Estonský soud konstatoval pronásledování učitele ruské národnosti

17. prosince 2013

Dne 22. října 2013 došel Estonský odvolací soud k závěru, že učitel ruské národnosti, který podal na svého zaměstnavatele stížnost pro diskriminační zacházení, čelil po podání této stížnosti diskriminaci formou pronásledování.

Žalobce ruské národnosti pracoval jako učitel ruštiny na estonské jazykové škole. Po přerozdělení lekcí ruštiny dostal méně tříd ve srovnání s ostatními vyučujícími. Jelikož se domníval, že toto nepříznivé přerozdělení je odůvodněno jeho národností, podal stížnost ke Zmocněnci pro genderovou rovnost a rovné zacházení ("Zmocněnec") . Ten v případu shledal diskriminaci na základě národnosti. Ani ne měsíc po tomto rozhodnutí došlo k propuštění žalobce ze zaměstnání.

Žalobce se obrátil na soud, aby se zabýval porušením jeho individuálních práv formou etnické diskriminace a žádal také vyplacení finanční kompenzace za majetkovou i nemajetkovou újmu. Soud první instance ovšem žalobu zamítl a žalobce tedy podal odvolání k Oblastnímu soudu v Tartu.

Soudy obou instancí se shodly na tom, že diskriminace na základě etnicity nebyla klíčovým hlediskem pro rozdělování tříd mezi učitele, jelikož to bylo ospravedlnitelné objektivními důvody. Nicméně odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce čelil pronásledování v souvislosti s podáním stížnosti Zmocněnci. Toto pronásledování se projevovalo např. tím, že od okamžiku, kdy se vedení školy dozvědělo o podání stížnosti, čelil žalobce opakovaným návrhům k ukončení pracovního poměru, došlo také k formálním písemným varováním a vše vyvrcholilo ukončením pracovního vztahu. Tyto skutečnosti tedy vedly dle soudu k naplnění definice pronásledování, která je obsažena v čl. 6 odst. 3 Zákona o rovném zacházení.

Žalobce nebyl úspěšný v otázce požadované finanční kompenzace, jelikož soud vzal mimo jiné v potaz skutečnost, že žalobce obdržel odstupné ve výši tří měsíčních průměrných platů.

Více informací v anglickém jazyce zde .