+420 542 542 888
V Brně dne prosince 2008
Sp. zn.: 3186/2008/VOP/DS
Závěrečné stanovisko k postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol
(závěrečnému stanovisku předcházela Zpráva z šetření, která obsahuje podrobný právní rozbor a zjištění ochránce)
A – Závěry šetření
Dne 19. 9. 2008 jsem vydala zprávu o šetření ve věci neposkytnutí informací o pokutovaných provozovatelích čerpacích stanic (dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů). Zprávu jsem zaslala k vyjádření České obchodní inspekci, ústřednímu inspektorátu.
Ve zprávě jsem provedla rozbor právní úpravy týkající se poskytování informací a svobodného přístupu k nim. Svá základní zjištění uvedená ve zprávě o šetření mohu shrnout následovně:
- výjimka z obecné povinnosti úřadů poskytovat informace uvedená v § 11 odst. 3, o kterou ČOI opírá neposkytnutí informací o konkrétních jménech pokutovaných provozovatelů čerpacích stanic, na šetřený případ nedopadá (jde totiž o informace vzniklé činností ČOI při plnění jejích úkolů),
- nelze odpírat informace s poukazem na povinnost mlčenlivosti pracovníků dle zákona o státní kontrole, neboť poskytnutí informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím není porušením mlčenlivosti.
V podrobnostech odkazuji na text zprávy.
B – Vyjádření úřadu ke zprávě
Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát (dále jen „ČOI“), mi ústy své ústřední ředitelky sdělila, že se nadále domnívá, že ČOI není oprávněna poskytnout název kontrolovaného subjektu.
Dovolává se i nadále § 11 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím, který obsahuje zákaz uložený samotnému povinnému subjektu (jako celku) a nikoliv pouze jeho pracovníkům.
ČOI dále uvádí, že posouzení toho, co se jako informace poskytuje dle věty druhé § 11 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím1, musí být dáno povahou informace, nikoliv označením určitého pramene, v němž je informace obsažena (v tomto případě kontrolního protokolu). Konkrétní informace o názvu kontrolovaného subjektu je pak dle ČOI informací, která se neposkytne. Pokud by se měl sdělovat obsah celého kontrolního protokolu, hrozilo by často podání citlivých informací. Jako příklad jsou uvedeny informace o spotřebitelích (fyzických osobách) jakožto třetích osobách při šetřeních diskriminačních deliktů podnikatelů.
C – Závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv
Po obdržení reakce ČOI jsem nucena konstatovat, že ani po vydání mé zprávy o šetření úřad nezjednal ve věci nápravu.
Z vyjádření inspekce mohu snad akceptovat pouze její obecný názor, že rozlišování poskytovaných a naopak odepíraných informací dle věty druhé § 11 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím se musí dít vyhodnocením povahy sporné informace a nelze vycházet z formálního posouzení pramene (kontrolní protokol). Pravdou je, že jsem při posuzování šetřeného případu, kde vystupuje pouze úřad a pokutovaný podnikatel, odhlédla od skutečnosti, že inspekce může v jiných případech disponovat také informacemi (obsaženými také v protokolu) o třetích osobách, a to včetně osobních údajů těchto osob, které se však na případu podílejí jen jako náhodní svědci. Informace o těchto třetích osobách by se samozřejmě poskytnout nemohly.
V každém případě však trvám na tom, že informace o kontrolovaném subjektu bezprostředně související s předmětem kontroly je ČOI povinna poskytnout, neboť se jedná o informace, které vznikly činností povinného subjektu při plnění jeho úkolů.
V posuzovaném případě se navíc věc posouvá od samotných zjištění při kontrole do roviny navazujícího správního řízení, a tedy informací o tom, že byl spáchán správní delikt, kdo jej spáchal a jak byl pachatel potrestán. Na základě pravomocně ukončeného řízení je ČOI povinna tyto informace poskytnout.
D – Opatření k nápravě
V souladu se zákonem o veřejném ochránci práv2 proto vyzývám ČOI, aby změnila svůj právní názor a řídila se závěry mé zprávy, jež dosud odmítala. Žádám tímto paní ústřední ředitelku, aby mne písemně informovala o změně svého právního názoru.
Konkrétnější opatření v podobě dodatečného poskytnutí odepřených informací v proběhlých správních řízení ponechávám na jejím uvážení, neboť vzhledem k časovému odstupu, v němž mimo jiné zřejmě došlo již k dalším kontrolám čerpacích stanic, nepovažuji prozatím za nezbytné trvat na přezkumných řízeních již uzavřených řízení o poskytnutí (odepření) informace. Nedojde-li však k požadované změně právního názoru, budu nucena tato přezkumná řízení iniciovat.
E – Závěr
Závěrečné stanovisko zasílám České obchodní inspekci, ústřednímu inspektorátu, k vyjádření a vyzývám ji, aby mi v souladu se zákonem o veřejném ochránci práv3 sdělila, zda změnila svůj právní názor, a splnila tak mnou navržené opatření k nápravě. Odpověď očekávám do 30 dnů od obdržení tohoto závěrečného stanoviska.
RNDr. Jitka Seitlová, zástupkyně veřejného ochránce práv
1 „Povinný subjekt poskytne pouze ty informace, které při plnění těchto úkolů vznikly jeho činností.“
2 § 19 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů
3 § 20 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů
