Rok 2014: především pomoc s typickými problémy v české společnosti

„Rok 2014 se ve všem podstatném neodlišoval od předchozích. K nejtypičtějším problémům, kde se nám ale také nejvíc daří lidem pomáhat, patřily stížnosti na špatně stanovené datum vzniku invalidity při přiznávání invalidního důchodu, problémy při vyřizování dávek pomoci v hmotné nouzi, stížnosti týkající se stavebního řízení nebo problémy styku dítěte s rodiči,“ vypočítává ochránkyně Anna Šabatová stručnou charakteristiku roku s tím, že právě rodinná situace byla i nejčastějším tématem stížností, s nimiž se na ni obracely děti či mladí dospělí.

Neubývá ani stížností týkajících se exekucí, ačkoli přímo činností exekutorů se ochránkyně zabývat nemůže. Poukázala však kriticky na případy, kdy exekutor vydá exekuční příkazy k prodeji nemovitosti, která svou hodnotou vysoko přesahuje vymáhanou pohledávku, a exekutor má navíc možnost volit jiné způsoby exekuce. Takové jednání exekutorů považuje ochránkyně za nepřípustné a uvítala úsilí ministerstva spravedlnosti postihovat je za takový nepřiměřený postup.

Ochránkyně se také několikrát úspěšně zastala lidí, po nichž úřady vymáhaly přeplatek na dávce nemocenského pojištění nebo na důchodu. Přeplatek vznikl vinou úřadu, přičemž příjemci dávky splnili všechny zákonné povinnosti. Kriticky se v této souvislosti ochránkyně vyjádřila ke snaze úřadů uzavřít s příjemcem dávky dohodu, kterou by uznal svůj dluh. Taková dohoda je podle ochránkyně nezákonná, a jestliže nelze prokázat třeba jen nevědomé zavinění příjemce, nelze po něm přeplatek vymáhat.

Ve stížnostech z oblasti zdravotnictví se ochránkyně často zabývala otázkou ustavování nezávislých odborníků a odborných komisí krajskými úřady při vyřizování stížností na postup poskytovatele zdravotních služeb. Upozorňovala, že si úřad nemůže vystačit pouze s vlastními zaměstnanci, ale musí skutečně zajistit nezávislost odborníků.

V oblasti stavebnictví v loňském roce přetrvával problém s vymáháním rozhodnutí vydaných stavebními úřady ve veřejném zájmu. Jedná se především o rozhodnutí o odstranění stavby, nařízení zabezpečovacích prací apod. a stavební úřady na jejich výkon nemají finanční prostředky. Jejich nečinností je tak fakticky tolerován nezákonný stav. Po řadě jednání s ústředními orgány a zástupci obcí a měst přislíbilo ministerstvo financí vyčlenit ze státního rozpočtu částku ke krytí nákladů těchto nákladů.

Opakovaně se v průběhu roku 2014 objevovaly stížnosti na nedostatečné posuzování vlivu zamýšlených investičních záměrů na životní prostředí. Ilustrovat to lze na příkladu záměru vybudovat několikapodlažní stavbu s podzemními garážemi na území městské památkové rezervace bez řádného posouzení vlivu na životní prostředí. Naopak k pozitivnímu posunu dochází v oblasti památkové péče, kde Ministerstvo kultury do připravovaného nového památkového zákona zařadilo i ochráncem dlouhodobě doporučovanou možnost dotací vlastníkům nemovitostí v památkových územích.