaměstnankyně skutečně podávaly informace o tom, že muži jsou jako zájemci o zaměstnání nevítaní, případně že prodejna přijímá pouze prodavačky. Ochránce konstatoval přímou diskriminaci na základě pohlaví a nabídl stěžovateli metodickou pomoc při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace.

Příklad 2: Na veřejného ochránce práv se obrátila nezisková organizace zastupující stěžovatele a stěžovatelku romské etnicity, kterým jistá zubní lékařka odmítla poskytnout ošetření. Jelikož nezisková organizace měla podezření, že lékařka systematicky odmítá romské pacienty, provedla situační testování. Nejprve byla telefonicky dohodnuta schůzka se zubní lékařkou a následně došlo k osobnímu setkání. Telefonický hovor i návštěva v ordinaci byly monitorovány a zaznamenány na videonahrávku. V rámci testování skutečně romští pacienti nebyli ošetřeni a testujícím z majoritní společnosti se ošetření dostalo. Ochránce na základě toho konstatoval přímou diskriminaci z důvodu etnicity.

B.  Provádění výzkumu

Kromě použití situačního testování v rámci metodické pomoci obětem diskriminace lze tuto metodu použít i ke zjišťování výskytu diskriminace v určité oblasti bez úmyslu zahajovat proti konkrétním diskriminujícím subjektům další kroky. Účelem je prozkoumat možné nerovnosti nebo diskriminaci v různých oblastech života a zjistit jejich rozsah.

Tato výzkumná metoda se nejčastěji používá při zkoumání přístupu k zaměstnání, ke zboží a službám, k bydlení a ke zdravotní péči. Testování lze uplatnit pro různě vymezené skupiny osob (např. věkové, etnické, genderové). Může jít o situační testování s využitím figurantů nebo o korespondenční testování, kdy se se zkoumanými subjekty komunikuje nepřímo, např. emailem nebo telefonem.

Aby byly výsledky validní, je nutné důsledně vybrat vhodné figuranty a proškolit je, dodržet podmínky průběhu testování a vykonat určitý dopředu stanovený počet testů. Dbá se také na přísné zachování důvěrnosti v otázce identity všech účastníků testování (figurantů i testovaných osob nebo organizací). Výsledky musí být prezentovány takovým způsobem, aby nebylo možné nikoho z účastníků identifikovat.

Příklad 1: Francouzské antidiskriminační těleso HALDE (Haute Autorité de Lutte contre les Discriminations et pour l’Egalité) uskutečnilo v roce 2006 výzkum přístupu k nájemnímu bydlení z hlediska etnického původu a rodinného stavu. Patnáct proškolených figurantů vykonalo v reakci na 126 inzerátů celkem sto návštěv. Všichni figuranti měli francouzské občanství, disponovali pracovní smlouvou na dobu neurčitou a jejich plat byl rovný nebo vyšší než trojnásobek částky požadované jako nájemné. Zjistilo se, že figuranti afrického původu byli k prohlídce bytů zváni méně často než figuranti z majority, a po přehlídce jim také bylo méně často nabídnuto uzavření smlouvy. Co se týče rodinného stavu, mezi bezdětnými figuranty a figuranty s dětmi nebyl v rámci zvaní k prohlídce bytu zaznamenán rozdíl. Uzavření nájemní smlouvy však bylo figurantům s dětmi nabízeno méně často než bezdětným figurantům.

Zdroj: zde  (v angličtině)

Příklad 2: Švédští výzkumníci použili při zkoumaní diskriminace při náboru do zaměstnání korespondenční formu situačního testování. V reakci na 1 776 pracovních inzerátů zaslali zaměstnavatelům 3 552 fiktivních životopisů. Pracovní pozice, na které se v rámci výzkumu reagovalo, tvořily reprezentativní vzorek pro švédský pracovní trh a vyžadovaly různou úroveň vzdělání od nulové kvalifikace až po vysokoškolské vzdělání. Výzkumníci každému potenciálnímu zaměstnavateli poslali dva fiktivní životopisy s identickou kvalifikací, přičemž v jednom životopise bylo uvedeno švédsky znějící jméno a v druhém cizokrajně znějící jméno. Ukázalo se, že diskriminace se vyskytuje na všech kvalifikačních úrovních a ve všech oborech zaměstnání.

Zdroj: Bursell, M. 2007. What’s in a name? A field experiment test for the existence of ethnic discrimination in the hiring process. Working Paper 2007: 7. Stockholm: The Stockholm University Linnaeus Center for Integration Studies (SULCIS).


[1] Např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 27. května 2003, sp. zn. 1 Co 62/2003, publikovaný v Bulletinu advokacie, 2003, č. 11-12, s. 100-102, obdobně soudy postupovaly ve věcech vedených u Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 19 C 38/2001, resp. Městského soudu v Praze, sp. zn. 34 C 66/2001.

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -  Přístupnost webu  -  RSS - Tiskové zprávy  -   RSS - Aktuality z detencí
© Kancelář veřejného ochránce práv