Pomáháme bez rozdílu
Vyhledávání
 
Diskriminace > Aktuality z diskriminace > Aktuality z diskriminace 2013 > Antisemitismus: Jaká je situace v Evropské unii?

Aktuality z diskriminace

Antisemitismus: Jaká je situace v Evropské unii?

29. listopadu 2013

Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) publikovala v listopadu 2013 souhrnnou zprávu pojednávající o projevech antisemitismu ve státech Evropské unie.

Antisemitismus je hluboce zakořeněným předsudkem, který ve společnosti přetrvává již po staletí. I nyní čelí Židé v celé Evropské unii urážkám, diskriminaci, obtěžování či fyzickému násilí a přes veškeré snahy se Evropské unii ani jednotlivým členským státům nedaří antisemitismus vymýtit.

Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) publikovala v listopadu 2013 souhrnnou zprávu nazvanou Antisemitism: Summary overview of the situation in the European Union 2001-2012. Tato zpráva pojednává o projevech antisemitismu ve státech Evropské unie a shromažďuje informace z oficiálních i neoficiálních zdrojů za období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2012.

Konkrétní údaje pro tuto zprávu byly čerpány z informací získaných od mezinárodních organizací a na národních úrovních z informací od vládních úřadů, orgánů pro rovné zacházení, policie či trestního soudnictví. Dále čerpala i z dat nevládních či jiných organizací.

Zpráva v prvé řadě upozorňuje na průzkum FRA týkající se projevů antisemitismu, uvádí hlavní závěry plynoucí ze sledování antisemitismu provedeným mezinárodními organizacemi a poté shrnuje informace o situaci v jednotlivých členských státech EU.

Průzkum FRA týkající se projevů antisemitismu

V září a říjnu 2012 provedla FRA průzkum týkající se projevů antisemitismu vůči Židům (Discrimination and hate crime against Jews in EU Member States: experiences and perceptions of antisemitism), kterého se zúčastnilo celkem 5 847 respondentů z osmi zemí EU (Belgie, Francie, Německo, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Švédsko, Velká Británie) ve věku 16 a více let, kteří sami sebe považují za Židy. Tento průzkum jako první v EU poskytl údaje srovnatelné v rámci více členských států.

Respondenti byli dotazováni především na názory o trendech v antisemitismu, osobní zkušenosti s projevy antisemitismu v každodenním životě, obavy z možnosti stát se obětí útoků atd. Z průzkumu mimo jiné vyplynulo následující:

  • dvě třetiny respondentů považují antisemitismus v jejich domovském státě za problém,
  • tři čtvrtiny respondentů se domnívají, že antisemitismus v posledních 5 letech narůstá,
  • téměř polovina respondentů se obává slovních urážek nebo obtěžování na veřejnosti a další třetina se obává fyzických útoků z důvodu, že jsou Židé,
  • více než polovina respondentů se setkala s někým, kdo tvrdil, že holocaust je mýtus nebo že je zbytečně zveličován,
  • tři čtvrtiny respondentů považují za problém i antisemitismus projevující se na internetu a stejný počet respondentů se domnívá, že těchto projevů na internetu v posledních 5 letech přibylo.

Hlavní závěry plynoucí ze sledování antisemitismu v členských státech EU:

  • členské státy EU aktivně realizují programy zaměřené na boj proti antisemitismu a poskytují možnost bránit se antisemitismu soudní cestou,
  • antisemitismus je velmi často otevřeně projevován, nadále se vyskytují projevy zaměřené proti Židům a ve společnosti přetrvávají ustálené antisemitské představy,
  • popírání a zlehčování holocaustu je stále častější, stejně tak jsou stále častější i projevy antisemitismu na internetu,
  • antisemitské projevy zesílily v období vzniku konfliktu na Blízkém východě,
  • některé politické strany se otevřeně přiklánějí k antisemitismu,
  • hlavními pachateli protižidovských činů jsou neonacisté, stoupenci krajní pravice a levice, islámští fundamentalisté a mladší generace,
  • antisemitské nálady byly povzbuzeny i diskuzí ohledně zákonů týkajících se majetkových restitucí.

Data o antisemitismu

Velkým problémem je nedostatek systematicky shromážděných údajů o výskytech projevů antisemitismu, který jednak vede k podhodnocování povahy protižidovských projevů, ale také brání přijímání účinných opatření pro boj proti antisemitismu. Pachatelé útoků vůči Židům jsou tak často relativně beztrestní a židovská populace musí stále čelit násilí.

Pokud již údaje existují, nejsou většinou srovnatelné s údaji dalšího členského státu (kvůli užívání různých definic, metod a zdrojů) a dalším problémem je, že oběti či svědci projevů antisemitismu tuto skutečnost obvykle nenahlásí příslušným orgánům. Z průzkumu plyne, že celých 76 % respondentů vůbec nenahlásilo projev antisemitismu, který byl vůči nim spáchán. Nízký počet nahlášených projevů antisemitismu proto sám o sobě nemusí znamenat, že v členském státě antisemitismus není problémem. Dokud budou údaje o projevech antisemitismu chybět, nebude možné efektivně reagovat a problematikou se dostatečně zabývat. Zpráva proto upozorňuje na potřebu zlepšení sběru jak oficiálních, tak i neoficiálních dat ohledně projevů antisemitismu.

Na základě těchto skutečností publikovaná zpráva zdůrazňuje, že vzhledem ke stavu oficiálních a neoficiálních údajů o projevech antisemitismu může poskytnout pouze dílčí přehled o těchto projevech, ale i přesto je nutné považovat antisemitismus za závažný problém jak pro židovskou populaci, tak pro společnost jako celek.

Celý text publikace je k dispozici na této adrese .

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -   Přístupnost webu
© Kancelář veřejného ochránce práv