Pomáháme bez rozdílu
Vyhledávání
 
informační linka
+420 542 542 888

Elektronický zpravodaj

Pro přihlášení k odběru našeho elektronického zpravodaje zadejte svůj email.

Aktuálně > Tiskové zprávy 2019 > Cesta ke společnému vzdělávání romských a neromských dětí

Cesta ke společnému vzdělávání romských a neromských dětí

12. prosince 2018

Kancelář ombudsmanky v letošním roce realizovala výzkum, v němž zjišťovala problémy škol, které mají zkušenost se vzděláváním romských žáků, jsou otevřené společnému vzdělávání nebo se snaží poskytovat kvalitní vzdělání všem bez ohledu na etnicitu. Na základě tohoto výzkumu ombudsmanka připravila sérii doporučení jednotlivým aktérům, kteří mohou zlepšit situaci romských dětí v českém vzdělávacím systému.

Výzkumného šetření se zúčastnili ředitelé, ředitelky a další zaměstnanci deseti základních škol v České republice, a jeden zřizovatel. Situace jednotlivých zapojených škol se přitom liší. Na jedné straně zde jsou školy, které jsou úspěšné ve společném vzdělávání romských a neromských dětí. Na straně druhé jsou školy, o kterých lze hovořit jako o segregovaných. Výzkum se tedy zabýval jak dobrou praxí, tak reálným problémy a jejich možným řešením.

Z rozhovorů vyplynulo, že ředitelky a ředitele netěší, pokud jsou jejich školy vnímané výhradně jako školy pro romské děti. Pokud se pak dostanou do pozice segregovaných škol, cítí se často bezradně, protože samy školy tuto situaci nezapříčinily a také ji nedokážou samy vyřešit, i když se snaží, aby fungovaly co nejlépe. Hlavní nástroje však mají v rukou zřizovatelé škol a ministerstvo školství.

V oblasti desegragace škol přitom máme i v Česku úspěšné příklady dobré praxe: „Snažíme se, aby naše škola byla součástí řešení tohoto problému, i když je to samozřejmě občas složité. Přesto chceme, abychom byli školou s místem pro všechny, aby u nás ve škole romské i neromské děti i jejich rodiče dělali veškeré činnosti společně a navzájem se více poznávali. Umožňujeme, aby každý z žáků školy měl možnost vyniknout v tom, v čem je úspěšný, třeba v tanci, zpěvu, sportu, recitaci, divadle, kreslení,“ popsala svou zkušenost ředitelka Základní školy Floriána Bayera v Kopřivnici Vlasta Geryková.

Segregace Romů a Romek ve vzdělávání má negativní ekonomické, pedagogické i sociální důsledky, které dopadají nejen na jednotlivce, ale na celou společnost. Z tohoto důvodu se ombudsmanka rozhodla vydat doporučení, jehož cílem je poskytnout obcím a školám praktický návod, jak segregaci řešit. Doporučení je adresováno Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvu práce a sociálních věcí, České školní inspekci, vysokým školám, krajům, obcím a samotným školám.

„Desítky let praktikované oddělování velké části romských dětí mimo hlavní vzdělávací  proud snižovalo míru sociální mobility celé komunity. Změnami v legislativě došlo k posílení rovného přístupu ke vzdělání, nicméně paradigma mnohde přežívá. Posilování rovného přístupu ke vzdělání je bezpodmínečným předpokladem řešení problémů soužití. Ať už těch reálných, tak těch, které jsou založeny na sociálních stereotypech,” uvedl Bob Kartous z Informačního centra o vzdělávání EDUin, které se dlouhodobě snaží podporovat zájem veřejnosti o kvalitní vzdělávání dětí.

Vyjádření ředitelky Základní školy Trmice, Tyršova 482 v Ústeckém kraji, které se dlouhodobě úspěšně daří vzdělávat romské a neromské žáky společně: "Škola má žáky připravovat na život. Má je vybavit dovednostmi, které jim pomohou rozvinout jejich schopnosti a talenty, najít své místo v životě a přinášet užitek sobě i společnosti. Všechny tyto dovednosti je třeba rozvíjet v prostředí, které je přirozené – přirozeně pestré, otevřené, kreativní, inspirativní, svobodné. Segregace není přirozená, je to cosi uměle vytvořeného určitým tlakem zvenčí, je to něco, co člověka tíží a omezuje. Škola je prvním místem, kde je třeba se segregací bojovat! Je třeba usilovat o to, aby se ve škole všichni cítili dobře a bezpečně, je třeba daleko více klást důraz na školní klima, na společně formulované a společně uznávané hodnoty a postoje, na pěstování partnerských vztahů na všech úrovních. Jedině tak může škola naplnit své poslání, kterým je kultivace a rozvoj člověka ve všech jeho oblastech.“

Shrnutí doporučení ombudsmanky ke společnému vzdělávání romských a neromských dětí

Co to je segregace ve vzdělávání?

Ve škole nebo třídě se vzdělávají romští žáci odděleně od neromských žáků v počtu, který výrazně převyšuje jejich poměrné zastoupení v celé populaci či dané oblasti, s omezenou možností vzájemného kontaktu a s rozdílnými vzdělávacími příležitostmi.

Jaké jsou její důsledky?

  • Důsledky jsou sociální, pedagogické a ekonomické. Etnická segregace ve vzdělávání:
  • snižuje šance vyčleněných žáků na dosažení vyššího stupně vzdělání,
  • posiluje sociální vyloučení a znesnadňuje vymanění se z bludného kruhu chudoby,
  • přispívá k sociálnímu napětí mezi různými skupinami obyvatel,
  • klade neúměrně vysoké nároky na pedagogickou práci a vyvolává riziko pracovního přetížení učitelů,
  • přispívá k masivním odchodům žáků z řad majority a pedagogů pryč z určitých škol, a tím destabilizuje místní vzdělávací soustavy,
  • neodpovídá vzdělanostním potřebám vývoje budoucího světa,
  • vede k nižší ekonomické aktivitě absolventů takto zatížených škol,
  • zvyšuje ekonomickou zátěž zřizovatele v podobě nutnosti dodatečného dotování provozu školy z městského rozpočtu,
  • způsobuje významné ztráty hrubého domácího produktu České republiky.

Je segregace nezákonná?

Ředitelé/-ky škol a obce nesmějí rozdělovat děti do tříd, škol nebo stanovovat školské obvody podle etnicity žáků, jinak by se dopustili přímé diskriminace. A to ani se souhlasem romských rodičů nebo v důsledku tlaku rodičů z majority. Pokud při tom použijí na etnicitě neutrální kritérium (např. výsledek testu školní zralosti), kvůli kterému ale fakticky vznikne etnicky oddělená třída nebo škola, může se jednat o nepřímou diskriminaci. O nepřímou diskriminaci nepůjde, pokud by kritérium sledovalo legitimní cíl a prostředky k jeho dosažení by byly přiměřené a nezbytné.

Stát má odpovědnost zabránit vzniku segregovaných škol a zjednat nápravu již existující segregace. Vzhledem k negativním důsledkům segregace by obce měly aktivně předcházet samovolnému vzniku romských škol.

Česká školní inspekce kontroluje, zda škola neodděluje romské a neromské děti neoprávněně. Ministerstvo vnitra kontroluje, zda vyhláška obce stanovující školské obvody nevede k segregaci romských dětí. Antidiskriminační žalobou se lze u soudu domáhat upuštění od diskriminace, odstranění následků diskriminačního zásahu a přiměřeného zadostiučinění formou omluvy a náhrady nemajetkové újmy v penězích. Ve výjimečných případech může být segregace trestným činem.

Jak se dá segregaci předcházet nebo zabránit?

Nezbytná je spolupráce všech významných aktérů, kteří působí v oblasti vzdělávání a kteří mají vliv na širší sociální kontext. Jde především o MŠMT, ČŠI, kraj, obec jako zřizovatele, vedení škol, pedagogy, žáky a jejich rodiče, nevládní organizace, odbor sociální péče města, OSPOD, sociální pracovníky/-ce a městskou policii. Identifikovali jsme deset opatření, která mohou přispět ke společnému vzdělávání:

  1. kvalitní společné předškolní vzdělávání romských a neromských dětí,
  2. vhodné nastavení školských obvodů,
  3. rozvážení či doprovody žáků do vzdálenějších škol (bussing) s cílem dosažení rovnoměrného zastoupení romských a neromských žáků ve školách na území obce,
  4. přesvědčení školy o smysluplnosti společného vzdělávání a jeho výslovná deklarace v jejím školním vzdělávacím programu,
  5. dobrá příprava učitelů na etnicky heterogenní třídní kolektivy (další vzdělávání, sdílení dobré praxe mezi školami, hospitace ve školách, mentoring),
  6. pomoc dalších (ne)pedagogických pracovníků školy (asistenti pedagoga, sociální pedagogové, školní asistenti, mediátoři) a podpora externích subjektů v lokalitě,
  7. vytváření příležitostí pro setkávání romských a neromských rodin s cílem zlepšovat vzájemné vztahy,
  8. doučování a mentoring žáků,
  9. prevence šikany a nastavení přátelského školního klimatu,
  10. pomoc nemajetným rodinám s finančními náklady na vzdělávání.

Jaké jsou poznatky z praxe?

Na téma segregace ve vzdělávání jsme provedli výzkumné šetření. Respondenty byli ředitelé/-ky a další pracovníci deseti škol, kteří mají zkušenost se společným/odděleným vzděláváním romských a neromských žáků.

Respondenti za hlavní příčiny segregovaného vzdělávání označili segregaci v bydlení, nečinnost nebo nevhodný zásah zřizovatele, nesouhlas části rodičů se společným vzděláváním, menší ochotu části škol přijmout romské děti, stahování žáků s vyšší potřebou podpory do segregovaných škol a absenci systémového řešení a jeho politické podpory.

Kromě deseti výše uvedených desegregačních opatření respondenti považovali za důležité budování dobrého jména školy s cílem přilákat neromské žáky a pravidelné setkávání se zúčastněnými aktéry (městská policie, OSPOD, neziskové organizace, ostatní školy, vedení města).

Oslovení ředitelé a ředitelky škol v zásadě vnímají oddělené vzdělávání romských a neromských žáků jako problém, chtěli by situaci změnit, ale nevědí jak. Často mají školy pouze omezené možnosti, jak situaci řešit. Klíčová je iniciativa obce jako zřizovatele.

Celá zpráva doporučení ke společnému vzdělávání romských a neromských dětí:

https://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Doporuceni/Doporuceni-desegregace_86-17-DIS.pdf 

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -  Přístupnost webu  -  RSS - Tiskové zprávy  -   RSS - Aktuality z detencí
© Kancelář veřejného ochránce práv