Pomáháme bez rozdílu
Vyhledávání
 
informační linka
+420 542 542 888

Elektronický zpravodaj

Pro přihlášení k odběru našeho elektronického zpravodaje zadejte svůj email.

Aktuálně > Tiskové zprávy 2010 > Žádosti o odškodnění za protiprávní jednání státu nejsou vyřizovány v souladu se zákonem

Žádosti o odškodnění za protiprávní jednání státu nejsou vyřizovány v souladu se zákonem

10. listopadu 2010

Ministerstva neposuzují žádosti o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem nebo o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu jednotným a předvídatelným způsobem. Přestože zákon stanovuje jasnou lhůtu, vyřizování těchto žádostí často provází nečinnost na straně ministerstev. Ministerstva navíc mnohdy nerozlišují mezi náhradou škody a přiměřeným zadostiučiněním, nedostatečně svá rozhodnutí odůvodňují a nepoučují žadatele o právu domáhat se odškodnění u soudu. Jak ukázala šetření ochránce, nikoli neobvyklou praxí ministerstev je také využívání advokátního zastoupení, a to i ve zcela běžných případech. Státu pak vznikají náklady nejen za přiznanou náhradu škody či zadostiučinění, ale také za právní služby a výlohy na soudní řízení.

Ochránce se dosud podrobně zabýval zejména situací na Ministerstvu práce a sociálních věcí a Ministerstvu spravedlnosti, ale postupně hodlá prověřit praxi i na ostatních ministerstvech. Dosud zjištěné nedostatky ho vedly k formulování požadavků a pravidel, jimiž se má postup vyřizování žádostí o odškodnění za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup řídit. Tato pravidla – jakési desatero dobré praxe – by měla pomoci občanům zorientovat se ve svých právech, tj. vědět, jak má s jejich žádostí ministerstvo nakládat, čeho se mohou domáhat. Současně jimi ochránce formuluje kritéria, na základě kterých bude posuzovat a hodnotit správnost postupu ministerstev, a to nejen ve vztahu ke krokům, která ministerstva musí činit podle zákona, ale i dalších, která mají být respektována v rámci dobré správy.

Ministerstva nerozlišují mezi náhradou škody a přiměřeným zadostiučiněním

Ochránce šetřením zjistil, že ministerstva žádosti neposuzují vždy podle obsahu. Žádosti o přiměřené zadostiučinění tak zaměňují za žádosti o náhradu škody. Po žadateli pak chtějí vyčíslit škodu a doložit ji, přestože je z obsahu žádosti zřejmé, že žadatel použil chybnou formulaci a nejedná se o náhradu škody, ale o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, tj. o satisfakci, která může mít podobu omluvy nebo finanční kompenzace v případě, že omluva by s ohledem na závažnost situace nebyla dostačující. Nemajetkovou újmu může žadatel utrpět, i když mu nevznikla vyčíslitelná škoda. V současné době již mají ministerstva k dispozici judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a z té by měla vycházet při posuzování důvodnosti žádosti o přiměřené zadostiučinění a při stanovování výše finančního odškodnění.

Ochránce je rovněž toho názoru, že ministerstva by měla žádosti o náhradu škody či přiměřené zadostiučinění analyzovat a zjišťovat, zda nejde o projev systémové nečinnosti v některé oblasti v působnosti ministerstva. Pokud se o systémový problém jedná, jeho odstranění by mělo být prioritou, aby bylo nejen chráněno právo jednotlivce, ale také aby stát nemusel zbytečně vynakládat finanční prostředky za způsobenou škodu.

Najímání advokátů ministerstvy je nehospodárné

Do šesti měsíců musí ministerstvo žadateli odpovědět, jestli žádosti vyhoví či nikoli. Pokud se tak nestane, má žadatel právo domáhat se odškodnění u soudu, tj. žalovat stát. Z řady podnětů, kterými se ochránce zabýval, však vyplynulo, že ani ministerstvo práce a sociálních věcí, ani ministerstvo spravedlnosti, zákonné lhůty nedodržují a neinformují žadatele o objektivních důvodech, proč lhůtu nelze dodržet (např. kauza ochránce, v níž MS vydalo stanovisko až po 14 měsících). Tímto postupem ministerstva iniciují zbytečné soudní spory.

Ochránce se při svém šetření na MPSV setkal s řadou případů, kdy ministerstvo žádost vůbec nevyřizovalo a rovnou ji předalo externí advokátní kanceláří, přestože se jednalo o běžné případy z agendy ministerstva. Takový postup ochránce považuje za zcela nepřípustný. Jedná se o zcela zjevné nehospodárné a neúčelné vynakládání prostředků státního rozpočtu. Potvrzuje to i Ústavní soud, který již v roce 2008 konstatoval, že pokud má stát organizační složky financované ze státního rozpočtu, není důvod, aby práci těchto složek přenášel na soukromé subjekty.

Například u MPSV až v průběhu šetření ochránce a v souvislosti s jeho kritikou byl ochránce při místním šetření začátkem listopadu informován, že smlouva s advokátní kanceláří nebyla obnovena, ovšem i nadále jí zůstávají k vyřízení (a právnímu zastoupení) již dříve předané žádosti.  Za zvlášť alarmující pak ochránce považuje případy, kdy externí advokátní kancelář podává odvolání v tzv. bagatelních sporech (rozsudky s přiznaným peněžitým plněním do 10 000 Kč), v nichž je odvolání nepřípustné. Dochází tak k zjevnému plýtvání finančními prostředky, protože ministerstvu je pak uložena náhrada nákladů v odvolacím řízení.

Ochránce hodlá pokračovat v šetření z vlastní iniciativy i vůči dalším ministerstvům, aby zajistil efektivní vyřizování žádostí o odškodnění či přiměřené zadostiučinění za nezákonná rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup. Stát musí garantovat právo jednotlivce na spravedlivý proces a chránit ho před nečinností, proto ochránce považuje za nepřípustné, aby občan, který kvůli nepřiměřeným průtahům žádá náhradu škody či zadostiučinění, byl na ministerstvu vystaven dalším průtahům při vyřizování své žádosti a musel tak svou věc řešit žalobou státu u soudu. Ministerstva by proto měla věnovat agendě odškodňování dostatečnou pozornost, včetně zajištění statistického, evidenčního, personálního a odborně kvalifikovaného zázemí.

Objasnění pojmů:

Nesprávný úřední postup je porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Pokud lhůta není zákonem stanovena, pak musí být rozhodnutí vydáno ve lhůtě přiměřené. Nesprávným úředním postupem jsou tedy průtahy nebo nečinnost úřadu.

Náhrada škody je náhradou majetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Žádost se podává k příslušnému ministerstvu, které o ní musí do 6 měsíců rozhodnout. K žádosti je nutné doložit doklad o zrušení rozhodnutí pro jeho nezákonnost, doložit nečinnost a či průtahy, je nutné formulovat výši vzniklé škody a doložit, jak žadatel k této výši dospěl (např. ušlý zisk apod.)

Přiměřené zadostiučinění je satisfakce za nemajetkovou újmu. U nemajetkové újmy nemusí vůbec vzniknout vyčíslitelná škoda. Nezákonným rozhodnutím nebo nečinností se osoba cítí poškozená, byla jí způsobena např. psychická újma apod., proto žádá satisfakci (např. ČSSZ sráží z důchodu i řadu měsíců poté, co byl dluh splacen. Sice tyto peníze nakonec vrátí, ovšem klient se mezitím dostal do tíživé situace, musel si vzít půjčku, tj. zadlužil se, byl vystaven nepřiměřenému stresu, utrpěl psychickou újmu, proto žádá přiměřené zadostiučinění). Pokud zásah státu není závažný, může být přiměřeným zadostiučiněním i omluva. U větších zásahů, kdy by omluva nebyl vzhledem k újmě dostačující, musí jít o finanční satisfakci.

Příklady pochybení ministerstev, jak vyplynuly z šetření ochránce.

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -   Přístupnost webu
© Kancelář veřejného ochránce práv