Rovnost v odměňování

Ochránkyně v pravidelné čtvrtletní zprávě pro Poslaneckou sněmovnu upozorňuje na případ, kdy stěžovatel uváděl, že zaměstnavatel snížil osobní příplatek zaměstnancům, kteří měli kromě mzdy ještě jiný příjem. V tomto případě šlo o pracující důchodce. Za stejnou práci měli dostávat míň peněz než jejich mladší kolegové jen proto, že pobírali starobní důchod.

Předchozí ombudsman Pavel Varvařovský, který se případem zabýval, dospěl k závěru, že pokud by v případě stěžovatele byl důvodem pro snížení osobního příplatku jeho souběžný příjem ze starobního důchodu, jednalo by se o nepřímou diskriminaci na základě věku, pokud by toto zacházení zaměstnavatel nedokázal odůvodnit jiným legitimním důvodem (například neuspokojivými pracovními výsledky). Stěžovatel se následně obrátil na orgány inspekce práce, které však diskriminaci na pracovišti neprokázaly. Proto se stěžovatel obrátil v roce 2013 na ochránce znovu a žádal, aby postup orgánů inspekce práce prošetřil.

Z šetření, které inspektorát provedl, vyplynulo, že osobní příplatek zaměstnavatel krátil všem zaměstnancům zařazeným do kontrolního vzorku (18 zaměstnanců, z nichž polovinu tvořili pobíratelé starobního důchodu), proto inspektorát neshledal diskriminační dopad opatření na zaměstnance pobírající starobní důchod. Inspektor uvedl, že při kontrole porovnával vždy jednoho zaměstnance pobírajícího starobní důchod se zaměstnancem, který tuto podmínku nesplňoval – tzv. „křižmo“.

Ochránkyně souhlasila se závěrem inspektorátu, že pokud opatření neznevýhodnilo pobíratele starobního důchodu oproti ostatním zaměstnancům, nedopustil se zaměstnavatel vůči stěžovateli nepřímé diskriminace. V takovém případě totiž chybí základní prvek nepřímé diskriminace, kterým je právě diskriminační dopad neutrálního opatření. Dospěla však k přesvědčení, že se oblastní inspektorát práce dopustil pochybení spočívajícího v nepřizpůsobení postupu při kontrole specifikám nepřímé diskriminace. U nepřímé diskriminace je totiž třeba posoudit, zda opatření dopadlo méně příznivě na určitou skupinu vymezenou chráněným kritériem. Přizpůsobení postupu při namítané nepřímé diskriminaci v odměňování z důvodu věku může spočívat například v tom, že inspektoři porovnají celou skupinu zaměstnanců pobírajících starobní důchod se skupinou zaměstnanců, kteří nejsou nositeli diskriminačního znaku (vyššího věku, který je spjat se vznikem nároku na starobní důchod).

Inspektorátu rovněž vytkla, že protokol o kontrole ani kontrolní spis neobsahují popis zjištěných skutečností vztahujících se k námitce diskriminace včetně úvahy, která inspektory k jejich závěrům přivedla. Inspektoři při kontrole pochybili dále tím, že se nezabývali možným rozporem snížení a odebrání osobních příplatků s kogentními normami o stanovení výše platu určenými zákoníkem práce. Státní úřad inspekce práce se dopustil pochybení, protože se ztotožnil s nesprávným postupem oblastního inspektorátu práce a neposkytl mu dostatečné odborné vedení.

Orgány inspekce práce na průběžnou zprávu o šetření reagovali ujištěním, že se se závěry ochránkyně ztotožňují a využijí je pro účely dalších kontrol. Tato opatření považuje ochránkyně za dostatečná.

Celý případ najdete zde: http://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/1236