AKTUÁLNĚ: Proč je potřeba zrušit kojenecké ústavy (tzv. „kojeňáky“)? V novém videu to vysvětlujeme společně s dalšími odborníky

Zveřejněno Díl seriálu na ČT

Případ pro ombudsmana: Poškozený v přestupkovém řízení

Poškozený v přestupkovém řízení

V pátek 26. 9. v 18:25 hod vysílá ČT 1 další díl cyklu Případ pro ombudsmana (reprízu vysílá ČT 2 v pondělí 29. 9. ve 12.25). Díl nazvaný Poškozený v přestupkovém řízení je o muži, kterého napadli a přestože mu byla způsobena škoda na zdraví, v přestupkovém řízení nebyl považován za poškozeného, ale pouze za svědka.

„Poškozený v přestupkovém řízení“

O postupu přestupkové komise, náhradě škody na zdraví ušlé mzdě (spis. zn. VOP 1964/2007).

Případ pana R. nebyl pro ochránce ničím novým, podobných podnětů obdržel více. Co mají společného? Občané, kteří jsou poškozeni na svém zdraví i majetku, si jednohlasně stěžují na postupy některých přestupkových komisí. Ačkoli se stali oběťmi přestupků, vystupují u přestupkové komise jen jako svědci a jejich právní postavení v přestupkovém řízení je téměř nulové. Snad případ pana R. z Poříčí nad Sázavou, který se také obrátil na veřejného ochránce práv, pomůže najít i pro ostatní podobně postižené důstojnější řešení.

Ochránce zjistil, že lidé poškození přestupkem mají mnohdy v přestupkovém řízení postavení pouhého svědka a nikoli účastníka řízení. To by jim zaručilo příslušná práva, jako je např. nahlížení do spisu, vyrozumění o výsledku přestupkového řízení apod. Zákon o přestupcích totiž říká, že účastníkem řízení jsou poškozené osoby pouze v těch případech, kdy jim byla přestupkem způsobena majetková škoda a v přestupkovém řízení uplatnili nárok na její náhradu. Správní orgány pak ve svém výkladu odlišovaly majetkovou škodu a škodu na zdraví – tu nepovažovaly za majetkovou škodu a poškozeným odepřely právo být účastníkem řízení. Ochránce se setkal s případy, kdy postiženou osobu správní orgán vůbec nepovažoval za poškozeného. A to i přesto, že způsobená újma na zdraví vedla k lékařem potvrzené pracovní neschopnosti, čímž postiženému vznikla ztráta na výdělku.

Ochránce takový výklad zákona odmítl s tím, že je zjevné, že škoda spočívající ve ztrátě výdělku je újmou, která se projevuje v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná v penězích. Jde tedy o majetkovou škodu. Podobně se vyjádřil i Nejvyšší soud.

Protože byl nesprávný postup zjištěn u více správních orgánů, obrátil se ochránce na Ministerstvo vnitra s návrhem, aby postup podřízených úřadů metodicky usměrnilo. Ministerstvo ochránce následně informovalo, že ztrátu výdělku vždy považovalo za majetkovou škodu podle přestupkového zákona a tuto skutečnost připomenuli zástupcům krajských úřadů.

http://www.ceskatelevize.cz/program/10169761487-29.09.2008-12:30-2-pripad-pro-ombudsmana.html?online=1 

 

Starší díly Případu pro ombudsmana je možné zhlédnout prostřednictvím archivu České televize na www.ceskatelevize.cz

Vytisknout

Zpět na aktuality