Pomáháme bez rozdílu
Vyhledávání
 
informační linka
+420 542 542 888

Elektronický zpravodaj

Pro přihlášení k odběru našeho elektronického zpravodaje zadejte svůj email.

Aktuálně > Tiskové zprávy 2012 > Seriál Ochránce – 14. díl – Obchodní rejstřík

Seriál Ochránce – 14. díl – Obchodní rejstřík

6. prosince 2012

V neděli 9. 12. v 11:00h vysílá ČT2 14. díl pořadu Ochránce, tentokrát o pracovněprávních vztazích a činnosti inspektorátů práce. Reprízu dílu uvidíte na ČT2 v úterý 11. 12. v 9:05h.

Do obchodního rejstříku se zapisují zákonem předepsané údaje o podnikatelích. Spousta lidí, kteří v něm listují, se na údaje z obchodního rejstříku spoléhá. Kvůli mezerám v systému však může dojít například k tomu, že třeba adresy firem v rejstříku nejsou aktuální nebo jsou zcela nepravdivé. Jaké to může mít důsledky? Úřad veřejného ochránce práv varuje: Nic netušícím lidem může jednoho dne zazvonit u dveří exekutor s oprávněním vyřizovat pohledávky neznámých zadlužených firem. (oficiální text ČT)

Paní Č. ve své stížnosti veřejnému ochránci práv namítala nečinnost rejstříkového soudu v Praze v souvislosti s výmazem společnosti Karlovarská topenářská, s.r.o. Uváděla, že společnost nesídlí na adrese jejího rodinného domu, nikdy nesídlila a nikdy k tomu ani nedala souhlas, proto žádá zjednání nápravy obchodního rejstříku. Obávala se možné exekuce.

Podnět zaslala obchodnímu rejstříku (Městskému soudu v Praze jako rejstříkovému soudu) dne 1. 7. 2011 a rovněž finančnímu úřadu. Protože se stěžovatelka do konce roku nedočkala žádné změny, obrátila se na předsedu soudu s žádostí o prověření, zda nedošlo k nečinnosti rejstříkového soudu, zda soud neopomněl jednat podle § 29 odst. 6 Obchodního zákoníku. Dozvěděla se, že soud provedl kontrolu Sbírky listin a zjistil, že uvedená společnost rovněž nezakládá účetní závěry ani zápisy z valných hromad, proto byla vyzvána k sdělení skutečné adresy sídla a doložení listin do Sbírky listin, a to ve lhůtě 30 dní. Doklad o doručení se obchodnímu rejstříku nevrátil. Následně byl dán pokyn k opětovnému zaslání výzvy k doplnění s tím, že nestane-li se tak do 30 dnů, bude zahájeno řízení o likvidaci obchodní společnosti. Jak však ochránce zjistil, k tomuto kroku už soud nepřistoupil, přestože společnost na výzvy nereagovala.

Po šetření ochránce přislíbil místopředseda soudu větší důslednost v dohledu nad činností podřízených pracovníků. Předseda soudu se omluvil za délku řízení, současně však stěžovatelce vysvětlil, že zrušením společnost ve skutečnosti nezanikne. Bude probíhat její likvidace (což může být i otázkou několika let), takže rizika, že na dům stěžovatelky „zaklepe“ exekutor, se stěžovatelka jen tak nezbaví.

Ačkoli to nemá právní relevanci, paní Č. dala na základě doporučení ochránce na svůj dům alespoň oznámení o tom, že na této adrese společnost nesídlí.

Manželé V. se na ochránce obrátili s problémem, který, jak jim i potvrdil obchodní soud, tíží více majitelů nemovitostí. Manželé V. jsou vlastníky rodinného domu. Při jeho koupi ujištěni, že se k tomuto domu neváží žádná věcná břemena. Netušili, že jeden z dřívějších majitelů si v domě zřídil sídlo firmy. V roce 2005 do jejich domu přišel exekutor s tím, že v domě má sídlo firma v exekuci a že jde zabavovat majetek. Naštěstí to byl slušný člověk a poté, co se seznámil s doklady, doporučil manželům V. obrátit se na soud, aby bylo sídlo firmy v jejich domě zrušeno. To manželé V. okamžitě udělali, ale letos se po urgenci dozvěděli, že se s touto věcí v podstatě nedá nic dělat, protože firma se soudem nekomunikuje.

Ochránce může potvrdit, že podobné problémy tíží poměrně značné množství majitelů nemovitostí. Adresa firmy z obchodního rejstříku nemůže být vymazána, pokud nebude nahrazena jinou adresou. Podle zákona není možné, aby firma neměla žádnou adresu. Správně a podle zákona má sice podnikatel povinnost změnu sídla ohlásit rejstříkovému soudu, v praxi se to však neděje. Pokud vlastník nemovitosti neví o tom, kde aktuálně podnikatel sídlí, měl by soud na základě oznámení vlastníka nemovitosti vyzvat podnikatele, aby sdělil aktuální adresu sídla, resp. doložil, že trvají důvody pro užívání zapsaného sídla. Problém ovšem je, na jakou adresu podnikateli výzvu k aktualizaci údajů v obchodním rejstříku zaslat. Podle ochránce by v takovém případě měl soud sám aktivně podnikat kroky, které by vedly k aktualizaci údajů v rejstříku – např. se obrátit na živnostenský rejstřík, který bývá aktualizovanější, pro případ, že jsou jednatelé společnosti i podnikajícími fyzickými osobami. Soud také může v zájmu ochrany třetích osob rozhodnout z moci úřední o zrušení společnosti.

Pan S. zřídil obecně prospěšnou společnost, zapsána do Obchodního rejstříku byla v roce 2001. Jak uvedl, v době jejího zřízení stanovil správní radu z osob, které byly ochotné udělat něco pro dobro věci zdarma. Když však zjistili, jaké úkoly a podmínky musí plnit, rozhodli se raději činnost okamžitě ukončit. Na popud pana S. správní rada rozhodla o zrušení společnosti a jeho pověřila likvidací. Stav finančních prostředků ke dni likvidace byl 0 Kč. Společnost nemá žádné neuhrazené pohledávky ani závazky, nevlastní žádný hmotný ani nehmotný majetek. Soud však zamítl provedení výmazu společnosti z obchodního rejstříku, dokud nebude oznámení o likvidaci společnosti zveřejněno v Obchodním věstníku, jak předepisuje zákon. Pan S. však namítal, že společnost nemá žádné jmění, členové správní rady pracovali zadarmo a odmítají hradit inzerci v Obchodním věstníku. Tuto podmínku považuje za chybu v legislativě. Stav je tedy takový, že společnost, která rozhodnutím správní rady před 11 lety zanikla, není z obchodního rejstříku vymazána a jména osob ve správní radě tam stále figurují. Problém to přináší například v okamžiku, když se někdo z nich potřebuje zaevidovat u úřadu práce a musí doložit potvrzení, že z funkce člena správní rady nemá příjem.

Ochránce panu S. vysvětlil, že není oprávněn přezkoumávat rozhodnutí soudu, který výmaz společnosti z obchodního rejstříku zamítnul. Chybu v legislativě nevidí, spíš důkaz, že zákon nikdy nemůže postihnout všechny situace. V tomto případě zákonodárci nepředpokládali, že někdo založí společnost a hned ji zase bude chtít zrušit, aniž by zahájil činnost. Zákon vychází z úvahy, že když se někdo rozhodne pro podnikání – tam patří i obecně prospěšná společnost – ví, do čeho jde, tj. ví, jakým způsobem takovou společnost založit, co je k tomu potřeba, jaké jsou s tím spojeny povinnosti, má promyšlený podnikatelský plán.

Obecně prospěšná společnost podle zákona zaniká výmazem z rejstříku, čemuž předchází zrušení společnosti s likvidací nebo bez likvidace. K likvidaci je třeba, aby správní rada jmenovala likvidátora, který ověří, že všichni zakladatelé společnosti byli o likvidaci včas informováni, vyzve věřitele a ostatní dotčené osoby k přihlášení se o svá práva a pohledávky, oznámí zahájení likvidace obci, v níž společnost sídlí, a finančnímu úřadu. A rovněž zveřejní vstup obecně prospěšné společnosti do likvidace v Obchodním věstníku. Oznámení likvidace v Obchodním věstníku má za cíl zajistit, že případní věřitelé nebudou poškozeni.

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -   Přístupnost webu
© Kancelář veřejného ochránce práv