Krajský úřad Středočeského kraje vydává v případech veřejně přístupných účelových komunikací dlouhodobě nesrozumitelná správní rozhodnutí

V rámci svých šetření ochránce upozorňoval krajský úřad na fakt, že jeho rozhodnutí, která mají být vodítkem pro správní orgány I. stupně a mají obsahovat jasný a srozumitelně popsaný závazný právní názor (§ 90 odst. 1 písm. b) správního řádu), tuto kvalitu nemají. Naopak jsou často zejména kompilátem nesourodých odkazů na právní úpravu a soudní judikaturu bez vyslovení jasného názoru, co má z právní úpravy a judikatury plynout pro konkrétní řízení. Krajský úřad opakovaně ruší prvostupňová rozhodnutí, aniž by se pokusil sám o nápravu ve formě změny rozhodnutí (§ 90 odst. 1 písm. c) správního řádu). Přispívá tím značnou měrou k nepřiměřené délce vedených správních řízení. 

Krajský úřad ve svých rozhodnutích také formuluje právní závěry, které neodpovídají platnému právu: 

V rozporu s odbornou literaturou a judikaturou správních soudů krajský úřad posvětil postup prvostupňového úřadu, podle kterého v případě umístění pevné překážky na užívanou cestu, se má nejprve vést řízení o deklaraci této cesty jako veřejně přístupné účelové komunikace. Teprve poté vést případně řízení o odstranění překážky. Správní řád (§ 142) přitom počítá s tím, že samostatné deklaratorní řízení se vede pouze v situacích, kdy spornou otázku nelze posoudit v jiném řízení – tedy zde v řízení o odstranění pevné překážky. 

Krajský úřad dále ve svých písemnostech konstruuje podivný výklad zákona o pozemních komunikacích: “Pozemní komunikace, byť by o její existenci nebylo pochyb, avšak nesplňovala by zákonné náležitosti a podmínky bezpečného provozu všech kategorií motorových vozidel a chodců, by musela být bezpodmínečně uzavřena ve smyslu § 24 zákona o pozemních komunikacích,” stojí ve zdůvodnění krajského úřadu.  

“V takovém případě by za cestu nebylo možné považovat žádnou nezpevněnou cestu. Databáze judikatury je přitom plná rozsudků správních soudů, včetně Nejvyššího správního soudu, které potvrzují existenci nejrůznějších nezpevněných polních cest všemožného druhu a nikdy soudy nedovodily, že by se snad v řízení o deklaraci komunikace měly zkoumat technické parametry takové cesty, ani nevedly úvahy o tom, že by se snad účelová komunikace měla z důvodu nesplnění nějakých neznámých parametrů zavřít. Podle zákona o pozemních komunikacích se každý uživatel pozemní komunikace musí přizpůsobit jejímu stavebnímu a dopravně technickému stavu,” říká ombudsman.  

Tato tisková zpráva je završením šetření ombudsmana vedených pod sp. z. 4540/2017/VOP a 6426/2019/VOP. Anonymizované verze zpráv o šetření a závěrečných stanovisek jsou k dispozici v databázi stanovisek ochránce https://eso.ochrance.cz/Vyhledavani/Search Ombudsman zdůrazňuje, že vydání této tiskové zprávy, tedy informování veřejnosti, považuje za poslední možnost, jak apelovat na vedení krajského úřadu, aby na úseku pozemních komunikací provedlo personální změny nebo důsledně kontrolovalo obsah vydávaných rozhodnutí.