Vyhledávání
Filtr témat
 
informační linka
+420 542 542 888

Elektronický zpravodaj

Pro přihlášení k odběru našeho elektronického zpravodaje zadejte svůj email.

Životní situace – problémy a jejich řešení

Veřejný ochránce práv a ochrana spotřebitele

Nikdy nepodepisujte listiny, které jste důkladně nečetli a jejichž obsahu nerozumíte.

I. Obecné informace

1. Může veřejný ochránce práv prošetřit jednání podnikatele, je-li v rozporu s právy spotřebitelů?

Nikoliv. Veřejný ochránce práv se může zabývat pouze nezákonným či jinak nesprávným postupem úřadů. Není však oprávněn zasahovat do soukromoprávních vztahů či sporů, tj. do sporů mezi podnikateli a jejich zákazníky. Spotřebitelské spory může řešit a rozhodovat pouze soud, nebyla-li stranami sjednána tzv. rozhodčí doložka svěřující případný spor k rozhodnutí rozhodci, či není-li stanoven jiný postup mimosoudního řešení sporu.

2. Které orgány státní správy dohlíží na to, zda podnikatel dodržuje zákon o ochraně spotřebitele[1] a související předpisy?

Příslušným orgánem je zejména Česká obchodní inspekce. Může prověřit, zda se podnikatel nedopustil vůči spotřebiteli nezákonného jednání (např. klamavé nebo agresivní praktiky, nedodržení lhůty pro vyřízení reklamace apod.). Zjistí-li nezákonné jednání, může inspekce uložit pokutu. Nemůže však žádným způsobem vstupovat do uzavřených smluvních vztahů a rozhodovat spory (tj. nemůže prohlásit smlouvu za neplatnou, rozhodnout o vrácení kupní ceny apod.). Dalšími orgány, na které se může spotřebitel obrátit, jsou např. živnostenské úřady, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa a další úřady dozorující nad ochranou spotřebitele vždy v jim svěřeném úseku státní správy. Základní seznam kontaktů na tyto úřady je uveden v příloze letáku. Činnost všech těchto úřadů je pak ochránce oprávněn prošetřit.

3. Na koho se mohu obrátit v případě sporu s obchodníkem sídlícím v zahraničí?

Týká-li se určitý spor obchodníka se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, v Norsku nebo Islandu, můžete se obrátit na Evropské spotřebitelské centrum. Evropské spotřebitelské centrum poskytuje bezplatné informace a rady v případě stížností na kvalitu zakoupených výrobků a služeb či na chování a jednání obchodníků, včetně nerespektování právních norem na ochranu spotřebitele, bezplatnou pomoc při hledání smírného řešení problémů s obchodníkem, a dále zprostředkovává pomoc spotřebitelům při mimosoudním řešení jejich sporů s obchodníky. Další podrobnosti o činnosti Evropského spotřebitelského centra, jakož i kontakty na něj, lze nalézt na internetových stránkách www.evropskyspotrebitel.cz .

Evropské spotřebitelské centrum však neposkytuje pomoc v případě sporů s obchodníkem sídlícím mimo členských zemí Evropské unie, Norska nebo Islandu. V těchto případech je třeba obrátit se přímo na orgány ochrany spotřebitele dané země.

4. Mám právo v případě podání podnětu příslušnému orgánu ochrany spotřebitele dozvědět se výsledky šetření daného úřadu?

Ano. Pokud ve svém podnětu požádáte, abyste byl o výsledku prošetření svého podnětu nebo stížnosti informován, je příslušný úřad povinen Vás informovat o výsledcích své činnosti nebo o tom, že podnět byl postoupen jinému příslušnému orgánu. Na žádost by Vám měl příslušný dozorový orgán sdělit, zda se podnikatel dopustil správního deliktu, o jaký delikt šlo a zda mu byla či nebyla uložena pokuta (za předpokladu, že řízení o správním deliktu bylo pravomocně ukončeno). Dozorový orgán můžete zároveň požádat o kopii rozhodnutí o pokutě, příp. kontrolního protokolu.

5. Co jsou to nekalé obchodní praktiky?

Jedná se o určité typy chování podnikatelů vůči spotřebitelům, které zákon v souladu s evropským právem zakazuje. Cílem těchto praktik je ovlivnit spotřebitele tak, aby učinil nákup, který by jinak neučinil. Zakázané jsou klamavé praktiky (klamavá konání/opomenutí), které uvádí spotřebitele v omyl, a agresivní praktiky, které obtěžováním či donucováním zhoršují možnost svobodné volby. Nekalé praktiky jsou zakázány i v reklamě. Zákon vedle obecných charakteristik nekalých praktik obsahuje seznam konkrétních praktik, které se považují za nekalé za všech okolností (tzv. černá listina). Zakázána je např. skrytá reklama, vábivá reklama (tj. lákání zákazníků na nízké ceny konkrétních produktů, přičemž podnikatel nemá přiměřené zásoby tohoto zboží), nepravdivé tvrzení, že výrobek (služba) vyléčí nemoc, zasílání nevyžádaných zásilek se složenkou k platbě, které vyvolává pocit, že si spotřebitel zboží objednal, inzerování klamných výher, vytváření dojmu, že spotřebitel nesmí opustit místnost při tzv. prodejních zájezdech a předváděcích akcích apod. Všechny nekalé praktiky je oprávněna prošetřit a pokutovat Česká obchodní inspekce či další specializované úřady uvedené dále.

Od 28. prosince 2015 je ochrana spotřebitele před nekalými obchodními praktikami posílena. Za určitých okolností se totiž přenáší povinnost prokázat správnost skutkových tvrzení na prodávajícího. Nepředloží-li prodávající dostatečné důkazy pro svá tvrzení, považují se za nesprávná.[2]

6. Jak mám postupovat, když podnikatel odmítl přijmout reklamaci zakoupeného zboží?

Podnikatel je povinen přijmout reklamaci ve své provozovně (není-li v záručním listě uveden jiný konkrétní servis). O přijetí reklamace musí podnikatel vydat písemné potvrzení, kde bude mj. uvedeno, jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje. Způsoby vyřízení reklamace a možnosti volby spotřebitele stanoví občanský zákoník a podnikatel se nemůže od těchto ustanovení odchýlit. Pokud podnikatel zboží k reklamaci nepřijme, je dobré žádat potvrzení o nepřijetí a konzultovat další postup s odborníkem (viz otázka 9). Vedle toho můžete podat podnět České obchodní inspekci, která prošetří, zda se tím podnikatel nedopustil deliktu, za který mu může být uložena pokuta.

7. Jak mám postupovat, když podnikatel nevyřídil reklamaci v zákonné lhůtě?

Podnikatel je povinen vyřídit reklamaci nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího uplatnění, pokud se nedohodne se spotřebitelem na delší lhůtě (tuto dohodu nelze vynucovat, spotřebitel na ni nemusí přistoupit). Vyřízením reklamace se rozumí oprava, výměna zboží, vrácení kupní ceny nebo i zamítnutí reklamace. Pokud podnikatel reklamaci ve lhůtě nevyřídí, dopouští se deliktu, za který mu může Česká obchodní inspekce udělit pokutu. Inspekce však nezkoumá, zda způsob vyřízení reklamace (její případné zamítnutí) bylo oprávněné. Spotřebitel v případě nespokojenosti s vyřízením reklamace může zvážit, zda podá návrh na zahájení mimosoudního řešení sporu (viz otázka 12 a 13), nebo se obrátí na soud.

8. Podomní prodej, prodejní zájezdy a předváděcí akce

Při těchto formách nabídek zboží a služeb může dojít k nežádoucímu ovlivnění vůle spotřebitele (např. překvapením v bytě spotřebitele, manipulacemi při skupinových předváděcích akcích apod.). Občanský zákoník proto chrání spotřebitele tak, že od spotřebitelské smlouvy uzavřené mimo provozovnu podnikatele lze až na drobné výjimky odstoupit ve lhůtě 14 dnů. Výslovné sjednání návštěvy podnikatele za účelem objednávky nového zboží nebo služeb právo spotřebitele na odstoupení od smlouvy nevylučuje. Odstoupení není třeba nijak zdůvodňovat, je právem spotřebitele od smlouvy odstoupit (třeba bezdůvodně). Spotřebiteli nemůže hrozit za výkon tohoto práva jakákoliv sankce. Odstupuje se zasláním odstoupení od smlouvy na adresu k tomuto účelu uvedenou ve smlouvě. Smlouvu je třeba pečlivě číst, neboť někdy je tento údaj uveden nepatrným písmem v záplavě jiného textu. Pokud podnikatel spotřebitele o možnosti odstoupení písemně nepoučil, prodlužuje se lhůta na uplatnění daného práva spotřebitele o 1 rok.

Vedle odstoupení od smlouvy se může spotřebitel dožadovat i nároků z titulu neúměrného zkrácení (žádat o zrušení smlouvy a navrácení vzájemných plnění, anebo o doplnění, oč byla strana zkrácena [rozdílu mezi zaplacenou a obvyklou cenou zboží]). Dané nároky lze uplatnit ve lhůtě jednoho roku od uzavření smlouvy.

Přes delší lhůtu v případě uplatnění nároků z neúměrného zkrácení je pro spotřebitele výhodnější odstoupit od smlouvy. V případě odstoupení totiž musí učinit poměrně jednoduchý úkon, jehož následkem je zrušení smlouvy. U neúměrného zkrácení naproti tomu musí unést důkazní břemeno a prokázat, že mu daný nárok skutečně vznikl.

Od 28. prosince 2015 nesmí během této formy nabídek zboží a služeb nebo před uplynutím lhůty sedmi dnů od uzavření smlouvy prodávající přijmout nebo požadovat jakékoli peněžní prostředky (kupní cenu nebo její část, zálohu či jakýkoli jiný poplatek).[3]

9. Na koho se mohu obrátit s žádostí o pomoc?

Vzhledem k omezeným možnostem státních orgánů, které byly vysvětleny výše, je nezbytné kontaktovat v případných problémech zavčas odborníka a vzniklou situaci řešit.

Některé spotřebitelské spory mohou být natolik složité, že optimálním řešením je návštěva advokáta jako osoby znalé práva, která Vás může ve vyjednávání s podnikatelem i u soudu případně také zastupovat.

Dále je možno se obrátit na některé spotřebitelské sdružení, které jako nestátní subjekt poskytuje bezplatné poradenství na poli ochrany spotřebitele (např. Sdružení obrany spotřebitelů, o. s., nebo Sdružení českých spotřebitelů, o. s.). Pobočky těchto organizací naleznete ve větších městech. Základní kontakty na spotřebitelské organizace naleznete v příloze letáku.

Bezplatné poradenství poskytují také občanské poradny.

V případě nepoctivých praktik prodejců na předváděcích akcích můžete také využít systému tzv. spotřebitelského ombudsmana prostřednictvím kontaktních míst na živnostenských úřadech a jejich spolupráce s nevládními neziskovými organizacemi (více viz http://www.mpo.cz/dokument141062.html ).

10. Co jsou to tzv. spotřebitelské smlouvy?

Ve smyslu občanského zákoníku[4] jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel. Spotřebitelem je každý, kdo mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podnikatelem je osoba, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem, se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.

11. Součástí smlouvy byla tzv. rozhodčí doložka. Nyní jsem obdržel rozhodčí nález, s nímž nesouhlasím. Hrozí mi exekuce. Mohu se nějak bránit?

V některých případech rozhoduje namísto soudu rozhodce/rozhodčí soud, a to tehdy, pokud spotřebitelská smlouva obsahuje tzv. rozhodčí doložku. Rozhodčí nález v takovém případě nahrazuje rozhodnutí soudu, je tedy exekučním titulem.

S účinností od 1. 4. 2012 se zásadně změnily podmínky sjednávání rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách, jakož i možnosti zrušení rozhodčích nálezů v případě těchto smluv. Níže uvedená právní úprava se vztahuje pouze na rozhodčí smlouvy uzavřené od 1. 4. 2012 a na rozhodčí řízení zahájená po uvedeném datu.

Dle nové právní úpravy musí být rozhodčí smlouva pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv sjednána samostatně (ne jako součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní), jinak je neplatná. Podnikateli se dále stanovuje řada informačních povinností, aby spotřebitel mohl před uzavřením rozhodčí doložky posoudit, jaké důsledky pro něho mohou uzavřením rozhodčí doložky nastat. Spotřebiteli musí být poskytnuty také informace o zásadních aspektech rozhodčího řízení.

Dojde-li k zahájení rozhodčího řízení ve sporech ze spotřebitelských smluv, rozhodci se musí vždy řídit právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele. Pokud rozhodce nebo stálý rozhodčí soud rozhodoval spor ze spotřebitelské smlouvy v rozporu s právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele nebo ve zjevném rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem, může toto rozhodnutí soud na základě žaloby spotřebitele zrušit.

Zákon o rozhodčím řízení pak stanovuje i další případy, v nichž soud může zrušit rozhodčí nález. Návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu.

Pokud se rozhodnete napadnout rozhodčí nález u soudu, vyhledejte právní pomoc advokáta! 

12. Lze spotřebitelské spory řešit i jinak než soudně?

Ano. Od února 2016 je možné spory z kupní smlouvy nebo smlouvy o poskytování služeb řešit prostřednictvím mimosoudního řešení sporů. Většinu sporů řeší Česká obchodní inspekce (ČOI) s výjimkou finančních služeb (kde je příslušný finanční arbitr), elektronických komunikací a poštovních služeb (kde je příslušný Český telekomunikační úřad) a energetiky, plynárenství či teplárenství, kde je příslušný Energetický regulační úřad (viz dále).

13. Jak postupovat, chci-li věc řešit prostřednictvím mimosoudního řešení sporů?

Řízení se zahajuje na návrh spotřebitele u dotčeného úřadu. Návrh můžete podat ústně do protokolu či písemně. Využít můžete také on-line formulář (dostupný https://adr.coi.cz/cs). Vaše podání bude považováno za návrh na zahájení mimosoudního řešení sporu poté, co bude obsahovat veškeré předepsané náležitosti. Co musí návrh obsahovat a jaké doklady k němu přiložit, naleznete na https://adr.coi.cz/cs/faq.

Návrh podejte do jednoho roku, kdy jste uplatnili své právo, které je předmětem sporu, u prodávajícího poprvé. Pro prodávajícího je účast v řízení povinná. Spotřebitel může kdykoli svoji účast v řízení ukončit. Po dobu řízení neběží promlčecí lhůta a zahájením řízení není dotčeno Vaše právo obrátit se na soud.

Mimosoudní řešení spotřebitelského sporu musí být ukončeno do 90 dnů (ve zvlášť složitých případech lze lhůtu prodloužit nejvýše o dalších 90 dnů) a může skončit mj. uzavřením písemné dohody stran.

Postup ČOI při mimosoudním řešení spotřebitelských sporů je upraven zákonem o ochraně spotřebitele[5] a Pravidly,[6] které ČOI na základě zákonného zmocnění vydala.

14. Může ochránce pomoci ve věci televizních a rozhlasových poplatků?

Ne. Působnost ochránce se na Českou televizi a Český rozhlas nevztahuje. Ochránce tak nemůže prověřit, zda úhradu poplatku požadují oprávněně. Předmět rozhlasových a televizních poplatků, základ, výši a způsob jejich placení včetně možnosti osvobození a rovněž přirážku k dlužným poplatkům najdete v zákoně o rozhlasových a televizních poplatcích[7] a rovněž na internetových stránkách České televize https://tvp.ceskatelevize.cz/poplatky/faq.php a Českého rozhlasu https://zis-ext.rozhlas.cz/PagesFO/FAQFO.aspx.

II. Ochrana spotřebitele ve vybraných životních situacích

15. Ochrana spotřebitele na finančním trhu

Dohled v oblasti ochrany spotřebitele na finančním trhu vykonává Česká národní banka (ČNB). Dohled slouží ke kontrole dodržování zákonem vymezených povinností bank, spořitelních a úvěrních družstev, pojišťoven, penzijních fondů, obchodníků s cennými papíry, směnáren a dalších dohlížených subjektů. ČNB tak dohlíží např. nad dodržováním zákazu nekalých obchodních praktik, zákazu diskriminace spotřebitele a nad dodržováním povinností a pravidel pro informování o ceně služeb a způsobu jejich stanovení, povinností stanovených občanským zákoníkem pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku a povinností při sjednávání spotřebitelského úvěru.

Dílčí dohled v oblasti stavebního spoření vykonává také Ministerstvo financí, které zejména kontroluje dodržování podmínek pro poskytování státní podpory.

Předmětem dohledu není řešení sporů vyplývajících ze smluv uzavřených mezi klienty a dohlíženými subjekty (typicky spor mezi klientem a pojišťovnou o výplatu, resp. výši pojistného plnění apod.). Řešením takových sporů se v některých případech může zabývat finanční arbitr, jinak soukromoprávní spory obecně přísluší rozhodovat soudu. Řešením těchto sporů se tak nemůže zabývat ani veřejný ochránce práv.

Kontakty na ČNB a Ministerstvo financí naleznete v příloze letáku.

16. Stavební spořitelna mi vypověděla smlouvu o stavebním spoření. Může mi ČNB nebo Ministerstvo financí pomoci?

Ne. Ministerstvo financí pouze schvaluje všeobecné obchodní podmínky stavební spořitelny a přitom dohlíží, zda obsahují minimálně zákonem stanovené údaje. Ani ČNB Vám ve sporu nepomůže, neboť není oprávněna posoudit platnost výpovědi. I kdyby v souvislosti s ukončením smlouvy došlo k porušení povinností, které je ČNB oprávněna kontrolovat, může spořitelně uložit pokutu nebo opatření k nápravě obecně v zájmu spotřebitelů. Není však oprávněna nařídit stavební spořitelně konkrétní postup v individuálním případě nebo prohlásit neplatnost výpovědi smlouvy. Zda smlouva byla ukončena platně, může rozhodnout pouze soud.

17. Ve kterých případech se mohu obrátit na finančního arbitra?

Finančnímu arbitrovi přísluší rozhodovat spory:

  • při poskytování platebních služeb, vydávání a zpětné výměně elektronických peněz,
  • při nabízení, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru nebo jiného úvěru, zápůjčky či obdobné finanční služby,
  • při obhospodařování nebo provádění administrace fondu kolektivního investování nebo nabízení investic do fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu,
  • při nabízení, poskytování nebo zprostředkování životního pojištění a stavebního spoření,
  • při provádění směnárenského obchodu,
  • při poskytování investičních služeb nebo při výkonu činností podle § 11 odst. 1 písm. c) až f) zákona o investičních společnostech a investičních fondech.

Řízení před finančním arbitrem je bezplatné, zahajuje se na návrh spotřebitele, který nemusí být právně zastoupen. Finanční arbitr usiluje o smírné řešení sporu a jeho rozhodnutí je přezkoumatelné soudem.

Nesouhlasí-li účastník řízení s nálezem finančního arbitra, může do 15 dnů ode dne jeho doručení podat odůvodněné námitky. Včas podané námitky mají odkladný účinek. Rozhodnutí o námitkách je pak možné napadnout žalobou podle části páté občanského soudního řádu, a to ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí.

Finanční arbitr není správním úřadem, veřejný ochránce práv se proto jeho postupem nemůže věcně zabývat.

Další informace, včetně průvodce podáním návrhu, naleznete na www.finarbitr.cz .

III. Ochrana spotřebitele při poskytování telekomunikačních služeb

18. A jak je to v případě sporů s mobilními operátory, poskytovateli internetu a jiných služeb elektronických komunikací?

Pravomoc k rozhodování sporů týkajících se poskytování tzv. služeb elektronických komunikací není dána soudu, ale správnímu úřadu, kterým je Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Je‑li předmětem sporu vyúčtování ceny za služby nebo kvalita poskytovaných služeb, musí spotřebitel nejprve vadné poskytnutí služby nebo chybné vyúčtování služeb reklamovat. Při podání reklamace jsou spotřebitelé limitováni lhůtami stanovenými zákonem o elektronických komunikacích.[8]

Reklamaci je třeba uplatnit ve lhůtě do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny, není-li vyúčtování dodáváno, do 2 měsíců od poskytnutí služby. Také reklamaci na poskytovanou službu musí spotřebitel uplatnit nejpozději do 2 měsíců ode dne vadného poskytnutí služby. Není‑li reklamace uplatněna včas, právo zanikne. Reklamace by měla být vyřízena nejpozději do jednoho měsíce od jejího doručení poskytovateli služeb (v zákonem stanovených případech může být lhůta k vyřízení dvouměsíční). Nevyhoví-li poskytovatel služby podané reklamaci, je spotřebitel oprávněn podat u ČTÚ návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace.

19. Je Český telekomunikační úřad dozorovým orgánem nad dodržováním povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele a souvisejícími předpisy?

S účinností od 1. ledna 2012 vykonává obecný dozor nad dodržováním zákona o ochraně spotřebitele Český telekomunikační úřad. Současně zajišťuje ČTÚ při své činnosti ochranu spotřebitele také v souladu s ustanoveními zákona o elektronických komunikacích (např. se může zasadit o změnu všeobecných podmínek).

20. Může poskytovatel služeb změnit dosavadní smlouvu (zvýšit cenu, změnit další podmínky)?

Ano, může. Musí Vás však o změně informovat měsíc předem (způsobem, který jste si zvolil(a) pro zasílání vyúčtování, a také v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup). V případě změny podstatných náležitostí smlouvy nebo změn jiných ustanovení, které vedou ke zhoršení Vašeho postavení, Vás poskytovatel rovněž musí prokazatelně informovat o právu ukončit smlouvu ke dni nabytí účinnosti změny, a to bez sankce, nebudete-li nové podmínky akceptovat.

21. Může mi Český telekomunikační úřad pomoci i v jiných případech?

Ano. Málo se například ví o tom, že ČTÚ může účinně pomoci zákazníkům při řešení jejich sporů s Českou poštou, s. p. ČTÚ totiž zastává funkci tzv. poštovního regulačního úřadu.

Seznam a kontakty na jednotlivé odbory Českého telekomunikačního úřadu naleznete v příloze letáku.

IV. Ochrana spotřebitele při dodávkách elektřiny, plynu a tepla 

22. Dodavatel mi přerušil dodávku elektřiny, plynu či tepla. Co mohu dělat?

Energetický zákon[9] zakotvuje podmínky možného ukončení či přerušení dodávky elektřiny (plynu, tepla). Jednou z nich je takzvaný neoprávněný odběr, který může spočívat například v opakovaném neplnění platebních povinností, zásahu do měřicího zařízení (které proto spotřebu neměřilo, měřilo ji nesprávně nebo zásah změnil údaje o spotřebě), případně v neumožnění přístupu k měřicímu zařízení přes předcházející výzvu.

Pokud se nacházíte v situaci, kdy Vám byla přerušena dodávka (nebo Vám přerušení bezprostředně hrozí), a zároveň se domníváte, že jste se neoprávněného odběru nedopustil, můžete se obrátit na Energetický regulační úřad (ERÚ), kterému přísluší rozhodovat spory o omezení nebo přerušení dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie z důvodu neoprávněného odběru. Zjistí-li ERÚ, že k neoprávněnému odběru nedošlo, může dodavateli uložit, aby dodávku obnovil (pokračoval ve stávající dodávce).

23. Odstoupení od „distanční“ smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu.

S účinností od 1. ledna 2016 je pro odstoupení od smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání držitele licence energetickým zákonem stanoveno, že čtrnáctidenní lhůta k odstoupení běží ode dne jejího uzavření.

Uzavře-li spotřebitel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu distančním způsobem či mimo prostory obvyklé k podnikání držitele licence, kterou dojde ke změně dodavatele, je oprávněn ji vypovědět bez sankce do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. Pro zachování lhůty postačí, pokud je odstoupení od smlouvy písemně odesláno před jejím uplynutím. Výpovědní doba pak činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem následujícím po doručení výpovědi.

24. Kdo může rozhodnout můj spor s dodavatelem elektřiny nebo plynu?

Energetický regulační úřad na návrh zákazníka odebírajícího elektřinu nebo plyn pro spotřebu v domácnosti nebo zákazníka – podnikající fyzické osoby, rozhoduje spory mezi zákazníkem a držitelem licence o splnění povinností ze smluv, jejichž předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny nebo plynu, spory o určení, zda takový právní vztah vznikl, trvá nebo zanikl, jakož i spory o poskytnutí náhrady za nedodržení stanovených standardů kvality dodávek a služeb v elektroenergetice nebo plynárenství.

25. Kontrolní oprávnění Energetického regulačního úřadu a Státní energetické inspekce.

Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) přísluší kontrolovat dodržování energetického zákona, cenových předpisů v oblasti energetiky, některých dalších energetických předpisů, jakož i vybraných ustanovení zákona o ochraně spotřebitele.

Státní energetická inspekce (SEI) pak kontroluje dodržování zákona o hospodaření energií (včetně pravidel pro vytápění a dodávku teplé vody – nikoliv však rozúčtování nákladů), zákona o podporovaných zdrojích energie a cenových předpisů v oblasti podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů.

V případě, kdy ERÚ nebo SEI zjistí porušení právních předpisů, jsou oprávněny uložit sankci, např. ve formě pokuty. Nepřísluší jim však zasahovat přímo do vztahu mezi zákazníkem (spotřebitelem) a dodavatelem (obchodníkem s elektřinou, provozovatelem distribuční soustavy), nejde-li o výše popsané rozhodování sporů.

Seznam a kontakty na ERÚ a SEI a jejich územní pracoviště naleznete v příloze letáku.



[1] zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

[2] ustanovení § 5c zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

[3] ustanovení § 20b) zákona o ochraně spotřebitele

[4] ustanovení § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku

[5] ustanovení § 20n) a následující zákona o ochraně spotřebitele

[6] dohledatelné na http://www.coi.cz/userdata/files/dokumenty-ke-stazeni/pravidla-pro-postup-adr.pdf 

[7] zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

[8] zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

[9] zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Seznam a kontakty na ERU a SEI a jejich územní pracoviště naleznete v příloze letáku. 

 Seznam a kontakty jednotlivých úřadů dozírajících nad ochranou spotřebitele (196.7 kB, Adobe Acrobat dokument)

© Kancelář veřejného ochránce práv, duben 2016

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -  Přístupnost webu  -  RSS - Tiskové zprávy  -   RSS - Aktuality z detencí
© Kancelář veřejného ochránce práv