Vyhledávání
Filtr témat
 
informační linka
+420 542 542 888

Elektronický zpravodaj

Pro přihlášení k odběru našeho elektronického zpravodaje zadejte svůj email.

Stížnosti na úřady > Chcete si stěžovat? > Životní situace - problémy a jejich řešení > Soudní ochrana proti rozhodnutí správních orgánů

Životní situace – problémy a jejich řešení

Soudní ochrana proti rozhodnutí správních orgánů

1. Mohu se správnímu rozhodnutí bránit u soudu?

Správní rozhodnutí lze napadnout žalobou u správního soudu (dále jako „správní žaloba“), a to po vyčerpání řádných opravných prostředků (obvykle odvolání), ledaže v konkrétním případě zákon stanoví jinak.

U soudu lze napadnout také pravomocné rozhodnutí správního orgánu o soukromoprávním sporu. Tehdy nejde o správní žalobu a těmto případům se leták nevěnuje.

2. Jaké jsou nezbytné náležitosti správní žaloby?

Z každého úkonu účastníka řízení musí být patrno:

a)    čeho se týká,

b)    kdo jej činí,

c)    proti komu směřuje,

d)    co navrhuje,

e)    datum a podpis.

Žaloba musí kromě uvedených obecných náležitostí úkonu ještě obsahovat:

a)    označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci,

b)    označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy,

c)    označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá,

d)    žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné,

e)    jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést,

f)     návrh výroku rozsudku.

3. Existuje lhůta k podání správní žaloby?

Žalobu je třeba podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu (proti němuž již není možné podat řádný opravný prostředek), pokud zvláštní zákon (týkající se konkrétního správního řízení) nestanoví lhůtu jinou.

4. Kam mám podat správní žalobu?

Pokud není ve zvláštním zákoně stanoveno jinak, je k řízení příslušný krajský soud. Správními žalobami se u těchto soudů zabývají specializované senáty či specializovaní samosoudci.

Místní příslušnost soudu se řídí místem sídla správního orgánu, který ve věci rozhodl v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Pokud tento správní úřad ve skutečnosti sídlí mimo obvod své působnosti, pro účely určení místní příslušnosti soudu se má za to, že má sídlo v obvodu své působnosti.

Odlišně je stanovena místní příslušnost soudu ve věcech sociálního zabezpečení (dávky důchodového pojištění, státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, dávky pro osoby se zdravotním postižením, dávky pěstounské péče, podpora v nezaměstnanosti), ve věcech zaměstnanosti a ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. V těchto věcech je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště či se zdržuje.

5. Musím být při podání správní žaloby zastoupen advokátem?

K podání správní žaloby zastoupení není nutné. Zastoupení je však povinné v řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem.

6. Je podání správní žaloby zpoplatněno?

Od soudního poplatku jsou osvobozena některá řízení (např. ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pomoci v hmotné nouzi, příspěvku na péči a dávek pro osoby se zdravotním postižením, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a kompenzace a dávek pěstounské péče a v některých cizineckých věcech).[1]

V ostatních případech může soud za určitých okolností přiznat osvobození konkrétnímu účastníkovi řízení.

Soudní poplatek za správní žalobu proti rozhodnutí správního orgánu činí 3.000,- Kč. Za žalobu na ochranu před nečinností správního orgánu nebo nezákonným zásahem správního orgánu zaplatíte 2.000,- Kč a za návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví 1.000,- Kč. Soudní poplatek za kasační stížnost činí 5.000,- Kč.

Poplatky ve správním soudnictví najdete pod položkami 18 až 20 v sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (více také v letáku Soudní poplatky a osvobození od těchto poplatků).

7. Budu muset správnímu orgánu či státu (soudu) nahradit náklady řízení, pokud neuspěji?

Obecně má účastník řízení (včetně správního orgánu) právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení (zejména v podobě nákladů právního zastoupení a soudních poplatků) podle rozsahu svého úspěchu (zastoupení správního orgánu advokátem však soud nemusí uznat důvodným).

Ve věcech důchodového pojištění, úrazového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče soud správnímu orgánu náhradu nákladů nepřizná ani pro případ úspěchu.

Stát (soud) má proti neúspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení, které platil (svědečné, znalečné, tlumočné a jiné náklady spojené s dokazováním), není-li tento účastník osvobozen od soudních poplatků (viz otázka č. 6).

8. Odkládá se podáním správní žaloby vykonatelnost správního rozhodnutí?

Pokud zákon nestanoví jinak, žaloba nemá odkladný účinek. Správní soud však na návrh žalobce a po vyjádření žalovaného odkladný účinek přizná, pokud by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku činí 1.000,- Kč.

9. Lze u správního soudu napadat pouze správní rozhodnutí?

Správní žalobou se můžete bránit také proti nečinnosti správního orgánu či nezákonnému zásahu správního orgánu. Dále správní soudy rozhodují ve volebních věcech a ve věcech místního referenda, ve věcech politických stran a politických hnutí, o zrušení opatření obecné povahy (§ 171 a následující správního řádu) pro rozpor se zákonem. Nejvyšší správní soud rozhoduje také kompetenční žaloby. Městský soud v Praze nově rozhoduje také o zrušení služebního předpisu.

10. Je rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví konečné?

Za určitých okolností se můžete domáhat zrušení pravomocného rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu.

11. Které předpisy upravují řízení před správními soudy?

Na řízení před správními soudy dopadá soudní řád správní (zákon č. 150/2002 Sb.) a v určitém rozsahu také občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.).

12. Kde najdu více informací o správním soudnictví?

Podrobnější informace o správním soudnictví včetně kontaktů na jednotlivé soudy (s průvodcem řízením a s vyhledávačem zveřejněných rozhodnutí ve správním soudnictví) naleznete na internetových stránkách Nejvyššího správního soudu www.nssoud.cz .

13. Může správní žalobu podat veřejný ochránce práv?

Od 1. ledna 2012 je ochránce oprávněn podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, pokud prokáže závažný veřejný zájem na podání žaloby (§ 66 odst. 3 soudního řádu správního). Využití žaloby ochránce pečlivě zvažuje, žadatelé nemají na její podání právní nárok (ve své věci mohou správní žalobu uplatnit sami).


[1] Úplný výčet osvobození je uveden v § 11 zákona o soudních poplatcích  (zákon č. 549/1991 Sb.).

© Kancelář veřejného ochránce práv, srpen 2016

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -  Přístupnost webu  -  RSS - Tiskové zprávy  -   RSS - Aktuality z detencí
© Kancelář veřejného ochránce práv