Ombudsman v médiích: Lidem v Ostravě dochází trpělivost

Pořad je možné zhlédnout v archivu ČT na http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095913550-nedej-se/211562248420030/ 

Zde uvádíme přepis reportáže:

moderátorka:

Lidem v Ostravě dochází trpělivost. Chtějí vědět, jak dlouho ještě budou muset dýchat vzduch, co ničí plíce kojencům a seniory ohrožuje rakovinou, infarkty nebo předčasnou demencí. Padají první žaloby.

Mgr. Pavel ČERNÝ, advokát

Dva obyvatelé ostravské části Radvanice a Bartovice, kde jsou dlouhodobě překračovány imisní limity znečištění ovzduší prachem, benzo(a)pyrénem a arsenen, se domáhají toho, aby krajský úřad vydal takzvaný akční plán krátkodobých opatření k ochraně ovzduší. To je podle práva Evropské unie i podle českého zákona o ovzduší. Konkrétní dokument, který má stanovit, jaká opatření mají být přijata, aby v horizontu řekněme několika měsíců se ta situace, stav ovzduší zlepšil. Čili, ta žaloba vlastně směřuje proti tomu, že krajský úřad tuto svou zákonnou povinnost neplní a domáhá se toho, aby soud mu uložil povinnost takový plán vydat.

Vladimír BURDA, obyvatel Radvanic

To byl akt zoufalství, protože tady úřady pořád mluví o tom, jak je třeba přijmout opatření, aby se tady dýchalo lépe. Nějaká opatření sice se přijímají, ale to jsou takové kosmetické spíše úpravy, by se dalo říct. A neexistuje vlastně žádné datum, ke kterému bychom věděli, že budou dodrženy imisní limity v Radvanicích a Bartovicích.

moderátorka

Krajský úřad se na kameru vyjádřit odmítl a v písemném stanovisku sděluje: "Obvinění nemá reálný podklad. Problematika špatného ovzduší je závažný a velmi složitý problém, jenž nemá rychlé řešení.

Vladimír BURDA, obyvatel Radvanic

Samozřejmě je to složitý problém, ale dá se řešit. Jenom to chce, aby prostě ministerstvo a krajský úřad chtěly toto vyřešit.

Mgr. Pavel ČERNÝ, advokát

Krajský úřad se brání jediným argumentem, a to tím, že neexistuje prováděcí předpis ministerstva životního prostředí, který je zákonem o ovzduší předpokládán a který stanoví nějaké bližší podrobnosti tady tohoto akčního plánu. My jsme ovšem přesvědčeni, že ty povinnosti krajského úřadu zcela dostatečným způsobem stanoví evropské právo a krajský úřad tedy může a zároveň je povinen takový akční plán vydat.

moderátorka

Ministerstvo životního prostředí má svůj akční plán naopak hotový. Ten je však kritizován. Podle společnosti Čisté nebe jde o pouhou deklaraci, která problém na Ostravsku nevyřeší.

Ing. Jan KOZINA, Čisté nebe o.p.s.

Celý ten akční plán nám připomínal trošku takovou slohovou středoškolskou práci. Nejsou tam žádné termíny, žádná zodpovědnost, žádné rozpočty, žádná konkrétní opatření. Často se tam dočtete takovou tu úřednickou ptydepe "je třeba zajistit" a tak dál.

moderátorka

Společnost proto nedávno předala ministru životního prostředí otevřený dopis.

Ing. Jan KOZINA, Čisté nebe o.p.s.

Takže jsme celý plán během asi dvou měsíců pročetli, zanalyzovali a vytvořili postupně 37 otázek, které mají za úkol vlastně ministerstvu pomoct, jestli to tak mohu říct. Uvědomit si, že ten plán je nekonkrétní, že se jím nedá řídit, že to je jenom taková deklarace.

moderátorka

K rozhovoru ani na tak vážné téma ministr Chalupa čas nenašel. Žádný z navrhovaných termínů mu nevyhovoval. V písemné odpovědi ministr uvádí, že cílem akčního plánu je postupně dosáhnout imisních limitů, přičemž změnu lze očekávat ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

Ing. Jan KOZINA, Čisté nebe o.p.s.

Ne, ne. Jako já myslím, že by se to mělo řídit trochu manažersky. A manažersky znamená, že si vytyčím cíl, manažeři tomu říkají smart, který je specifický, určitý, dosažitelný, časově nějak definovaný. Je k němu nějaký rozpočet, jsou k němu nějaké zodpovědnosti. Tak to tam rozhodně v tom akčním plánu není.

moderátorka

Jak jsme v minulých pořadech informovali, Ústav experimentální medicíny v projektu Program Ostrava prokázal, že důsledky znečištění ovzduší zejména na nemocnost dětí v Ostravě jsou velmi vážné. Příčinou je především těžký průmysl. Úplně nejhorší je to v Radvancích a Bartovicích vedle ocelárny. Opakované záněty plic kojenců, extrémní počet astmatických dětí a tak dále. Vědci mimo jiné zjistili, že geny pro astma ostravských dětí jsou jiné oproti v oblasti nezatížené průmyslem. Jde tedy o zcela jiný typ astmatu.

MUDr. Radim ŠRÁM, DrSc., Ústav experimentální medicíny AV ČR

Zatímco v Prachaticích se jednalo o alergický typ astmatu, tak v Ostravě se jedná o nealergický typ astmatu, který je působen iritanty a musím říct, že pro nás samotné to bylo překvapení, že se žádné geny mezi těmito skupinami dětí nepřekrývají.

moderátorka

Co je teda těmi iritanty v Ostravě?

MUDr. Radim ŠRÁM, DrSc., Ústav experimentální medicíny AV ČR

Myslím, že to je zejména znečištěné ovzduší, které se liší od znečištěného ovzduší třeba v jiných částech našeho státu tím, že díky průmyslu na těch jemných prachových částicích máte vázány několikanásobně větší koncentrace karcinogenního benzo(a)pyrénu. Současně bych taky chtěl říct, že to je zcela unikátní studie, protože my jsme dělali skutečně celogenomovou analýzu, to znamená 25 tisíc genů.

moderátorka

Jak se dlouhodobá zátěž organismu projeví v dospělosti?

MUDr. Radim ŠRÁM, DrSc., Ústav experimentální medicíny AV ČR

Co to znamená skutečně pro populaci, tak to nikdo tímto způsobem nehodnotil. A já se domnívám, že to riziko zdravotní, které tady je, že to je zejména pro děti. Že to je poškození, které si v sobě tato populace ponese po příští desetiletí. Čili, to je zcela zásadní problém a je potřeba něco pro to udělat. Právě proto, že se jedná populaci zhruba 1 milionu, tak bych považoval za správné, aby se tímto problémem zabývala vláda a v podstatě se přijal dlouhodobý program, co vůbec s touto oblastí se dá dělat.

moderátorka

Postupem úřadů ve věci ostravského ovzduší se zabývala zástupkyně veřejného ochránce práv. Z šetření vyplývá, že většina úřadů nedělala, co dělat mohla, či dokonce měla. Kritizována je především pasivita Ministerstva zdravotnictví.

RNDr. Jitka SEITLOVÁ, zástupkyně veřejného ochránce práv

Nevěnovalo pozornost té specifické situaci, která na Ostravsku je. Kdybychom dneska neměli podklady, které byly zpracovány v rámci projektu, financovaným Ministerstvem školství a tělovýchovy, Ministerstvem životního prostředí, případně Akademií věd, neměli bychom vůbec podklady k tomu, abychom ty dopady, které tam existují ze znečištění ovzduší, mohli řádně vyhodnotit.

moderátorka

Podle zástupkyně chybí mimo jiné zhodnocení nákladů a ztrát kvůli zvýšené nemocnosti.

RNDr. Jitka SEITLOVÁ, zástupkyně veřejného ochránce práv

Jaké ekonomické dopady budou vyplývat z toho, že lidé budou nemocní, že budou muset být léčeni, budou třeba i celoživotně postiženi?

MUDr. Miroslav ŠUTA, konzultant pro ekologická a zdravotní rizika

Analýzy ukazují, že jeden dolar, euro nebo koruna investovaná do zlepšení ovzduší v Evropě přináší společnosti šestinásobek. V případě Ostravy to možná bude ještě víc, protože to je oblast extrémně zatížená. Čili, i ekonomicky se vyplatí usilovat o kvalitnější ovzduší.

moderátorka

Ovlivnit situaci mohl především krajský úřad, který má významné pravomoci. Prvních pět let, jak ukázalo šetření, v podstatě promarnil.

RNDr. Jitka SEITLOVÁ, zástupkyně veřejného ochránce práv

Nebyla využita ta možnost, kterou dává Právní řád České republiky, ať už tedy v návaznosti na směrnice evropské nebo i naše dílčí právní předpisy, že tedy pro území, kde je třeba zvážit velkou míru znečištění, je možné stanovit ty limity přísnější, pokud je to samozřejmě reálné a je to možné. Pořád zde máme ještě jenom studie, pořád zde máme v některých oblastech jenom jakési sliby toho provozovatele, a není stanoveno na základě platného, jasného a vymahatelného rozhodnutí, že v konkrétních stanovených termínech, na které samozřejmě se může ten provozovatel připravit, bude nutné dodržet limity, které jsou nižší, které jsou reálné a které by významně přispěly ke kvalitě ovzduší na Ostravsku.

moderátorka

Zástupkyně šetřila i konkrétní postup úřadů vůči hutnímu komplexu ArcelorMittal.

RNDr. Jitka SEITLOVÁ, zástupkyně veřejného ochránce práv

Soustředili jsem se na 4 provozy. Je to jednak koksovna, jednak energetické provozy, ocelárna. A v těchto provozech jsme všude zjistili, že existují nepochybně určité rezervy, které by umožnily významné snížení produkce znečišťujících látek do ovzduší. Nejsou stanovena ještě jasná rozhodnutí, která by řekla: Do tehdy a do tehdy musí mít energetický závod, musí mít koksovna, musí mít aglomerace zavedené technologie, které sníží limity řeknu na polovinu, na třetinu toho, co je dneska umožněno.

Ing. Jan KOZINA, Čisté nebe o.p.s

Myslíme, že je potřeba používat nejmodernější technologie a investovat. Nejenom ty zisky vyvážet, ale reinvestovat je do těch podniků zpátky. Přesto se ale může stát, že bude nějaký provoz, který bude třeba tak těžce opravitelný nebo upravitelný, že bude produkovat pořád něco. A pak je otázka, jestli ministerstvo nebo vláda je připravena na to skutečně takový provoz jednou zavřít.

Ing. Eva TYLOVÁ, bývalá ředitelka ČIŽP

Takovým obtížně ošetřitelným zařízením je koksárenská baterie. To je vlastně zařízení, já bych to nazvala, téměř z Jurského parku, kde pod širým nebem jsou ty dvířka baterie, které se po čase vždy otevřou, z nich se vyvalí tedy ten koks žhavý, který je zalit vodou a toto vše, včetně emisí, stoupá prostě k širému nebi, to znamená do té dýchací zóny obyvatel. Prostě taková zařízení nemají ve městě co dělat. A dokud nedojde nejlépe k vymístění a nebo k velice silnému omezení tohoto průmyslu a modernizaci, která bude na té nejlepší úrovni a tato zastaralá zařízení dokud nebudou vymístěna, tak se ta situace významně v Ostravě nezlepší.

PhDr. Věra BREIOVÁ, tisková mluvčí Arcelor Mittal Ostrava a.s.

Když se podíváte na to, kolik emisí prachu bylo na konci 80. let, což bylo téměř 40 tisíc tun za rok, tak je to neustále klesající tendence. Dnes jsme zhruba na 1 500 tunách za rok a ten výhled je, že se dostaneme někde lehce nad 1 000 tun, kolem 1 200 tun za rok.

moderátorka

Nově instalovaný filtr do úpravny rudy tyto prachové částice ještě více sníží, upozorňuje Mittal.

Ing. Eva TYLOVÁ, bývalá ředitelka ČIŽP

Problém je, že to odprášení se týká pouze těch největších částek prachu. A ty karcinogenní látky a plynné částice prostě unikají dále. Takže tam by radikálním řešením bylo prostě tento provoz zrušit a dovážet do výroby železa přímo ingoty železa. Takže by tato část emisí úplně byla odstraněna.

MUDr. Radim ŠRÁM, DrSc., Ústav experimentální medicíny AV ČR

Z hlediska hodnocení zdravotního stavu jsou daleko významnější právě ty jemné prachové částice, čili to znamená menší než pm 2,5 a hlavně pm 1. Protože právě na nich jsou vázány organické látky typu karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků. Takže to by nás mohlo zajímat v prvé řadě.

Vladimír BURDA, obyvatel Radvanic

Teď zrovna se tam vyvalil dým. To vypadá jako pára, ale je to vlastně z koksovny. Je to mrak, který obsahuje samozřejmě nejenom tu páru, ale také prach a na to navázané polyaromatické uhlovodíky. To znamená astma bronchiale a podobné nemoci. Ten filtr, který byl instalován na Arcelor Mittalu, tak určitě se nějakým způsobem projeví na imisní situaci, nicméně je jisté, že imisní limity dodrženy nebudou.

MUDr. Eva SCHALLEROVÁ, praktická lékařka pro děti a dorost

Já rozhodně žádná zlepšení v ordinaci nevidím. Dneska jsme dosáhli čísla 85, děti čekaly tři hodiny frontu, takže rozhodně já žádné zlepšení nevidím.

RNDr. Jitka SEITLOVÁ, zástupkyně veřejného ochránce práv

Pokud celý ten provoz bude zastaralý, je zde velké riziko, že vlastně jede do konce své funkčnosti a že po stanovení vyšších nároků ať už na konkurenceschopnost nebo na to, co z toho jde do ovzduší, nebude schopen dál vyrábět a fakticky bude muset ukončit svůj provoz.

moderátorka

Nedávno ministr Chalupa uzavřel s firmou ArcelorMittal dohodu. Firma se zavazuje k dobrovolným opatřením a ministerstvo slíbilo, že víc od něj do konce roku 2015 žádat nebude. Co když se ale zjistí, že dohodnutá opatření jsou nedostatečná?

RNDr. Jitka SEITLOVÁ, zástupkyně veřejného ochránce práv

Tato dohoda není v žádném případě závazná pro orgány státní správy. Pro tyto orgány jsou závazné právní předpisy, které musí respektovat. Takže ve chvíli, kdy tyto orgány státní správy jednoznačně ví o tom, že emise, které jsou vypouštěny do ovzduší, mohou být významně sníženy, že k tomu existují technologické a technické podmínky, tak je jejich povinností, aby rozhodly v dané věci, a nemohou být vázány na žádnou dobrovolnou dohodu, dokonce ani samo Ministerstvo životního prostředí, které je orgánem státní správy, nemůže být touto dohodou vázáno.

moderátorka

Vědci oznámili, že Program Ostrava končí, přestože důvod k pokračování tu podle nich je. O další takový výzkum ale úřady kupodivu nejeví zájem.

MUDr. Radim ŠRÁM, DrSc., Ústav experimentální medicíny AV ČR

Bylo by účelné vědět stejným způsobem, jak je to v jiných částech Moravskoslezského kraje. To je jedna věc. Druhá věc je, že dneska se dělají různá opatření, například co provedl ArcelorMittal, která by měla výrazně zlepšit kvalitu ovzduší, a proto by se mělo analyzovat, jak tato opatření jsou skutečně efektivní. Jestli to, co se o nich předpokládá, skutečně přináší takový efekt, anebo je to jinak.