AKTUÁLNĚ: Proč je potřeba zrušit kojenecké ústavy (tzv. „kojeňáky“)? V novém videu to vysvětlujeme společně s dalšími odborníky

Zveřejněno Tisková zpráva

K navrhovaným změnám v dávkách na bydlení

V současné době projednává Poslanecká sněmovna změny v dávkách na bydlení, které (budou-li přijaty) mohou dostat tisíce seniorů a rodin s malými dětmi pod hranici existenčního minima. V době hospodářské krize a s tím spojeným přirozeným zvyšováním nákladů na bydlení tyto změny navíc nedopadnou jen na sociálně nejslabší a nejohroženější skupiny obyvatel, ale mohou zhoršit sociální situaci i stávající střední třídy. Takový zásah státu může znamenat porušení ústavně zaručeného práva na pomoc v hmotné nouzi podle Listiny základních práva a svobod.

Zatímco dosud mohl o dávku na bydlení žádat ten, kdo vynaložil 30 % svého příjmu na přiměřené bydlení, nově by podmínkou mělo být 50 % příjmu. Přibližně polovina dosavadních příjemců příspěvku na bydlení by na tuto pomoc již nedosáhla a ti, kdo by nárok získali, by pobírali dávku mnohem nižší. Nejhůře by změny dopadly na lidi, jejichž jediným handicapem je fakt, že zestárli, nebo mají malé děti a průměrný příjem.

Stát přitom nemá žádný záchranný systém, ani reálný plán, jak lidem, kteří se v důsledku navrhované změny ocitnou bez bydlení, pomůže, co s nimi bude dělat. Neexistuje totiž dostatek azylových domů, nocleháren a dalšího krizového bydlení, které by pokrylo vlnu nových bezdomovců, které navrhovaná změna zákona může vyprodukovat.

Za příklad dopadu změny by mohl sloužit senior s běžným důchodem ve výši 8500 Kč, žijící v nájemním bytě 1+1 o výměře 30 m2 v Praze 2. Jeho nájem činí 8000 Kč a služby spojené s užíváním bytu 2000 Kč, dohromady tedy za bydlení platí 10000 Kč. V současné době má nárok na příspěvek na bydlení ve výši 4093 Kč, zbytek doplácí ze svého. Po úhradě nákladů na bydlení mu na živobytí zůstává 2593 Kč, což je méně než částka životního minima (3410 Kč). Podle navrhované změny zákona bude by však měl nárok na příspěvek na bydlení pouze ve výši 2818 Kč. Po úhradě nákladů na bydlení tedy mu na veškeré další živobytí zůstane 1318 Kč, což je méně než existenční minimum a je zřejmé, že tato částka nemůže zajistit lidsky důstojné žití.

Za zmínku nepochybně stojí i skutečnost, že navrhované změny zákona o pomoci v hmotné nouzi a o státní sociální podpoře byl Poslanecké sněmovně předložen jako součást sněmovního tisku upravujícího změny daňových a pojistných zákonů. Nebyly tedy součástí vnějšího připomínkového řízení a nemohlo ani dojít k odborné diskuzi. Vláda tímto způsobem předložení novely zákona poslancům porušila svá vlastní legislativní pravidla.

Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi, jak ji předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, je navíc i v rozporu s dřívějšími usneseními vlády, např. s usnesením č. 524 ze dne 13. 7. 2011, kterým vláda schválila Koncepci bydlení do roku 2020, v níž se hovoří o nezastupitelné roli státu při zajištění dostupného bydlení, zejména s ohledem na ohrožené skupiny obyvatel.

Vytisknout

Zpět na aktuality