Veřejný ochránce práv je monokratickým[1] nezávislým a nestranným státním orgánem, který stojí mimo veřejnou správu a není tedy úřadem. Zákonem je naopak povolán k tomu, aby činnost veřejné správy kontroloval a dohlížel na ni.
Ochránce je volen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR na období 6 let z kandidátů navržených prezidentem a Senátem. Zvolen může být pouze na dvě bezprostředně po sobě jdoucí funkční období.
Ze své činnosti se ochránce zodpovídá Poslanecké sněmovně PČR.
Ochránce má jednoho zástupce voleného Poslaneckou sněmovou PČR stejným způsobem a se stejnými podmínkami, jako je tomu u ochránce.
Zástupce zastupuje ochránce v době jeho nepřítomnosti a zákon ochránci umožňuje pověřit ho výkonem části své působnosti. Aktuálně jde např. o oblast pozemkového práva a restitucí, stavby a regionální rozvoj, životní prostředí, zdravotnictví, ochranu dětí, mládeže a rodiny, samosprávu, školství či ochrany osobních údajů a poskytování informací.
Veškerá šetření vede ochránce, případně jeho zástupce, osobně a je to výhradně ochránce, resp. jeho zástupce, kdo vydává stanoviska či zprávy o výsledcích šetření.
Sídlem ochránce je Brno.
[1] tj. orgánem jedné osoby
