AKTUÁLNĚ: Proč je potřeba zrušit kojenecké ústavy (tzv. „kojeňáky“)? V novém videu to vysvětlujeme společně s dalšími odborníky

Zveřejněno Tisková zpráva

Pátý díl Ochránce

V neděli 6. října vysílá ČT2 od 11:30 h pátý díl pořadu Ochránce. V prvním příběhu protíná nepovolená stavba silnice dvůr starého mlýna, ve druhém úřady odebraly příspěvek na bydlení, protože stěžovatelka posílala platby za své bydlení přes synův účet, a třetí příběh ukazuje, jak dlouhé může být čekání na důchod, pokud k jeho přiznání potřebujete doklad ze zahraničí. Všechny příběhy spojuje jedno – i když jsou úřady proti vám, rodina je oporou. Repríza tohoto dílu je na programu ČT2 ve středu 9. 10. ve 12:50 a další opakování jsou pak zařazena do vysílání ČT2 v neděli a úterý vždy po půlnoci.

Drazdíkovi koupili před třinácti lety mlýn a od té doby vedou s úřady spory. Před 35 lety byla totiž napříč dvorem postavena silnice. Bez souhlasu vlastníka pozemku i bez stavebního povolení. V sedmdesátých letech se na to tak nehledělo. Její současný stav a provoz na ní poškozuje nemovitost Drazdíkových. Opravit ji ale nelze, protože je to pořád stavba nepovolená a neoprávněná, takže není možné vydat k opravě povolení. V takové situaci musí stavební úřad zahájit řízení o odstranění stavby. K tomu úřad nepotřebuje žádný podnět, zahajuje ho z moci úřední. Řízení může skončit jen dvěma způsoby – buď je stavba dodatečně povolena, což v tomto případě nelze bez toho, aby byla nejprve vyřešena majetkoprávní otázka, nebo je nařízeno odstranění stavby, což je ale také problematické, pokud zde existuje veřejný zájem a komunikační potřeba.

Paní Petrové úřad práce odňal příspěvek na bydlení s odůvodněním, že náklady na bydlení nehradila ona, ani společně posuzovaná osoba, ale byly hrazeny prostřednictvím účtu jejího syna, k němuž paní Petrová nemá dispoziční právo. Její odvolání pak zamítl krajský úřad s tím, že náklady na bydlení musí být uhrazeny vlastníkem nebo nájemcem, případně společně posuzovanou osobou. Úřady neakceptovaly argument paní Petrové, že tuto formu úhrady volila z důvodu snížení finanční zátěže (nemusí platit za poštovní poukázku). Potíž je ale v tom, že zákon neřeší způsob úhrady. Není možné bez dalšího dovozovat, že peníze uhrazené z účtu třetí osoby nebyly paní Petrové. To ostatně nelze jednoznačně prokázat ani při placení prostřednictvím poštovní poukázky, kterou ale úřad práce akceptuje. Nakonec se záležitost paní Petrové dostala až na ministerstvo, které jí příspěvek na bydlení zpětně vrátilo.

Paní Potylko je kazašská Češka, jedna z těch, kterým Česká republika v 90. letech umožnila návrat do původní vlasti. Dalších 15 let zde pracovala, než dosáhla důchodového věku a požádala o starobní důchod. I když vyřizování důchodů s mezinárodním prvkem vždy trvá déle, v případě paní Potylko se Česká správa sociálního zabezpečení dopustila značných průtahů, když neuznala záznamy z pracovní knížky, ačkoli ji kažašský nositel pojištění sdělil, že jde o podklady pro přiznání důchodu. Nakonec byl důchod paní Potylko přiznán i s tím, že ČSSZ jí musela vyplatit zpětně i půlmilionový doplatek.

Po odvysílání najdete tento díl zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10363268581-ochrance/313281381960011/ 

Vytisknout

Zpět na aktuality