Ombudsmanka žádá vládu o nápravu nezákonné praxe ÚOHS při dohledu nad veřejnými zakázkami

Smyslem zákona o zadávání veřejných zakázek je mimo jiného zvýšení transparentnosti ve veřejných zakázkách a omezení prostoru pro korupci. Zavedení poplatku 10 000 Kč za podání podnětu, v němž se upozorňuje na chyby a nezákonnosti, však naopak vedlo k naprosté netransparentnosti kontroly a vyvolává pochybnosti o snaze státu bránit korupčnímu jednání ve veřejných zakázkách. Po zavedení poplatku totiž Úřad pro ochranu hospodářské soutěže interním předpisem zavedl postup, podle kterého se nezaplacenými podněty nezabývá, bez ohledu na závažnost oznamovaných skutečností. Z rozhodnutí předsedy ÚOHS se s nezaplaceným podnětem nesměl seznámit žádný z odpovědných právníků úřadu, ani místopředseda úřadu zodpovědný za sekci veřejných zakázek. Tento přístup ÚOHS uplatňuje dokonce i vůči jiným orgánům veřejné správy, které jsou přitom podle právních předpisů povinny svá zjištění o zadávání veřejných zakázek Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže předávat (např. podle zákona o odpovědnosti za přestupky, zákona o finanční kontrole aj.).

„Je to naprosto absurdní. Podněty orgánů státní správy se zjištěními z finanční kontroly by přece měly být zásadním impulsem pro ÚOHS, aby prověřil postup zadavatele veřejné zakázky. Úřad takový podnět nedává proto, aby zdržoval zadávací řízení, ale protože zjistil skutečnosti, nad kterými má ÚOHS vykonávat dohled. Trvání na poplatku navíc znamená, že jeden státní orgán platí jinému a pouze se tím přesouvají veřejné prostředky z jedné kapitoly státního rozpočtu do druhé. Výsledkem je zbytečná administrativní zátěž, plýtvání a především neefektivnost v dohledu nad veřejnými zakázkami,“ konstatuje ombudsmanka.

Úřad, který má dohlížet na nakládání s veřejnými prostředky, tímto přístupem také přišel o důležité zdroje informací, protože na „nepravosti“ ve veřejných zakázkách obvykle upozorňují občané nebo neziskové organizace. Těžko lze po občanech chtít, aby platili 10 000 Kč za to, že pomohou státnímu orgánu provádět kontrolu nakládání s veřejnými prostředky. Podle ombudsmanky je to obdobné, jako kdyby měli lidé platit za to, že upozorní stavební úřad, že někde vzniká černá stavba.

ÚOHS odmítá svou praxi změnit, od zavedení poplatku v r. 2016 do března 2018 neprováděl žádnou vlastní kontrolní činnost ve veřejných zakázkách, od dubna 2018 se tato kontrolní činnost pohybuje v řádu jednotek za čtvrt roku. Poplatek rovněž nadále požaduje také po jiných orgánech veřejné správy.

Ombudsmanka k vyřešení tohoto problému doporučuje vládě změnit zákon o zadávání veřejných zakázek a zrušit zpoplatnění podnětu.

 Vyrozumění vládě (491.3 kB, Adobe Acrobat dokument)

Další informace zde