Připomínky ochránce k právním předpisům

Během prvních tří měsíců roku 2013 ochránce předložil své připomínky k 13 projednávaným právním předpisům. Využil tak zvláštního oprávnění, které mu umožňuje uplatit poznatky získané šetřením konkrétních případů ke zlepšení právního prostředí.

Jednalo se například o připomínky k návrhu zákona o dani z nabytí nemovitých věcí, zákona o státním zastupitelství, k návrhu novely zákona o matrikách,  návrhu změny vyhlášky o vedení dokumentace škol a školských zařízení a další. Význam ochránce přikládá zejména připomínkám k navrhované novele zákona o Úřadu práce, návrhu zákona o státních úřednících a věcnému záměru novely horního zákona.

Pokud jde o zákon o státních úřednících, ochránce považuje návrh celkově za nedostatečně připravený, chaotický a nekoncepční. V navrhované podobě podle něj nenaplní očekávání, která jsou do něj vkládána. Doporučil proto, aby Ministerstvo vnitra návrh stáhlo a vypracovalo nový, dostatečně kvalitní návrh, který bude zaručovat fungování profesionální a hlavně stabilní státní správy (pokud možno více odpolitizované), případně předkládaný návrh v uvedeném směru dopracovalo.

S ohledem na zásadní výhrady k návrhu zákona jako takovému ochránce nerozváděl připomínky k jednotlivostem. Uvedl však body, které v právní úpravě chybí, nebo je považuje za nedostatečné. Zejména jde o zakotvení většího odpolitizování státní správy na ústřední úrovni, disciplinární odpovědnosti umožňující nad rámec zákoníku práce „represivní motivaci“ a možnost zjednání nápravy nesprávného postupu úředníka tímto způsobem. Dále ochránce postrádá zakotvení povinností úředníků i možností vynucení jejich plnění, zakotvení kariérního postupu umožňujícího motivovat a udržet schopné zaměstnance ve službách státu (má-li být kariérní systém smysluplný, musí být povinný), platových tarifů, které zaručí, že jejich změna nebude pouze v pravomoci ministerstva, resp. vlády, a další.

Výhrady má ochránce také například k navrhované úpravě obsazování volných pracovních míst, které dává značnou volnost vedoucímu úřadu (což je politická funkce), a to samé platí i pro ukončení pracovního poměru úředníka výpovědí. U výběrových řízení sice složení komise umožňuje účast osob mimo úřad, ale vedoucího úřadu k tomu nic nenutí. Stejně tak nemusí vedoucí úřadu odůvodňovat, proč neobsadil místo uchazeči navrženými komisí apod.

V případě novely zákona o Úřadu práce ochránce konstatoval, že předkládaný návrh nereflektuje převážnou většinu připomínek, které uplatnil už k Návrhu tezí legislativních úprav v oblasti karty sociálních systémů (sKarty). Postrádá především zdůvodnění, zda a jakým způsobem obstojí uložení nové povinnosti převzít a používat kartu sKartu k identifikaci při kontaktu s Úřadem práce ČR v testu proporcionality z hlediska možného zásahu do práva na informační sebeurčení příjemce dávky.

Ochránce upozornil také například na stále chybějící širší veřejnoprávní regulaci. Přestože výplatu dávek zajišťuje držitel bankovní licence, stále jde o plnění na základě veřejnoprávního vztahu mezi oprávněnou osobou a státem, tudíž by trojstranný vztah mezi nimi a držitelem bankovní licence měl být výrazněji regulován veřejným právem. Podmínky držitele bankovní licence se mohou uplatnit ve smluvním vztahu mezi ním a klientem, ale pokud mají být použity ve vztahu mezi oprávněnou osobou a státem, musí k tomu být výslovné zákonné zmocnění. Jde např. o rozsah služeb, které nemohou být zpoplatněny, povinnosti oprávněné osoby, atd. Rovněž je třeba vymezit práva a povinnosti držitele bankovní licence (zejména povinnost nezrušit účet v době poskytování dávek).

Zákon by měl upravovat i povinnost držitele bankovní licence zpracovávat osobní údaje příjemce dávky výhradně k zajištění platební funkce karty. V této souvislosti je třeba upravit i zánik platebního účtu a následnou likvidaci osobních údajů. S tím souvisí i doporučení ochránce, aby byl do zákona doplněn výčet osobních údajů, které mohou být na kartě zpracovávány.