Pomáháme bez rozdílu
Vyhledávání
 
Diskriminace > Aktuality z diskriminace > Aktuality z diskriminace 2015 > ČEZ Bulgaria a diskriminace při umisťování elektroměrů do výšky šesti metrů

Aktuality z diskriminace

ČEZ Bulgaria a diskriminace při umisťování elektroměrů do výšky šesti metrů

24. srpna 2015

Bulharský soud se obrátil na Soudní dvůr Evropské unie s žádostí o rozhodnutí předběžných otázek ohledně umisťování elektroměrů do výšky šesti metrů nad zemí. Energetická společnost ČEZ Bulgaria přistoupila k tomuto opatření, aby zamezila manipulaci s elektroměry a neoprávněnému odběru elektrické energie. Vysoko umístěné elektroměry jsou především v „romských čtvrtích“ bulharských měst. Soudní dvůr EU naznačil, že by se mohlo za jistých okolností jednat o diskriminaci.

Původní spor se odehrává mezi Anelijí Nikolovou, obyvatelkou čtvrti Gizdova Mahala ve městě Dupnica v Bulharsku, a energetickou společností ČEZ Razpredelenie Bulgaria AD. V letech 1999 a 2000 umístila ČEZ Bulgaria elektroměry v této čtvrti na betonové sloupy do výšky šesti až sedmi metrů. V ostatních čtvrtích jsou elektroměry umístěné ve výšce 1,70 metru. S touto praxí paní Nikolová nesouhlasí, protože si jako provozovatelka obchodu s potravinami v dané čtvrti nemůže zkontrolovat spotřebu elektřiny a správnost faktur.

Spor se dostal až k bulharskému soudu (Administrativen sad Sofia-grad), který následně položil předběžné otázky Soudnímu dvoru EU. Otázky se týkaly výkladu směrnice 2000/43, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ.

Soudní dvůr EU ve svém rozsudku uvedl, že s ohledem na účel směrnice a povahu práv, které má chránit (jedná se o obecnou zásadu unijního práva) nemůže být působnost směrnice vymezena restriktivně. K účelu směrnice uvedl následující: „… diskriminace na základě rasy nebo etnického původu může ohrozit dosažení cílů Smlouvy [o fungování Evropské unie], zejména dosažení vysoké úrovně zaměstnanosti a sociální ochrany, zvyšování životní úrovně a kvality života, hospodářské a sociální soudržnosti a solidarity, jakož i cíle rozvíjet Unii jako prostor svobody, bezpečnosti a práva…“

Jelikož se Směrnice nesmí vykládat restriktivně, uplatní se i tehdy, kdy paní Nikolová sama není Romka. K specifickému znevýhodnění paní Nikolové totiž mohlo dojít z toho důvodu, že většina obyvatel, kde provozuje svůj obchod, je romského původu. Rozsudek Soudního dvora EU tak opět otevřel téma odvozené diskriminace, jako dříve v případě diskriminace matky zdravotně postiženého syna (Coleman, C‑303/06).

O přímou diskriminaci by se jednalo za podmínky, že ČEZ Bulgaria umístila elektroměry do výšky šesti metrů pouze v souvislosti s etnicitou obyvatel žijících v dané čtvrti. Takový motiv by měl být předmětem dokazování před bulharským soudem. O nepřímou diskriminaci by se mohlo jednat tehdy, kdy zdánlivě neutrální praxe specificky znevýhodňuje určitou rasu nebo etnikum. O nepřímou diskriminaci ovšem nejde, pokud pro takovou praxi existuje legitimní cíl, k jehož dosažení se použijí přiměřené a nezbytné prostředky.

Soudní dvůr EU vyjádřil, že ČEZ Bulgaria svou praxí sleduje legitimní cíl zabránit podvodům a zneužitím elektrické sítě, chránit život a zdraví jedinců, kteří s elektroměry neoprávněně manipulují, a zajistit kvalitu a bezpečnost distribuce elektřiny. Bulharský soud by ovšem měl posoudit přiměřenost a nezbytnost takového opatření.

Co se týče nezbytnosti, Soudní dvůr EU uvedl, že ostatní elektrárenské společnosti od vysoko umisťovaných elektroměrů ustoupily a přijaly jiná opatření. Takto chráněné elektroměry jsou umístěné v normální výšce a spotřebitel má možnost svou spotřebu vizuálně kontrolovat. Pokud méně omezující opatření skutečně existuje, pak praxe ČEZ Bulgaria není nezbytná a mohla by se považovat za nepřímou diskriminaci.

Ohledně přiměřenosti bude muset bulharský soud zhodnotit, zda nepříznivé následky této praxe nejsou nepřiměřené vzhledem k jejím sledovaným cílům. Především by měl soud posoudit urážlivý a stigmatizující účinek této praxe, měl by přihlédnout k její omezující, rozšířené a zároveň dlouholeté povaze a k právu spotřebitele sledovat svoji spotřebu.

Nyní je tedy řada na bulharském soudu, aby zhodnotil důkazy a rozhodl, zda paní Nikolová byla praxí ČEZ Bulgaria diskriminovaná, nebo nikoli.

Úplné znění rozsudku Soudního dvora EU naleznete zde .

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -   Přístupnost webu
© Kancelář veřejného ochránce práv