5. 12. 2007

Vyhodnocení splnění uložených opatření k nápravě ve věci vystěhování romských obyvatel z pavlačového domu na ulici Smetanova č. p. 1336 ve Vsetíně

I. Vyjádření úřadů, místní šetření a jednání

K závěrečnému stanovisku vydanému dne 11. června 2007 ve věci vystěhování romských obyvatel z pavlačového domu na ulici Smetanova č. p. 1336 ve Vsetíně (závěrečné stanovisko) jsem obdržel vyjádření města Vsetín, Ministerstva práce a sociálních věcí a Krajského úřadu Zlínského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu.

Dne 9. července 2007 jsem uskutečnil místní šetření v obcích Vidnava, Stará Červená Voda, Vlčice a Čechy pod Kosířem. Byl ověřen aktuální stav nemovitostí, do kterých byly vystěhovány romské rodiny ze Vsetína. Pořízena opětovně fotodokumentace.

Dne 10. července 2007 projednal závěrečné stanovisko Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Výbor konstatoval, že stanovisko potvrzuje důvody, které vedly výbor ke zkoumání možnosti porušení lidských práv vystěhováním romských rodin ze Vsetína na Jesenicko, Prostějovsko a Uherskohradišťsko, a ztotožnil se s obecnými závěry a doporučeními, které jsem navrhnul. Doporučil, aby stanovisko bylo využito jako podklad k vypracování metodického pokynu pro města a obce České republiky.

Průběžně jsem byl také informován o situaci vystěhovaných rodin na Jesenicko, Prostějovsko a Uherskohradišťsko. Mimo jiné ze strany Zdeňka Madera, starosty obce Čechy pod Kosířem, a Renaty Kottnerová, romské poradkyně Krajského úřadu Olomouckého kraje. Stejně tak jsem byl stavebním úřadem Městského úřadu Kostelec na Hané informován o vedeném řízení o nařízení odstranění stavby domu v Čechách pod Kosířem, v němž žije jedna z rodin vystěhovaných ze Vsetína.

Dne 20. srpna 2007 ve Vsetíně za mé účasti proběhla schůzka všech zainteresovaných stran, která rekapitulovala a zhodnotila situaci romských rodin na Poschle i v obcích na Jesenicku, Prostějovsku a Uherskohradišťsku.

II. Realizovaná opatření

Město Vsetín přijalo následující mnou navržená opatření k nápravě.

V oblasti sociálních dávek město přistoupilo k vytipování rodin, které mají problémy se včasnou úhradou nájemného a služeb spojených s bydlením, a následnému využití institutu zvláštního příjemce, vedení individuálních plánů k odstranění zadlužení, poučování žadatelů o doplatek na bydlení o podmínkách nároku na doplatek na bydlení. Poučení stvrzují žadatelé svým podpisem.

K situaci rodin vystěhovaných ze Vsetína jsem přijal opatření k nápravě města Vsetín, které přislíbilo poskytnutí mimořádné okamžité pomoci jedné z rodin na vybudování vodovodní přípojky.

V oblasti sociálně-právní ochrany dětí město zvýšilo počet pracovníků zabývající se touto problematikou a i nadále věnuje personálnímu zajištění pozornost. Doplnilo a předalo spisovou dokumentaci u rodin se změněným trvalým pobytem příslušným orgánům sociálně-právní ochrany dětí. Určilo pracovníka ke kontrole spisové dokumentace. U dětí, u nichž doposud nedošlo ke změně trvalého pobytu, vykonává sociálně-právní ochranu formou dožádání prostřednictvím orgánu sociálně-právní ochrany dětí v místě jejich faktického bydliště.

V oblasti sociální práce materiál „Koncepce práce terénních sociálních pracovníků“ byl zakomponován do materiálů pracovní skupiny, která se podílí na tvorbě komunitního plánu sociálních služeb pro etnické menšiny města Vsetín. Domnívám se také, že sociální práce na Poschle se ubírá správným směrem a město Vsetín ukázalo vůli učinit tuto lokalitu „skutečnou součástí Vsetína“ ku prospěchu všech obyvatel.

Ministr práce a sociálních věcí se ztotožnil s obsahem závěrečného stanoviska a vyslovil souhlas s ochráncem učiněnými závěry. Dále informoval, že Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity a Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá na následující dva roky pilotní projekt Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení a jeho prevence v sociálně vyloučených romských lokalitách.

Ministerstvo dále na žádost ochránce sdělilo, že aplikační program OKnouze již umožňuje pracovníkům do odůvodnění příslušného rozhodnutí zapsat údaje obsažené v kalkulačním listu. V případě, že jde o rozhodnutí na základě změny v podmínkách nároku na dávku, lze zpracovat odůvodnění o změně na základě porovnání starého a nového kalkulačního listu. Toto porovnání a úpravu textu odůvodnění je však třeba doplnit „ručně“ (resp. musí ji provést obsluha).

V oblasti ochrany základních práv a svobod město Vsetín přijalo bez dalšího doporučení, aby napříště dbalo na respektování základních práv občanů města Vsetín, aby se mohli aktivně podílet na řešení své bytové situace a nebyla ze strany místní samosprávy omezována jejich autonomie vůle a svoboda volby místa pobytu, jakož i další aspekty práva na respektování soukromého a rodinného života.

Město Vsetín uvedlo, že u romských rodin vystěhovaných na Jesenicko, Prostějovsko a Uherskohradišťsko, které požádaly o pronájem obecního bytu, budou žádosti řešeny standardně v souladu s Pravidly pro přidělování bytů ve vlastnictví města.

III. Další opatření

U některých opatření navržených v závěrečném stanovisku nedošlo k úplné shodě v hodnocení věci ochráncem a městem Vsetín.

Město Vsetín mě v oblasti stavebního řádu a ochrany veřejného zdraví vyzvalo k iniciativě směrem k zákonodárnému sboru vedoucí k posílení výkonu této činnosti jak po stránce personální, tak materiální, obdobně jako je tomu např. u složek soudních. Stavební úřad může dle vyjádření města Vsetín zvýšit počet kontrolních prohlídek staveb, avšak v rámci limitů daných personálními, materiálními a časovými podmínkami.

Učinilo tak poté, co jsem v závěrečném stanovisku kriticky hodnotil nečinnost stavebního úřadu ve vztahu ke stavebně-technickému stavu pavlačového domu na ulici Smetanova č. p. 1366. Vzhledem k situování pavlačového domu (uvnitř města) nepředpokládám, že by k odhalení jeho stavu bylo zapotřební zvýšení materiálního a personálního zajištění. S ohledem na velikost města Vsetín mám pak za to, že vytipování ohrožených staveb či lokalit, zejména v sociálně vyloučené lokalitě, není podmíněno změnou právní úpravy.

Ostatně samo město Vsetín ve svém vyjádření ke zprávě o šetření potvrdilo mou úvahu o nedůsledném využívání nástrojů stavebního řádu s ohledem na možnost nesení nákladů náhradního výkonu rozhodnutí obcí, nebude-li vlastník stavby plnit nařízení stavebního úřadu dobrovolně (například nařízení údržby domu, nezbytných stavebních úprav, vyklizení nebo odstranění domu). Obecný stav, kdy není včas odhalován závadný stav domů v území, je pak často kombinací obou výše popsaných faktorů.

Ostatně v návaznosti na má zjištění v případě odhalování závadného stavu staveb v území Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo již dne 14. prosince 2005 společné metodické stanovisko ve věci uplatnění kompetencí stavebních úřadů a orgánů ochrany veřejného zdraví (č.j. MZ: HEM–300-21.9.05/31942, č.j. MMR: 44496/05-62) ¹. I přes účinnost nového stavebního zákona jsou informace v něm obsažené v praxi využitelné.

Co se týče obytného souboru Poschla ve Vsetíně, po vydání závěrečného stanoviska krajský úřad zahájil na základě mého podnětu přezkumná řízení ve věci zákonnosti stavebního a kolaudačního rozhodnutí. Shledal důvody, pro které lze mít důvodně za to, že byla tato rozhodnutí vydána v rozporu s právními předpisy. Podnět jsem podal poté, co město Vsetín neshledalo důvody pro vypracování mnou navrhovaného expertního posudku za účelem zjištění, zda jsou objekty v lokalitě Poschla vhodné k dlouhodobému bydlení.

Ve svém podnětu jsem konstatoval, že stavební úřad nenaplnil svou úlohu stanovenou stavebním zákonem – odpovědnost za to, že povolovaná stavba, bude-li realizována tak, jak je navržena, vyhoví obecným technickým požadavkům na výstavbu (OTP), resp. zda navrhované stavebně-technické řešení stavby je způsobilé požadavky OTP naplnit. Podstatným kritériem při posuzování navržené stavby je přitom účel, ke kterému má stavba sloužit. Vzhledem k tomu, že prvky, z nichž jsou budovy složeny (obytné a sanitární kontejnery), dle mých dosavadních poznatků dosud nebyly využity jako bytové jednotky², postrádal jsem úvahu stavebního úřadu, že navržené stavby z hlediska provedení, a zejména použitého materiálu, mohou sloužit jako bytové jednotky, a že i při tomto nezvyklém využití splňují OTP. Domníval jsem se, že při posuzování stavby bytového domu složeného z obytných kontejnerů byl dán prostor i pro aplikaci § 17 vyhlášky č. 132/1998 Sb. Dle tohoto ustanovení u stavby, u které má být použit neobvyklý způsob stavění nebo konstrukčního řešení a u níž se nemohou předem spolehlivě určit negativní účinky jejího provozu na životní prostředí a zdraví lidu, se doloží žádost o stavební povolení též posudkem specializováno pracoviště, vysoké školy nebo znalce. Uvedl jsem, že ve vztahu ke stavbám pro (trvalé) bydlení lze považovat budovu složenou z obytných kontejnerů za neobvyklé konstrukční řešení.

Můj zájem o jasné doložení souladu stavby s OTP byl především veden snahou o to, aby do budoucna, pokud by tento způsob výstavby měl být formou zajištění bydlení pro sociální slabé spoluobčany, bylo důsledně doloženo, že tento typ konstrukčního řešení vyhovuje požadavkům pro trvalé bydlení. Jeho mediálně vizuální líbivost jsem nezpochybňoval. Z hlediska mé působnosti mi to ani nepřísluší, mým úkolem je dozírat na postup orgánů státní správy – v tomto případě stavebního úřadu.

V průběhu přezkumného řízení byl krajskému úřadu doručen energetický průkaz budovy, z něhož vyplývá, že tepelně-technické vlastnosti stavebních konstrukcí „obytného souboru Poschla Vsetín“ vyhovují požadavkům stanoveným vyhl. č. 291/2001 Sb., a znalecký posudek o posouzení obytného souboru Poschla Vsetín, z něhož vyplývá, že z hlediska použitého konstrukčního systému – ocelových buněk – se jedná o neobvyklé konstrukční řešení a současně jsou vyloučeny negativní účinky stavby na životní prostředí a zdraví lidu. Dále znalec konstatoval, že je prokázáno, že stavba vyhovuje obecným technickým požadavkům na výstavbu. Podle krajského úřadu chybějící doklady v nalézacím řízení, které byly předloženy až v rámci přezkumného řízení, prokázaly, že stavba je v souladu s právními předpisy a vyhovuje obecným technickým požadavkům na výstavbu. Ačkoliv stavební povolení bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, krajský úřad konstatoval, že újma, která by jeho zrušením nebo změnou vznikla některému z účastníků, který nabyl práva z rozhodnutí v dobré víře, by byla ve zjevném nepoměru k újmě, která vznikla jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu. Krajský úřad proto obě vedená přezkumná řízení usnesením zastavil.

Tento postup nepokládám jako veřejný ochránce práv za příkladný a hodný opakování. Přijímám závěr krajského úřadu o naplnění obecných technických požadavků na výstavbu. Oceňuji, že alespoň tímto způsobem byl orgánem veřejné správy soulad stavby s OTP „osvědčen.“

Nesouhlasím však s procesním postupem, jakým se vypořádal s novými podklady doloženými až v přezkumném řízení. Nedoložení dokladů pro přípustnost realizace stavby z hlediska obecných technických požadavků na výstavbu v řízení o stavební povolení, zvláště tam, kde se jedná o neobvyklé konstrukční řešení stavby, odpírá ostatním účastníkům řízení a dotčeným orgánům státní správy právo se k těmto podkladům vyjádřit a uplatnit námitky, řádné a mimořádné opravné prostředky. Ostatně ani sám krajský úřad nemohl (protože mu to jako přezkumnému orgánu nepřísluší) vážit obsah doložených podkladů. Z hlediska přezkumného řízení totiž musí vycházet ze skutkového a právního stavu k okamžiku vydání rozhodnutí. Odkaz na dobrou víru pak není zcela na místě v situaci, kdy od počátku byly vyslovovány pochybnosti o zvoleném konstrukčním řešení stavby a splnění OTP a město Vsetín je odmítalo jako nedůvodné.

IV. Aktuální situace

Nadále sleduji situaci vystěhovaných rodin ze Vsetína. Za zvlášť závažnou považuji situaci jedné z rodin, která žije v obci Čechy pod Kosířem.

Ve věci stavebně-technického stavu domu zahájil stavební úřad Městského úřadu Kostelec na Hané řízení o odstranění stavby z důvodu závadného stavu ohrožujícího život a zdraví osob a nařídil její odstranění. Dům je ve vlastnictví původního majitele. Do rozhodnutí o odstranění stavby se její vlastník odvolal. Řízení není doposud skončeno. Spisová dokumentace byla předána spolu s podaným odvoláním Krajskému úřadu Olomouckého kraje. Očekává se vydání rozhodnutí ve věci.

Obec Čechy pod Kosířem mě požádala o pomoc při řešení situace. Bude-li pravomocně rozhodnuto o nařízení odstranění stavby – je povinností této obce podle stavebního zákona poskytnou součinnost při zajištění náhradního ubytování pro postiženou rodinu. V opačném případě hrozí, že tato rodina zůstane na ulici.

Náhradní ubytování představuje v současné situaci naplnění veřejnoprávní úlohy obce vyplývající ze stavebního zákona³ a podpořené zákonem o obcích⁴ . Členové postižené rodiny jsou nadále občany města Vsetín. Při zajištění náhradního ubytování je třeba usilovat o soudržnost rodiny. Tento požadavek je obecný a lze jej vztáhnout na kterýkoliv jiný obdobný případ. Respektuje právo na rodinný život zaručené Listinou základních práv a svobod i mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, i povinnosti stanovené zákonem o dávkách pomoci v hmotné nouzi⁵ a zákonem o sociálních službách⁶ .

Rodina i nadále splácí půjčku na dům. Ta byla, jak jsem popsal v závěrečném stanovisku, vyplacena vlastníkovi domu. K převodu vlastnického práva však nedošlo. Manželé T. nejsou vlastníky domu, ačkoliv řádně splácí půjčku ve výši 460.000,- Kč. Vzhledem v současné době vedenému řízení o odstranění stavby z důvodu její závadnosti manželé T. neusilují o převod vlastnického práva k domu. S vlastníkem domu vedou soukromoprávní spor.

V návaznosti na jednání všech zúčastněných stran ze mé účasti dne 20. srpna 2007 ve Vsetíně, osvědčení o bezdlužnosti rodiny vůči městu Vsetín, dobrozdání obce Čechy pod Kosířem o vzájemném dobrém soužití rodiny a ostatních obyvatel obce a podání žádosti o pronájem obecního bytu Rada města Vsetín zařadila manžele T. do seznamu žadatelů o byt k datu 1. 1. 2008.

Situace však eskalovala poté, co vlastník domu v Čechách pod Kosířem odpojil na přelomu října a listopadu dům od elektrické energie a vyzval rodinu, aby bez dalšího dům opustila.

V. Závěry

• Město Vsetín realizovalo všechna navržená opatření k nápravě týkající se sociální práce, výkonu sociálně-právní ochrany dětí a poskytování sociálních dávek.
• V případě stavebního řádu a ochrany veřejného zdraví Krajský úřad Zlínského kraje konstatoval na základě mého podnětu nezákonnost v postupu stavebního úřadu města Vsetín, který v řízení neověřil dostatečně soulad objektů v lokalitě Poschla s obecně-technickými požadavky na výstavbu. Tyto doklady opatřil a soulad ověřil až krajský úřad v rámci přezkumného řízení, to následně usnesením zastavil s odkazem na dobrou víru města Vsetína jako stavebníka, jemuž by zrušením příslušných rozhodnutí vznikla neodůvodněná újma.
• Postup stavebního úřadu Městského úřadu Kostelec na Hané svědčí o špatném stavebně-technickém stavu domu v Čechách pod Kosířem, který ohrožuje život a zdraví osob. Do tohoto domu byla vystěhována jedna z romských rodin ze Vsetína. Stavební úřad vede řízení o nařízení odstranění stavby. Stavební úřad proto žádám, aby mě bezodkladně informoval o nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení odstranění stavby. Současně doporučuji, aby i nadále byl stav domu stavebním úřadem monitorován a vyhodnocováno, zda není dán důvod pro uplatnění dalších nástrojů stavebního zákona.
• Jako veřejný ochránce práv pokládám za správné a doporučuji, aby se město Vsetín podílelo na zajištění náhradního ubytování pro tuto rodinu ve vzájemné součinnosti s obcí Čechy pod Kosířem. Za tímto účelem nabízím trojstranné setkání v Kanceláři veřejného ochránce práv v nejbližším možném termínu. Věřím, že se společnými silami podaří najít řešení.
• Současně jsem požádal Ministerstvo zdravotnictví, aby společně s Ministerstvem pro místní rozvoj aktualizovalo metodické stanovisko týkající se uplatnění kompetencí stavebních úřadů a orgánů ochrany veřejného zdraví (č.j. MZ: HEM–300-21.9.05/31942, č.j. MMR: 44496/05-62) při řešení stížností týkajících se závadného stavu staveb bydlení tak, aby se zejména předcházelo vzniku či rozšiřování takových lokalit.
• Jako veřejný ochránce práv se také účastním pracovních jednání zástupců všech zúčastněných resortů pro zpracování projektu, který je součástí „Programových cílů vlády ČR do roku 2010“, s názvem „Zpřesnění definice sociálního bydlení, vymezení podpory sociálního bydlení a rozšíření finanční podpory obcí v oblasti sociálního bydlení s důrazem na odpovědnost obcí“. Své stanovisko a náměty jsem uplatnil u předkladatele návrhu věcného záměru zákona o sociálním bydlení – Ministerstva pro místní rozvoj České republiky.
• V souladu s doporučením Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu České republiky, aby závěrečné stanovisko bylo využito jako podklad k vypracování metodického pokynu pro města a obce České republiky, se současně obracím na ministra vnitra se žádostí, aby do doby účinnosti právní úpravy „sociálního bydlení“ zprostředkoval informace obcím a městům k výkladu povinnosti „péče v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů, zejména uspokojování potřeby bydlení“ realizovanou obcemi v samostatné působnosti podle zákona o obcích, včetně vazeb do působnosti přenesené (oblast sociálních dávek, sociálně-právní ochrany dětí, stavebního řádu a ochrany veřejného zdraví). Za tímto účelem jsem ministrovi vnitra nabídl svou plnou součinnost.

JUDr. Otakar Motejl, veřejný ochránce práv

Poznámky: