AKTUÁLNĚ: Proč je potřeba zrušit kojenecké ústavy (tzv. „kojeňáky“)? V novém videu to vysvětlujeme společně s dalšími odborníky

Zveřejněno Díl seriálu na ČT

Případ pro ombudsmana: Ústav nebo širší rodiny

V pátek 29. 10. vysílá Česká televize na ČT1 v 18:25 devátý díl cyklu Případ pro ombudsmana (repríze v pondělí 1. 11. ve 12:25 na ČT2). Díl nazvaný Ústav nebo širší rodina popisuje případ malé holčičky, která možná zbytečně strávila dva roky v ústavním zařízení, protože odpovědné úřady nezjišťovaly zájem širší rodiny o převzetí dítěte do péče.

Spis VOP 2960/2009

Ochránce už řadu let prosazuje, aby ještě před umístěním dítěte do ústavního zařízení byl všemi kompetentními úřady (orgány sociálně právní ochrany dětí – OSPOD) velmi pečlivě zjišťován zájem a možnost členů širší rodiny o převzetí dítěte do péče, jako prevence umístění do ústavní výchovy.

V tomto konkrétním případě se matka holčičky potýkala s psychickými problémy a nemohla se o dítě starat. OSPOD Holešov proto v říjnu 2006 podal soudu návrh na vydání předběžného opatření o svěření holčičky do péče Kojeneckého ústavu. V návrhu není uvedeno, že by OSPOD kontaktoval širší rodinu a zjišťoval vhodnou osobu z rodiny, která by péči o holčičku mohla převzít. Soud návrhu vyhověl. Prateta holčičky ihned podala návrh na svěření holčičky do péče a matka požádala o povolení pobytu své dcery u pratety. Kojenecký ústav to odmítl a podmínil to prošetřením poměrů v rodině.  Přestože OSPOD ve Veselí na Moravě poměry v rodině pratety prověřil a shledal podmínky pro přijetí holčičky vhodnými, OSPOD Holešov pobyt holčičky u pratety nedoporučil. Matka proto dala pratetě alespoň souhlas s návštěvami v Kojeneckém ústavu. V té době však už uplynulo půl roku a Kojenecký ústav nahlásil OSPODu v Holešově, že uplynul půlroční nezájem rodičů o dítě. Uváděl také, že prateta neprojevuje o holčičku zájem, což dokládal nízkým počtem návštěv, na druhou stranu ale opakovaně zamítal její žádosti o pobyt holčičky u ní doma.

V září 2008 rozhodl soud o nařízení ústavní výchovy, protože prateta vzala svůj návrh zpět. Byla totiž soudkyní poučena, že jejímu návrhu nemusí být vyhověno, že bude nutné nařídit znalecké posudky a že je třeba nejprve navázat hlubší vztah s holčičkou a pak podat nový návrh.

V důsledku toho podal OSPOD Holešov návrh na zařazení holčičky do evidence dětí pro náhradní rodinnou péči a na začátku roku 2009 následovalo svěření do předpěstounské péče.

Ačkoliv holčičku vedl v evidenci dle místa trvalého bydliště OSPOD Holešov, ve věci byl zaangažován rovněž OSPOD Veselí nad Moravou, neboť matka s dítětem střídavě přechodně pobývala ve Veselí nad Moravou, obracela se na něj stejně jako prateta, která zde má své bydliště. Oba OSPODy spolu nekomunikovaly a navzájem se neinformovaly.

S ohledem na závažnost dané kauzy ochránce požadoval, aby  Městské úřady v Holešově a ve Veselí nad Moravou vydaly pokyn, aby v případě podání návrhu na nařízení předběžné opatření nebo ústavní výchovu sociální pracovníci vždy aktivně předem zjišťovali možnost a zájem členů širší rodiny o převzetí dětí do péče. Dále by měly vydat pokyn, aby v případě umístění dětí do ústavního zařízení, byla rodina řádně poučena o možnosti žádat o krátkodobé pobyty dětí v rodině a o formě takové žádosti. Ochránce také žádal provedení kontroly spisů OSPOD za poslední dva roky, zejména tam, kde bylo nařízeno předběžné opatření nebo podán návrh na nařízení ústavní výchovy. V zájmu maximálního zobjektivizování rozhodování o tak závažných návrzích, jako je nařízení PO, ÚV apod., doporučil zajistit supervizi.

Ochránce dále žádal, aby ředitelka kojeneckého ústavu při rozhodování o krátkodobých pobytech dětí v rodině postupovala plně v souladu s ustanovením § 30 zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Tzn. pokud se na ni obrátí rodina se žádostí o krátkodobý pobyt dítěte, aby si vyžádala písemné stanovisko OSPOD k pobytu v rodině. V případě, že žádosti rodiny ředitelka nevyhoví, je třeba, aby o tom vydala písemné zamítavé rozhodnutí s náležitým odůvodněním. Pokud se na ředitelku obrátí OSPOD s neformální žádostí o stanovisko k pobytu dítěte v rodině, je třeba, aby ředitelka trvala na správném postupu, tzn. aby jí byla postoupena žádost rodičů a stanovisko OSPOD k pobytu v rodině, o němž ředitelka buď rozhodne tak, že ho povolí, anebo je nepovolí a vydá o tom písemné rozhodnutí.

Krajskému úřadu Zlínského kraje ochránce doporučil přijetí pokynu, jímž zajistí, že postoupení spisové dokumentace dětí ze strany příslušného OSPOD pro účely náhradní rodinné péče nebude pouhou formalitou, nýbrž že se s ní pracovníci krajského úřadu vždy řádně a v plném rozsahu seznámí a sami odpovědně vyhodnotí vhodnost konkrétního dítěte pro náhradní rodinnou péči.

Starší díly cyklu Případ pro ombudsmana je možné zhlédnout v archivu České televize na www.ceskatelevize.cz 

Vytisknout

Zpět na aktuality