Odběry vzorků DNA byly v rozporu se zákonem

V červnu 2007 byly 16930 osobám ve výkonu vazby či trestu odebrány biologické vzorky umožňující získání DNA. K tomuto plošnému odběru došlo podle veřejného ochránce práv v rozporu se zákonem o Policii ČR. Došlo tak k porušení principů Ústavy a Listiny základních práv a svobod, podle nichž může stát konat pouze v mezích zákona. Závažné pochybnosti o zákonnosti vyvolává i samotný postup Policie ČR, která při odebírání vzorků překonávala fyzický odpor odsouzených a obviněných.

Kritikou uskutečněných plošných odběrů vzorků ochránce v žádném případě nehodlá oslabovat ochranu společnosti před pachateli trestných činů, ale naopak chce přispět k ochraně efektivnější. Ochránce především upozorňuje na nutnost nejprve doplnit legislativu a pak teprve Národní databázi DNA. I přes možnou užitečnost a obecnou prospěšnost databáze DNA by totiž při nerespektování právního prostředí snadno mohla v budoucnu nastat situace, kdy obhájce osoby usvědčované na základě vzorku DNA, odebraného v rozporu se zákonem a pouze na základě rozkazu policejního prezidenta, poukáže na nezákonnost takového důkazu. Není vyloučeno, že soud, veden pochybnostmi o zákonnosti, tento důkaz nepřipustí.

Zákon o Policii ČR striktně stanovuje, že biologické vzorky může policista odebírat pouze v případě, že nemůže získat osobní údaje umožňující budoucí identifikaci konkrétní osoby. V případě osob, které jsou vazebně stíhány nebo jsou ve výkonu trestu, je možné vzorky získávat a zpracovávat bez souhlasu pouze u osob, které nejsou plně identifikovány (tj. např. jménem, datem a místem narození, rodným číslem, daktyloskopickými otisky). Podmínkou také je, že požadovaný vzorek DNA je nezbytný pro plnění úkolů policie v konkrétním řízení, jinými slovy – odběr vzorku DNA musí mít spojitost se zjišťováním konkrétních, již spáchaných, trestných činů, přestupků, jejich pachatelů apod.. V tomto ohledu situaci nezměnila ani novela zákona z roku 2006, která pouze rozšířila výčet osob, kterým je možné vzorky odebírat, nikoli podmínky a okolnosti, za nichž je odběr možný.

Ve shodě s Úřadem pro ochranu osobních údajů ochránce konstatuje, že zákon neumožňuje plošné odebírání genetických vzorků všem osobám ve výkonu trestu nebo vazebně stíhaným. Postup, kdy je skupině občanů odebírán jejich genetický vzorek bez ohledu na to, jestli to může přispět k vyřešení konkrétního trestného činu nebo k pátrání po nezvěstných osobách, je navíc v rozporu s Doporučením Výboru ministrů členským státům o využívání analýzy DNA v rámci systému trestní justice.

Sporná je podle veřejného ochránce práv i samotná existence Národní databáze DNA, založená pouze na základě interního policejního pokynu a bez opory v zákoně. I zde dochází k rozporu s Doporučením Výboru ministrů, které požaduje, aby se shromažďování vzorků a využívání analýzy DNA provádělo pouze v souvislosti s konkrétním trestním řízením. Vzorky by navíc neměly být uchovávány poté, co bylo vyneseno rozhodnutí v případu, pro nějž byly pořízeny. Výsledky analýzy DNA a informace z nich odvozené měly být následně měly být zničeny. Výjimky z těchto pravidel – např. u jednotlivců odsouzených pro závažné trestné činy ohrožující život, zdraví nebo bezpečnost – musí být přesně stanoveny vnitrostátními právními předpisy, což se v České republice nestalo a úprava pouze v interních normách policie je podle ochránce nedostatečná.

Pokud by v tuto chvíli mělo dojít k dalším plošným sběrům vzorků, postup Policie ČR by měl striktně respektovat princip dobrovolnosti. Přestože při již provedeném odběru kladlo aktivní odpor jen několik osob, nepovažuje ochránce odběr za dobrovolný, jestliže byli poskytovatelé vzorků upozorněni na možnost fyzického překonání odporu.

Ochránce proto požádal o prošetření zákonnosti akce státní zástupce vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci, pověřené dozorem nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení aj. zákonem oprávněné omezení osobní svobody. Zároveň se ochránce obrátil na Úřad pro ochranu osobních údajů s žádostí o prošetření odebrání vzorků, o vyjádření k problematice postavení Národní databáze DNA a možného vyřazení vzorků, pokud byly získány v rozporu se zákonem. Ochránce také považuje za nezbytné vytvoření mechanismu, který by umožnil případnou likvidaci údajů z Národní databáze DNA u osob, které o to požádají (zejména u těch, kdo vyjádřili svůj nesouhlas při provádění odběru).