Pomáháme bez rozdílu
Vyhledávání
 
Diskriminace > Aktuality z diskriminace > Aktuality z diskriminace 2017 > Muslimové a muslimky v EU čelí přetrvávající diskriminaci, ukazuje nový průzkum

Aktuality z diskriminace

Muslimové a muslimky v EU čelí přetrvávající diskriminaci, ukazuje nový průzkum

24. listopadu 2017

Navzdory častým zkušenostem s diskriminací má většina muslimů a muslimek žijících v EU velkou důvěru v demokratické instituce.

Agentura Evropské unie pro základní práva* (FRA) vydala zprávu Second European Union Minorities and Discrimination Survey (EU-MIDIS II) Muslims – Selected findings (dále v textu „EU – MIDIS II“). Uvedená zpráva zkoumá zkušenosti s diskriminací u muslimských přistěhovalců dlouhodobě žijících v EU a jejich potomků narozených v EU. Zpráva vychází z průzkumu mezi více než 10 500 muslimy a muslimkami z 15 členských států EU. Průzkum se vedle zkušeností s diskriminací, obtěžováním, násilím a policejními kontrolami zabýval rovněž otázkami občanství, důvěry a povědomím muslimských obyvatel(ek) o jejich právech. Zpráva je součástí širšího průzkumu prováděného mezi migranty a příslušníky menšin v celé EU a navazuje na první zprávu EU – MIDIS I z roku 2008.

Zpráva EU – MIDIS II uvádí, že se muslimové a muslimky setkávají s diskriminací v mnoha oblastech každodenního života. Průzkum odhalil, že nejčastěji se tak děje v souvislosti se zaměstnáním – ať už při hledání práce či na pracovišti. Za posledních pět let měl každý třetí muslim či muslimka zkušenost s diskriminací při hledání práce. Častým spouštěčem diskriminačního jednání bývá podle dotázaných například křestní jméno či příjmení, barva pleti nebo nošení viditelných náboženských symbolů. Až 35 % dotázaných muslimských žen – ve srovnání s 4 % muslimských mužů – uvedlo, že způsob odívání (např. nošení muslimských šátků) je hlavním důvodem diskriminačního jednání při hledání zaměstnání. 22 % muslimských žen uvedlo, že se setkalo s diskriminací na pracovišti právě kvůli nošení šátků či jiného tradičního oděvu.

Až 17 % dotázaných se cítilo být diskriminováno na základě víry či náboženského vyznání, z toho muslimské ženy více (19 %) než muži (16 %). Respondenti rovněž uvedli, že se s diskriminací setkávají několikrát během roku (více než pětkrát) a jedná se tudíž o opakující se zkušenost. Z respondentů, kteří se někdy cítili diskriminováni, nahlásilo incident příslušným autoritám pouhých 12 %. Z toho 39 % dotázaných uvedlo, že se jednalo o diskriminaci ze strany zaměstnavatele, dále ze strany policie (17 %) a odborových organizací (16 %). Ženy rovněž nahlašují diskriminační jednání častěji (15 %) než muži (10 %).

Průzkum dále přinesl zjištění, že jeden ze tří muslimů či muslimek neví, že mají ze zákona právo na nediskriminační přístup, 14 % dotázaných dokonce vůbec netuší, že antidiskriminační zákony existují. Většina respondentů (až 72 %) rovněž neví, že existují organizace poskytující právní pomoc a poradenství obětem diskriminace.

Průzkum rovněž poukázal na rozdíl mezi první a druhou generací muslimů a muslimek. Z porovnání výsledků průzkumu v EU – MIDIS I z roku 2008 a nejnovějšího průzkumu vyplývá, že se druhá generace muslimů a muslimek cítí diskriminována více než první generace. Diskriminaci na základě náboženského přesvědčení zažilo 22 % respondentů druhé generace oproti 15 % dotázaných z první generace, na základě etnického původu 30 % oproti 25 % a diskriminaci na základě věku zažilo nyní 9 % oproti 5 % dotázaných.

Navzdory výše uvedenému však 76 % dotázaných muslimů a muslimek cítí silnou vazbu k zemi, ve které žije. Většina dotázaných také vykazuje velkou důvěru v demokratické instituce a právní stát a tato důvěra je podle zprávy dokonce vyšší než u většinové populace. Zpráva uvádí, že výsledky průzkumu tak vyvracejí tvrzení, že se muslimové a muslimky do naší společnosti neintegrovali. Výsledky průzkumu ovšem také znamenají, že se postoje veřejnosti vůči muslimským obyvatelům a obyvatelkám od posledního průzkumu z roku 2008 příliš nezměnily a nerovné zacházení stále přetrvává. Zpráva tak navrhuje i řadu řešení, jak situaci změnit.

Celá zpráva ke stažení zde: fra.europa.eu/en/publication/2017/eumidis-ii-muslims-selected-findings

* Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) je nezávislým subjektem Evropské unie. Byla zřízena s cílem poskytovat orgánům EU a členským státům nezávislou pomoc a odborné poradenství v oblasti základních lidských práv.

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -   Přístupnost webu
© Kancelář veřejného ochránce práv