Vyhledávání
Filtr témat
 
informační linka
+420 542 542 888

Elektronický zpravodaj

Pro přihlášení k odběru našeho elektronického zpravodaje zadejte svůj email.

Další aktivity > Publikace > Sborníky Stanoviska > Rodina a dítě-dodatky > Rodina a dítě-obecné dodatky

Střídavá výchova

Dítě má právo na výchovu obou rodičů. Při rozhodování o střídavé péči je nicméně třeba respektovat zdravotní i psychické potřeby dítěte. Dle zákona o rodině má být zájem dítěte sledován i s ohledem na osobnost dítěte, jeho schopnosti a vývojové možnosti. Prioritou při navrhování střídavé výchovy má být především zdravý psychický vývoj dítěte. Ochránce zastává názor, že v rané fázi vývoje dítěte (tzn. do 3 až 4 let věku dítěte, je třeba posuzovat individuálně podle vývoje dítěte) střídavá výchova vhodná není, pokud je péče rodiče na rodičovské dovolené řádná. Je třeba brát ohled na vývoj psychiky dítěte a tomu uzpůsobit styk s druhým rodičem. Sociální pracovníci by v těchto případech měli vycházet z poznatků vývojové psychologie dětí. V případě negativních závěrů soudních znalců o vhodnosti střídavé péče by ji OSPOD neměl navrhovat, ani když jde o návrh na prozatímní úpravu poměrů do doby, než soud rozhodne ve věci samé.

Pokud jeden z rodičů se střídavou péči nesouhlasí, rovněž není vhodné střídavou péči autoritativně nařizovat bez posouzení důvodů nesouhlasu jednoho z rodičů (tzn., zda se nejedená pouze o formálně deklarovaný nesouhlas či zda je založen na vážných důvodech). Tímto postupem by mohly být poškozeny zájmy dítěte. Střídavá výchova proti vůli jednoho z rodičů nepřináší jistotu, že bude vykonávána kvalitně a že bude pro dítě přínosná. Pokud by se střídavá péče neosvědčila, dítě by pak bylo vystaveno opakovanému řízení o uspořádání vztahů rodičů k dítěti. Střídavá výchova tak nemá být kompromis, který ve sporu rodičů OSPOD navrhuje, aniž by přihlédl ke skutečnému zájmu dětí. Extrémním případem je i střídavá péče za situace, kdy dítě v podstatě svého rodiče nevidí, protože je natolik zaneprázdněný, že o dítě fakticky pečují třetí osoby (partner, chůva atp.).

Problematickou může být i střídavá péče u dětí školního věku, jejichž rodiče nežijí ve stejném městě. Nezbytným předpokladem pro realizaci střídavé výchovy je u dítěte školního věku zachování školní docházky do jedné školy a skutečnost, že bude mít možnost provozovat své mimoškolní aktivity (zájmové kroužky, kontakt s kamarády atp.). Rodiče musí být schopni dohodnout se na  mnoha podrobnostech týkajících se denního života dítěte, zejména na tom, zda bude mít dítě u každého rodiče své věci, nebo zda se bude vždy muset stěhovat, kdo bude dítěti prát, nakupovat s ním nákladnější vybavení apod. Zároveň musí být již od počátku zřejmé, kdo bude jednotlivé potřeby dítěte hradit. Rodiče by se měli taktéž dohodnout  na trvalém bydlišti dítěte, zejména z toho důvodu, že řada sociálních dávek je vázána na trvalé bydliště. S uvedenou problematikou souvisí i dohoda rodičů, kdo bude uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti.

Skutečnostmi vylučující stanovení střídavé péče jsou tedy podle ochránce útlý věk dítěte, opodstatněný nesouhlas jednoho z rodičů, špatná komunikace mezi rodiči, popouzení dítěte jedním rodičem proti druhému či nadměrné pracovní vytížení jednoho z rodičů tak, že péče o dítě je fakticky zajišťována třetí osobou.

Svěření dítěte do péče širší rodiny

Za situace, kdy o dítě nemůže pečovat žádný z rodičů, je nutné ihned zajistit péči o dítě. V řadě případů však OSPOD není schopen bezprostředně zjistit, kdo z rodiny by byl ochoten převzít dítě do péče, a je tak nucen věc řešit přechodným umístěním dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Dle názoru ochránce je však OSPOD povinen z vlastní iniciativy vyhledat a kontaktovat členy širší rodiny a aktivně s nimi spolupracovat v otázce svěření dětí do péče, a to bezprostředně po podání návrhu na nařízení předběžného opatření. Ochránce neakceptuje argument, že pracovníci OSPOD začnou prošetřovat podmínky členů širší rodiny až poté, co tito sami o převzetí dětí projeví zájem. Ani následná aktivita OSPOD ve věci nemůže ospravedlnit jeho původní nečinnost. Vzhledem ke skutečnosti, že ze zákona [§ 46 odst. 2 zákona o rodině (zákon č. 94/196 Sb., ve znění pozdějších předpisů)] jednoznačně vyplývá, že péče rodiny má mít přednost před péčí ústavní, je povinností OSPOD zjišťovat možnost umístění dítěte do péče širší rodiny bezprostředně po podání návrhu na nařízení předběžného opatření. Tento závěr lze dovodit i z článku 8 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte, který deklaruje právo dítěte na zachování jeho rodinných svazků.

Svěření dítěte do péče prarodičů (popř. jiné fyzické osoby příbuzné nebo blízké dítěti nebo jeho rodině) formou předpěstounské péče

V případech, kdy rodiče nejsou schopni zajistit řádnou péči o své děti, je časté, že prarodiče převezmou faktickou péči o děti, aby předešli případnému nařízení ústavní výchovy. Následně pak hledají pomoc u příslušných OSPOD, jež žádají o úpravu výchovných poměrů svých vnoučat. OSPOD však často tyto osoby neinformuje o možnosti jejich pěstounské péče, resp. o tom, že úřad může rozhodnout ve správním řízení o svěření dětí do tzv. předpěstounské péče (ke svěření dítěte do předpěstounské péče příbuzných není nutné, aby obdrželi oznámení krajského úřadu nebo Ministerstva práce a sociálních věcí o tom, že v rámci zprostředkování náhradní rodinné péče byli vybráni jako vhodní pěstouni pro dítě). Rozhodnutím o svěření dítěte do předpěstounské péče prarodičů (popř. jiné fyzické osoby příbuzné nebo blízké dítěti nebo jeho rodině) jsou přitom ihned upraveny poměry nezletilého a navíc dítě i pečující osoby jsou po materiální stránce zajištěni dávkami pěstounské péče. V obdobných případech, kdy OSPOD neposkytne právní poradenství o formách náhradní rodinné péče a odmítne rozhodnout o návrhu na svěření dítěte do předpěstounské péče s odůvodněním, že to stávající právní úprava neumožňuje, hodnotí ochránce nejen jako nesprávný úřední postup, ale současně i jako porušení práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života (čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).

Ochránce přitom vychází z toho, že stávající právní úprava umožňuje použít institutu pěstounské péče i v případě prarodičů (popř. jiné fyzické osoby příbuzné nebo blízké dítěti nebo jeho rodině). Skutečnost, že prarodiče a jiní členové širší rodiny nejsou výslovně uvedeni v ust. § 45 – 45d zákona o rodině, nemůže být důvodem, aby OSPOD tyto osoby o možnosti svěření dětí do jejich pěstounské péče neinformovaly či je dokonce od této možnosti odrazovaly. Ani skutečnost, že prarodiče mají k dítěti sekundární vyživovací povinnost, neznamená, že nezl. dítě jim nemůže být svěřeno do pěstounské péče a že je nutno postupovat v intencích ust. § 45 zákona o rodině. Vyživovací povinnost prarodičů a ostatních příbuzných závisí především na jejich možnostech, schopnostech a majetkových poměrech, které mohou být omezeny právě proto, že se ujali osobní péče o dítě nebo skupinu sourozenců. V těchto případech je tedy třeba odlišovat účel, cíl a soukromoprávní povahu institutu výživného od účelu, cíle a veřejnoprávní povahy dávek pěstounské péče. Nezl. dítě lze svěřit do pěstounské péče jak prarodičům, tak jiným členům širší rodiny, je-li to v zájmu dítěte. Zákon o rodině nadto poměrně podrobně v ust. § 45c odst. 1,2 vymezuje práva a povinnosti pěstouna na rozdíl od ust. § 45, kdy je na rozhodnutí soudu, jak vymezí rozsah práv a povinnost osob o dítě osobně pečujících. Pěstounská péče pak skýtá záruky právní jistoty a předvídatelnost  pro rodiče, dítě  i pěstouny.

Řešení situace dítěte ohroženého velmi negativními vztahy mezi rodiči a negativním ovlivňování proti jednomu či oběma rodičům

Umístění dítěte do tzv. neutrálního prostředí

Stávající právní úprava umožňuje v případech, kdy dochází k negativnímu ovlivňování dítěte proti jednomu nebo oběma rodičům (popř. i jiným příbuzným a dítěti blízkým osobám) a kdy konfliktní vztahy mezi rodiči jsou takové intenzity, že mohou vést až k psychickému poškozování dítěte, aby soud rozhodl o umístění dítěte na nezbytně nutnou dobu do vhodného prostředí (jež v usnesení označí).[1]  Vhodným prostředím se pak rozumí výchovné prostředí u osoby nebo zařízení způsobilého zajistit nezletilému řádnou péči s ohledem na jeho fyzický a duševní stav, jakož i rozumovou vyspělost a umožnit realizaci případných jiných opatření stanovených předběžným opatřením.[2]

Ochránce při šetření obdobných případů dospěl k závěru, že ve využívání těchto opatření by měly kompetentní orgány  postupovat přinejmenším velmi obezřetně. Vždy je totiž třeba důsledně zvažovat, zda je ohrožení dítěte natolik závažné a nelze již využít jiných méně invazivních opatření, v obdobných situacích zejména autoritativního nařízení a vymáhání rodinné terapie[3],[4], aby bylo možno takový zásah posuzovat skutečně za nezbytný a odůvodněný. Nutné je v takových případech pečlivě zvažovat individuální vlastnosti dítěte, jeho věk, psychické předpoklady i momentální psychický stav apod. Proto vždy, když OSPOD podobné opatření navrhuje či doporučuje soudu, měl by velmi pečlivě a odpovědně vyhodnotit veškeré faktory a okolnosti konkrétního případu.

Dále ochránce pokládá, za nezbytné, aby umístění dítěte do neutrálního prostředí bylo provázeno nařízením intenzivní rodinné terapie či mediace, což by měl příslušný OSPOD navrhovat již v samotném podnětu soudu na vydání předběžného opatření. Není akceptovatelné, aby opatření směřovala vůči dítěti, když původci celé situace jsou rodiče. Samotné umístění dítěte mimo rodinu, v tzv. neutrálním prostředí, by se tak jevilo jako polovičaté, ne-li zcela neúčinné opatření, pokud by nebyla primárně řešena příčina problému, tzn. extrémně negativní vztahy mezi rodiči.

Ochránce za nejvhodnější řešení situace dítěte ohroženého velmi negativními vztahy mezi rodiči a negativním ovlivňováním proti jednomu nebo oběma rodičům pokládá krátkodobé svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu[5]. Pečlivě vybraná a připravená pěstounská rodina, do které by byly nezl. děti na přechodnou dobu umístěny, by mohla být vhodnějším řešením, než svěření dítěte do ústavního zařízení. Jednalo by se o pomoc rodině na přechodnou dobu. Rodičům nezl. by současně měla být nařízena  účast na rodinné terapii či mediaci, děti by navštěvovali v předem stanovených termínech, resp. soud by zatímně upravil styk obou rodičů s nezl.  Děti v neutrálním prostředí by měly možnost poznat, resp. po přechodnou dobu žít v prostředí, ve kterém se rodiče navzájem nenapadají a kde nejsou dlouhodobě ovlivňovány proti druhému rodiči.

Ač je pěstounská péče na přechodnou dobu zakotvena v právním řádu ČR již čtvrtým rokem[6], v praxi se neustále naráží na problém, že o tuto formu pěstounské péče je ze strany pěstounů téměř nulový zájem. V ČR chybí specializovaná odborná zařízení zaměřená na komplexní řešení uvedených případů a práci s celou rodinou. V praxi pak dochází k takovým situacím, kdy je zdravé dítěte z výše uvedených důvodů umístěno např. do psychiatrické léčebny.


[1]  Sdělení Ministerstva spravedlnosti ze dne 25. srpna 2008, č. j. 258/2007-LO-SP/96, kterým se stanoví seznam vhodných prostředí pro umísťování nezletilých dětí, které se ocitly bez jakékoliv péče, nebo je-li jejich život nebo příznivý vývoj vážně ohrožen nebo narušen v řízení podle § 76a odst. 1 zákona č. 295/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Seznam vhodných prostředí je pouze vodítkem pro soudce a zárukou k tomu, že dítě nebude umísťováno do zcela nevhodných prostředí. Soud, pokud nezvolí prostředí ze seznamu, může zvolit jiné vhodné zařízení, které zajistí řádnou péči podle definice stanovené zákonem.

[2]   Dle ustanovení § 273 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů: „Je-li to účelné, může soud tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí, nebo soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí, popřípadě o úpravě styku s nimi, anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, uložit na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání, nebo na rodinné nebo jiné vhodné terapii. Nejsou-li dány podmínky pro změnu rozhodnutí podle § 163 odst. 2, stanovit plán navykacího režimu (dále jen „plán“), je-li to v zájmu dítěte. Plán se stanoví tak, aby byl umožněn postupný kontakt dítěte s osobou oprávněnou ke styku s ním. Soud si zpravidla před stanovením plánu opatří odborné vyjádření o vhodnosti, obsahu, rozsahu a době trvání. Výkonem kontroly plnění plánu soud pověří vhodnou osobu nebo zařízení, neprovádí-li soud výkon kontroly přímo. Shledá-li soud porušování plánu některým z účastníků řízení, které má vliv na účel navykacího režimu, nebo dospěje-li k závěru, že navykací režim neplní svůj účel, plán zruší a přistoupí k výkonu rozhodnutí podle odstavce 3.

[3]  Dle ustanovení § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, může OSPOD uložit rodičům povinnost využít pomoc odborného poradenského zařízení, pokud rodiče nejsou schopni řešit problémy spojené s výchovou dítěte bez odborné poradenské pomoci, zejména při sporech o úpravě výchovy dítěte, nebo úpravě styku s ním.

[4]  Sborník stanovisek veřejného ochránce práv – Rodina a dítě, kap. IV., bod 5.4, str. 31, 32.

[5]  Dle ustanovení § 45a odst. 2 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 27a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

[6]  Na základě zákona č. 134/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. 6. 2006.

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -  Přístupnost webu  -  RSS - Tiskové zprávy  -   RSS - Aktuality z detencí
© Kancelář veřejného ochránce práv