Zveřejněno
Nelze odepřít přístup k informacím o vnitřním pokynu, který dopadá na osoby stojící vně instituce
Za interní informace nelze považovat vnitřní pokyny, jejichž uplatnění dopadá na osoby stojící vně instituce. Nelze k nim tedy odepřít přístup podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. S tímto závěrem šetření své zástupkyně seznámil veřejný ochránce práv poslance v rámci své pravidelné zprávy o činnosti za 3. čtvrtletí roku 2012.
Zástupkyně ombudsmana šetřila stížnost občanského sdružení, které žádalo Českou správu sociálního zabezpečení o poskytnutí interní metodiky lékařské posudkové služby pro posuzování základních životních potřeb vymezených v zákoně o sociálních službách („Metodický pokyn vrchní ředitelky úseku lékařské posudkové služby č. 11/2011: Posuzování stupně závislosti ve smyslu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů“). ČSSZ žádost odmítla dopisem s tvrzením, že jde o výlučně interní pokyn.
Na základě šetření zástupkyně ombudsmana uznala Česká správa sociálního zabezpečení své pochybení a žadateli požadovaný dokument poskytla.
Zástupkyně ombudsmana vytkla ČSSZ jednak způsob vyřízení žádosti o informaci pouhým dopisem. Jestliže byla žádost odmítnuta, mělo o tom být vydáno správní rozhodnutí, jak jednoznačně vyplývá z ustanovení § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. Nevydáním rozhodnutí ČSSZ znemožnila žadateli, aby se proti odmítnutí své žádosti bránil cestou odvolání, případně i žalobou k soudu.
Ještě závažnějším pochybením ČSSZ bylo samotné posuzování povahy požadované informace. ČSSZ vyložila zákon o svobodném přístupu k informacím nesprávně, když za informaci, která se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům (a tudíž k ní lze podle zákona odepřít přístup) označila i ta ustanovení vnitřního pokynu, která dopadají též na osoby stojící vně povinného subjektu. Na závěru, že takového hodnocení je chybné, se dlouhodobě shoduje odborná literatura, soudy i veřejný ochránce práv.